Někdejší první muž české televizní scény Vladimír Železný se podle dostupných informací rozhodl odprodat své podíly v provozních společnostech multiplexu 4 a televize Pohoda. Jeho odchod z této scény je stejně překvapivý, jako byl před necelým rokem jeho příchod. Proč se zakladatel televize Nova rozhodl stáhnout z televizního byznysu podruhé?
První odchod nebyl dobrovolný
Nejprve je potřeba připomenout, že první odchod Vladimíra Železného z televizní scény před téměř deseti lety nebyl zcela dobrovolný. V rámci války s tehdejším sokem Ronaldem Lauderem o televizi Nova byl pozdějším investorem jednoduše odvolán z postu generálního ředitele. Jelikož tou dobou už neměl v provozní společnosti televize Nova zásadní vliv, musel akceptovat rozhodnutí skupin PPF a MEF Holding, které ovládaly Novu a nepřály si, aby Železného negativní mediální image dopadal televizi. Nicméně odvolání Železného bylo pouze důsledkem předchozího vývoje, kdy po rozchodu s americkým investorem potřeboval k úspěšnému provozu televize nového investora.
Právě o Vladimírovi Železném se už tou dobou tradovalo, že nesnese nad sebou investorskou kontrolu. Televizi může tedy vést pouze tehdy, pokud je on sám hlavním investorem. To ostatně platilo v letech 1994-1999, kdy Železný zastupoval zájmy Ronalda Laudera a jeho skupiny CME v televizi Nova. Tehdy stál nejen v čele licencované společnosti CET 21, ale i tehdejší hlavní produkční a servisní společnosti ČNTS. Sám přitom kontroloval významný podíl v licencované společnosti Novy. Přílišná důvěra společnosti CME nakonec způsobila, že skupina si uvnitř Novy nevybudovala dostatečné kontrolní mechanismy. Poskytla Železnému možnosti a prostředky k ovládnutí Novy, ale nemohla ho donutit, aby trvale hájil její zájmy. Až se jednoho dne Vladimír Železný rozhodl od Novy odtrhnout. Důsledky pak byly značné nejen pro něj, ale i pro Českou republiku, která dle rozhodnutí mezinárodní arbitráže nedostatečně ochránila investici Ronalda Laudera a CME.
Nechci investora. Sám jim nebudu.
Železný se po svém odchodu z Novy věnoval politice, působil v roli senátora, později europoslance. Mnohé pozorovatele tehdy překvapilo, že se neobjevil na manažerském postu v některé z nových digitálních televizí. Právě Železného „nechuť“ mít nad sebou jakoukoliv investorskou kontrolu, to byl zřejmě hlavní důvod, proč se nepostavil do čela žádné jiné nově vzniklé televize. Přitom majitelé nových digitálních stanic by o jeho manažerské rady, zkušenosti a vedení určitě stáli.
Letos se nicméně nečekaně objevil v roli konzultanta, posléze i spolumajitele společnosti Digital Broadcasting, která získala frekvence multiplexu 4 po operátorovi Telefónica Czech Republic. Stal se podnikatelským partnerem Radima Pařízka i ve společnosti Pohoda Top Media, která je servisní organizací nové mládežnické televize Pohoda. Pařízek je úspěšný zejména na rozhlasovém trhu a má dostatek možností, aby mohl vybudovat nejen novou televizi, ale i celoplošný terestrický multiplex. V tandemu se Železným tak mohl být opravdu zajímavým hráčem minimálně v jednom z těchto dvou hřišť na televizním trhu.
Železného návrat překvapil, ale byl logický
Návrat Vladimíra Železného do televizního byznysu byl pro mnohé překvapením, nicméně byl celkem logický. Pokud zkušený televizní matador nemůže provozovat vlastní televizi, může být pro něj určitě výhodné stát se součástí společnosti, která signál jednotlivých televizí šíří. Zvláště v situaci, kdy jsou na trhu fakticky jen dva subjekty a operátor čtvrtého multiplexu tak může dominantním Českým Radiokomunikacím a jejich dceřiné společnosti Czech Digital Group konkurovat především nižší cenou.
Železnému prozatím zůstává podíl v televizi Pohoda.
Negativní PR nedělá dobré jméno
Jenomže zřejmě ne vše šlo podle představ doktora Železného. Budování pokrytí čtvrtého multiplexu sice pokračuje rychlým tempem, v mnoha regionech má ale přirozeně problémy. A jakýkoliv problém s pokrytím nebo funkčností sítě vytváří negativní PR samotnému Železnému. Jeho jméno se novinářům hodí u jakékoliv negativní zmínky o multiplexu 4, i když on sám je pouze menšinovým spolumajitelem. Druhý projekt, v němž má Vladimír Železný podíl, je provozní společnost ostravské televize Pohoda.
Ta už sice vysílá videoklipy a krátké pořady, ale zatím nemá se svým původním programovým záměrem nic společného. Programově by se měla rozvinout až ke konci roku. A samotný Vladimír Železný se k ní raději nehlásí. Po rozpačitém startu této televize se ho jeden z kolegů novinářů chtěl zeptat na pár informací, a sám Železný měl odpovědět, že o tomto projektu „nic neví“. Což není logické, vezmeme-li v úvahu, že je spolumajitelem servisní společnosti.
Železný byl v televizním byznysu pouhých sedm měsíců
První informaci o tom, že Vladimír Železný končí podruhé v televizním byznysu, přinesl v pátek odpoledne server Česká média. Žádná ze stran ji tehdy nepotvrdila, nicméně jméno Vladimíra Železného se už u společnosti Digital Broadcasting neobjevuje. Podle výpisu z obchodního rejstříku byl jeho podíl ve společnosti zapsán 20. března 2012 a vymazán 4. října letošního roku, tedy přesně před týdnem. Následně tento podíl převzala ostravská společnost Cario Build a.s., jejímž jediným akcionářem je Radim Pařízek. Ten se tak prostřednictvím dvou firem stává výhradním vlastníkem společnosti Digital Broadcasting. Železný prozatím figuruje ve společnosti Pohoda Top Media, i tuto ale zřejmě brzy opustí.
Rád bych se vyslovil k osobě Železného a Nově, resp. CET 21 spol.s r.o., skutečného držitele licence. Projekt na celoplošnou televizi a celoplošné rádio vypracoval společně s Janem Vávrou. oba projekty zvítězily, tak vznikla společnost CET 21 spol.s r.o., a R8dio Alfa, a.s. Obojí po mnoha peripetiích V CETu byl Gál, Velíšek, Kršák a ještě další, které si již nepamatuji. Jen vím, že se tam s majetky skutečnými i virtuálními šachovalo. Železný zbylé zakladatele vyplatil, takže sám vládl a hledal spojence, které tak trochu podváděl a protože měl k dispozici televizní obrazovku, tak si svůj mediální obraz tvořil sám. Já v začátcích a „rození“ Novy byl shodou okolností v licenčním odboru Úřadu Rady RTV. Ani po několika měsících se mi nepodařilo přimět Železného ke splnění jedné z licenčních podmínek, a sice předložit lustrační osvědčení, díky tomu mi byly vedením Úřadu odebrány z agendy celoplošné televize.
S ódami na návrat Železného bych byl zdrženlivý protož nikdo neví, co se ve Vovkově hlavičce rodí. Má sloní paměť a návrat by někomu jistě osladil.
Doteď by mě zajímalo, komu a přes koho se povedlo prolobovat, že se původní licenční řízení na kanál OK3/ČT3 prakticky přes noc změnilo na řízení o nejlépe pokrytý kanál F1/ČT1.
Stoji za povsimnuti:
Zpráva Vyšetřovací komise PSP ČR pro zjištění skutečností v souvislosti s arbitrážním řízením ve věci CME vs. Česká republika
Prectete si alespon zaver.
http://www.ceskamedia.cz/media/143033/zprava-vysetrovaci-komise-psp-cr-pro-zjisteni-skutecnosti-v-souvislosti-s-arbitraznim-rizenim-ve-veci-cme-vs-ceska-republika
Tato otázka asi plyne z desinformací „provozovatele“ OK3, vysílaného v Praze na 11. kanálu, který de facto obhospodařovalo velvyslanectví Ruska. Tehdy se různými novinářskými narážkami snažil Martin Kindernay získat na 11.kanál licenci. Dokonce slibovat zahraničnímu partnerovi (jméno si již nepamatuji), který zařídil studio technikou, o níž se pak soudil, ale M. K. úplně neprohrál a za vydatné pomoci jednoho radního, také z Hradce Králové, dostal na svou 8 wattovou lokální licenci Galaxie, vysílač a kmitočtový příděl 1 kW ERP! Tenkrát to bylo dlouhé handrkování, zvláště si stěžovali lokálkáři s výkony 8 W.
ČT dostala po dohodě s CET 21 spol. s.r.o. síť vysílačů 2. tv programu (UHF) a Nova síť 1. programu (VHF), což mělo dvě „chybičky“. Nova měla zpočátku lepší pokrytí, než Československá televize a kmitočtové příděly na 4. a 5. kanál bránily využití všech vysílačů celoplošných rádií F1 a Alfy. Dlouho se jednalo o navrácení těchto přídělů. Tehdejší radní byli stejní, jako současní a nemysleli dopředu, takže Nova ty kanály dostala bez podmínek. Ze zákona je nemohly odebrat, takže Nova si kladla podmínky, za náhradní kanály chtěla nové.
Pro Československou televizi se hledaly kmitočty na lepší pokrytí. Tehdy to bylo něco kolem 65%. Takže se „nelobovalo“ a jediný kulišák byl M. K. s fiktivní OK 3.
Myslím si, že je to jinak. OK3 (po rozdělení federace ČT3) po počátečním chaosu provozovala ČT a to v Praze na 41. kanálu. 11. kanál byl něco jiného a o co se tam Kindernay snažil ani netuším. I když Štěpánka moc nemusím, základní údaje má dobře (jsou k nalezení i jinde): http://www.petrstepanek.cz/web/index.php?option=com_content&view=article&id=264:20-mala-rekapitulace&catid=7:valka-o-novu&Itemid=21
Důležité je toto:
Říjen 1991
Je schválen zákon o vysílání, umožňující vznik duálního systému vysílání. Přináší pojem „licence“ a její nepřevoditelnosti na jiný subjekt. Jako překlad anglického „broadcaster“ se objevuje sousloví „provozovatel vysílání“, později tak problematizované. Pro soukromé televizní vysílání je vyhrazen tehdejší kanál OK 3.
Prosinec 1992
Uzávěrka licenčního řízení na OK 3, vypsaného Radou. Dne 22. 12. ČNR schvaluje zákon, kterým určuje k privatizaci nikoliv OK 3, ale někdejší F 1.
Takže lobovat se muselo na těch nejvyšších místech, když to schvalovala ČNR těsně před Vánoci, o 2 týdny později již z ní byla Poslanecká sněmovna PČR.
Věrohodnost webu páně Štěpánka je stejná, jako životopis Václava Klause na netu.
Já jen sledoval šachy a čachry kolem. To, co bylo uděleno, byla věc jedna a co se dělo dál, byla již realita zmíněného nevěstince.
škoda,za pana Železneho jsem rad sledoval Novu.Bylo tam hodně zabavy i dobrych serialu.Po jeho odchodu to šlo hodně dolu.Žadne soutěže ani zabavné pořady jen nudné reality show a dalšich Americkych blbosti což je škoda.A nove televizni noviny hotova groteska