Bavič Dano Dangl, spisovatelka Radka Třeštíková a profesionální pračlověk Jan Tonda Pulpán se představí v premiérovém dílu Show Jana Krause ve středu 5. října ve 21.35 na Primě.
Zdroj: Instagram Radky Treštíkové
Dano Dangl – sám o sobě jednou prohlásil, že je tak špatný herec, že by sebe do žádného projektu neobsadil. „To, co jsem řekl, není žádné klišé. Abyste se dokázali sami definovat, musí uběhnout čas a musíte získat odstup. Já vždy od herectví utíkal k zábavě. Už na vysoké škole, když jsme dělali Hamleta, jsem to nebral vážně a dělal si z toho legraci. Někteří pedagogové mě kvůli tomu neměli rádi. Možná kdybych se divadlu věnoval víc, mohl bych být dnes jinde. Ale přišel dabing, začal jsem psát a k tomu se přidala režie,“ říká Dano, který se kromě toho všeho na Slovensku etabloval jako producent zábavných pořadů. Češi ho nejvíce znají jako spolutvůrce oblíbené Partičky. „Inklinuji k černému humoru. Už dlouho mám rád Monty Python. A velmi se mi líbil seriál Perníkový táta, což je o člověku, který je učitelem chemie, ale má rakovinu a začne vyrábět pervitin, prostě černý humor, nadsázka, skvělé,“ vyjmenovává Dano svou inspiraci.
Radka Třeštíková – úspěšná spisovatelka, od každé její knihy se prodaly desetitisíce výtisků. Své fanoušky i kritiky ovšem dokáže zaujmout také jinými věcmi než psaním. Radka Třeštíková veřejně prožila například rozvod s fotografem Tomášem, zvětšení poprsí či neúspěch u módní policie s výstředním oblečením na zahájení karlovarského festivalu. „Manželství mi dalo dvě děti a deset krásných let. Myslím, že dost naplněných a dobrodružných. Bylo toho hodně. Kdybych to měla hodit na papír, tak by to byla určitě jízda,“ říká Radka a dodává: „Zjistila jsem, že jsem člověk, který má rád samotu a nepotřebuje se úplně na někoho vázat. Jsem taková samostatná, nezávislá a mám to ráda takhle. Takže mi úplně nevadí, když nikoho nemám. Ne, že bych od sebe nějak odháněla lidi, ale zvládnu to i sama.“
Jan Tonda Pulpán – v práci nosí zvířecí kůže a rozdělávání ohně třením dřev má v malíku. Jan Tonda Pulpán je totiž profesionálním pračlověkem. „Vždycky mě zajímalo, jak lidé fungují, co jsou zač, kde se vzali, jak různě mohou žít. Zároveň jsem měl v sobě už od dětství touhu po dobrodružství, která vycházela ze skautského táboření. Kdysi jsme s kamarády založili pravěkou osadu. Pravěk je prostě součástí mého myšlenkového světa a mojí osobnosti. Patří ke mně,“ vypráví. Podle vlastních slov však žije i „normálně”, například se snaží rekonstruovat rodinný dům. „Ale do života jiných kultur, které jsou blízko tradičnímu způsobu života, jsem naprosto ponořený. Je pro mě úplně normální oblékat se do jiných věcí, než jsme v moderní společnosti zvyklí, chodit venku bos nebo nepoužívat vyspělé nástroje či moderní technologie,“ přibližuje svůj životní styl.
