Herec Marek Lambora, psycholog Radek Ptáček a fotografka Marie Tomanová se představí v premiérovém dílu Show Jana Krause ve středu 20. října ve 21.35 na Primě.
Zdroj: Instagram Marka Lambory
Marek Lambora – herec, jehož popularita vyletěla v posledních dvou letech vzhůru doslova raketovou rychlostí. Z téměř neznámého eléva vinohradského divadla se díky vítězství v pěvecko-herecké show a účinkování v seriálu Slunečná rázem stala hvězda první kategorie, do níž se rázem zamilovaly fanynky všech věkových kategorií. Jedny by si ho nejraději vzaly za muže, druhé ho měly za zetě. Se svou úspěšně rozjetou kariérou se snaží nakládat opatrně a s rozmyslem, a tak kromě účinkování v dlouhodobém seriálu natáčí filmy (Princezna zakletá v čase, Ubal a zmiz) a hraje výrazné role v divadle (Romeo a Julie, Obchodník s deštěm). „Nechci, aby mě bylo všude moc, mám jen jeden obličej a jako herec bych se rád ještě aspoň čtyřicet let živil,“ směje se Marek.
Radek Ptáček – klinický psycholog. Spousta z nás stále vnímá rodinu v jejím tradičním pojetí, tedy otec-matka-děti. Psycholog Radek Ptáček toto chápání významně relativizuje, když říká: „Upřímně řečeno pojem ,tradiční’ rodina je problematický. Chápu, že lidé, kteří toto označení používají, se odvolávají na idealizující koncepci rodiny, jak ji vnímá převážně křesťanská tradice. To je ovšem velmi často zkreslující a z hlediska vývoje lidstva velmi krátko trvající ideál, jenž vlastně nikdy nebyl naplněn. Představa, že rodiny dříve fungovaly v nějaké dokonalé podobě, kdy pečující rodiče vychovávali milující děti, všichni byli spolu a starali se o sebe i navzájem generačně, je naprosto mimo realitu. Rodiny měly vždy své vážné problémy, před padesáti nebo pěti sty lety. Děti musely tvrdě pracovat od útlého věku, byly fyzicky trestané, rodiče na jejich výchovu prakticky vůbec neměli čas. Partneři se podváděli stejně, jako se podvádějí dnes, vztahy se rozpadaly úplně stejně, jen jinak. Potichu, tajně a bolestněji. Děti a ženy neměly žádná práva a řešit to, jestli rodiče týrají své děti nebo muži znásilňují své ženy, bylo absolutní tabu. O jaké tradiční rodině tedy mluvíme? Jde o vykonstruovanou představu, ať je jakkoliv krásná.“ Má tedy podle respektovaného psychologa instituce rodiny ještě vůbec smysl? Jsou rodiny patchworkové, homosexuální, s jedním rodičem, s několika rodiči nebo s dětmi ve střídavé péči rovnocenné těm tradičním? Podle Radka by víc než vnějškové uspořádání mělo rozhodovat něco jiného – spíš než držet se zuby nehty po generace zažitého modelu je důležité bojovat za dobré vztahy mezi partnery, rodiči a dětmi.
Marie Tomanová – fotografka, jejíž příběh je bez nadsázky fantastický. Dokonce se v případě Marie Tomanové vnucuje klišé o talentované mladé ženě z českého maloměsta, v tomto případě Mikulova, která udělala kariéru ve velkém světě. Co ale naplat, když ani pro fotografa z Berlína či Paříže není obvyklé, aby jeho snímky hlavní editorka New York Magazine prohlásila za práce nové tvůrčí generace newyorské scény a následně mu dala zakázku snů? „Vypadá to, jako že se to děje najednou, ale je zatím mnoho let práce,“ říká vystudovaná malířka, která vyměnila štětec za foťák a ještě před čtyřmi lety si přivydělávala hlídáním dětí. Nyní má za sebou dvě mezinárodně úspěšné publikace, přičemž ke druhé z nich, nazvané New York New York, napsala předmluvu hudební ikona Kim Gordon, letní výstavu ve francouzském Arles a spoustu zakázek pro prestižní časopisy a galerie po celém světě. Přitom před deseti lety opouštěla Marie rodný Mikulov v docela jiném rozpoložení. „Odjížděla jsem s tím, že vůbec nevím, co chci v životě dělat,“ usmívá se. Letos v létě se do něj vrátila už jako jedna z nejvyhledávanějších světových fotografek současnosti.
