Satelitní a IPTV operátoři měli z pohledu autorských práv jiný režim než kabeloví operátoři. Provozovatelé kabelové televize spadali do režimu povinné kolektivní správy, zatímco jiné technologie měly fungovat v režimu dobrovolné kolektivní správy. Potvrdilo to Ministerstvo kultury, které má na věc výrazně odlišný názor než autorské organizace.
Črtá se zajímavý spor o užití (nejen) hudebních sekvencí v převzatém vysílání. Ilustrační foto Shutterstock.com
Terestrika, satelit a IPTV nepodléhaly povinné kolektivní správě
Odlišný názor Ministerstva kultury a kolektivních správců může vyústit ve spor, kde by někteří operátoři mohli po kolektivních správcech požadovat už zaplacené poplatky zpět. Upozornil na to sekretář České asociace satelitních operátorů Patrik Brom, který novináře odkázal na stanovisko asociace ČASO i na odpověď Ministerstva kultury.
Asociace se na základě infozákona dožadovala vysvětlení toho, zda operátoři satelitní a IPTV televize spadali do režimu povinné nebo dobrovolné kolektivní správy. Ministerstvo dalo asociaci zapravdu v názoru, že z pohledu autorského práva je kabelový přenos jiná kategorie než např. technologie IPTV nebo satelit. A tyto technologie měly rovněž odlišné režimy ve vztahu k autorským svazům.
„Opakujeme, že podle autorského zákona ve znění účinném před novelou podléhalo povinné kolektivní správě právo na užití předmětu ochrany (pouze) kabelovým přenosem. (…) Technologii pozemního přenosu, technologii družice nebo technologie internetu nepodléhalo povinné kolektivní správě ve znění účinném před novelou,“ píše v odpovědí JUDr. Pavel Zeman, vedoucí samostatného oddělení autorského práva.
Ministerstvo kultury v dopise dále potvrzuje, že operátoři terestrického, satelitního nebo internetového (IPTV) vysílání spadali před novelou autorského zákona pod režim dobrovolné kolektivní správy. Předmětné stanovisko ministerstva jsme zjednodušili a vyznačili klíčová místa, aby bylo srozumitelnější. Úplné znění odpovědi Minisiterstva kultury k problematice povinné a dobrovolné kolektivní správy můžete přečíst zde.
Autorským organizacím platíme všichni. Víc než si myslíme
Platit za jednu věc dvakrát. Myšlenka, která většině z nás připadne nesmyslná, případně i nemorální. Jsou ale obory a služby, za něž platíme i pětkrát a nijak zvláštní nám to nepřipadne. Možná by mělo.
....Jak se liší povinná a dobrovolná kolektivní správa?
Ministerstvo tedy ve zkratce potvrdilo, že kabelový přenos byl po celou dobu v režimu povinné kolektivní správy, zatímco veškeré jiné technologie převzatého televizního vysílání – včetně satelitu, terestriky nebo IPTV – byly v režimu dobrovolné kolektivní správy. Jde o důležitý detail ve vztahu k výši poplatků i šíři zastupovaných umělců.
Zjednodušeně řečeno, když platíte v režimu povinné správy, jsou pokryta veškerá užitá díla. Režim dobrovolné správy ale pokrývá jen některá díla. Autorské organizace ale od operátorů satelitního a IPTV vysílání vyžadovaly stejné poplatky, jakoby šlo o povinnou kolektivní správu. Nerespektovaly tedy názor vybraných operátorů, že spadají pod dobrovolnou kolektivní správu. A v tom je problém.
Světlo do celého problému vnesla novela autorského zákona z minulého roku, která sjednotila režim pro všechny technologie převzatého vysílání. V praxi to znamená, že i satelitní a IPTV operátoři už poplatky svazům standardně platí v režimu povinné správy.
Ve hře je spor o již zaplacené poplatky
Ve hře je však spor o poplatky před účinností zmíněné novely. Kolektivní správci na jedné straně tvrdí, že režim povinné kolektivní správy se i před zmiňovanou novelou autorského zákona aplikoval na veškeré technologie. Ministerstvo kultury má však opačný názor a ve svém stanovisku jednoznačně uvádí, že satelitní a IPTV operátoři pod režim povinné kolektivní správy před novelu nespadali.
I přesto autorské svazy dlouhodobě vybírali od IPTV operátorů poplatky odpovídající režimu povinné kolektivní správy navzdory tomu, že měli vybírat poplatky v režimu dobrovolné kolektivní správy. Tyto poplatky měly být podle České asociace satelitních operátorů z podstaty nižší, s čimž ale autorské organizace nesouhlasily.
„V režimu dobrovolné kolektivní správy reprezentuji kolektivní správci jenom konkrétní nasmlouvané držitele práv, což je menší množina umělců. Naproti tomu v režimu povinné kolektivní správy reprezentují všechny držitelé práv, tedy 100%,“ vysvětluje sekretář ČASO Patrik Brom.
Z tohoto důvodu je podle něj neadekvátní, aby kolektivní správci vybírali stejné poplatky v obou režimech. I přesto šlo o dlouhodobou praxi, která byla po celou dobu předmětem sporů.
Sledovanost MS ve fotbale ukázala, proč tak strmě stoupá cena sportovních vysílacích práv
Česká reprezentace se sice závěrečného turnaje MS ve fotbale neúčastnila, zápasy ale i tak přitáhly k televizi poměrně zajímavé publikum. Program ČT sport patřil po několik večerů k nejsledovanějším.
....Budou operátoři požadovat vrácení poplatků? V souhrnu může jít o desítky milionů korun
Satelitní operátoři se této praxi dlouhodobě brání, ale zejména menší IPTV operátoři na podmínky kolektivních správců přistoupili, jelikož si neuvědomili rozdíl mezi kabelovým přenosem a IPTV z pohledu autorského zákona.
Dopis od Ministerstva kultury nyní dává silný argument do rukou právě těm operátorům, kteří nesouhlasí s poplatkovou politikou kolektivních správců. Pokud se obě strany nedohodnou na kompromisním řešení, črtá se právní spor, jehož důsledky zatím není možné předvídat.
V praxi by ale dotčení operátoři mohli požadovat vrácení dosud zaplacených poplatků za období, kdy nespadali do režimu povinné kolektivní správy. V tomto případě by se mohlo jednat o desítky milionů korun.
