ÚVAHA – Povinný poplatek za veřejnoprávní média na Slovensku by se měl brzy zvednout ze 4,64 euro na přibližně 7 euro měsíčně, tedy zhruba 190 korun. Televize slibuje spustit třetí kanál, který před pěti lety zastavila.
Koncesionářský poplatek jako záruka nezávislosti?
Koncesionářský poplatek by měl v teoretické rovině zajistit nezávislost médií veřejné služby na politických vlivech, praktické zkušenosti se v každé zemi liší. Slováci ještě před čtyřmi lety experimentovali s úplným zrušením koncesionářských poplatků. Tuto daň měl nahradit přímý transfer předem stanovené částky ze státního rozpočtu.
Média veřejné služby by tak nedostávala peníze přímo od svých diváků a posluchačů, ale měla by nárok na peníze od státu na základě předem stanoveného vzorce. Tuto úpravu zavedla na Slovensku pravicová vláda pod vedením někdejší premiérky Ivety Radičové. Ta úplně zrušila konceésionářské poplatky a schválila nový model financování mdií veřejné služby.
Levicová vláda zavedla zrušenou televizní daň
Ještě předtím, než norma o zrušení koncesí začala platit, se na Slovensku vyměnila vláda a levicový premiér Robert Fico vrátil do hry koncesionářské poplatky. Nebylo tak možné v praxi posoudit, který způsob financování veřejnoprávních médií je v dnešní multimediální době vhodnější.
Kritici přímého transferu z rozpočtu poukazují na to, že veřejnoprávní médium se stává rukojmím politiků, pokud nedostává své peníze přímo od diváků. Současný model koncesionářských poplatků ale rovněž nijak nezajišťuje médiím praktickou nezávislost. Volba šéfa televize nebo rozhlasu je totiž volbou politickou, jelikož samotní politici rozhodují o tom, kdo ředitele volí.
Třetí program by neměl být jen o sportu
Z pohledu financování by rovněž neměl být rozdíl v tom, zda veřejné médium dostává peníze přes koncesionářské poplatky nebo přímo ze státního rozpočtu. Finanční prostředky jsou v obou případech nárokovatelné. Navíc, pokud je suma z rozpočtu přímo navázána na vývoj hrubého domácího produktu, může médium veřejné služby v dobách vyššího ekonomického růstu získat i více peněz.
U koncesionářských poplatků tato rovnice nefunguje, jelikož o jejich výši rozhodují jen a jen politici – a ne vývoj ekonomiky.
Slovenské koncesionářské poplatky díky nové slovenské vládě zřejmě porostou – zvýšení ze 4,64 na 7 euro měsíčně je cílem tří ze čtyř vládních stran. Nesouhlasí pouze nacionalistická SNS, která se staví na odpor především z pragmatických důvodů.
A jakou protihodnotu dostanou rozhlasoví posluchači a televizní diváci za vyšší povinné poplatky? Společné médium RTVS slibuje spuštění třetího plnoformátového programu.
Nezávislost nesmí být pouze na papíře
Zajímavé je, že sama Slovenská televize už třetí kanál provozovala v letech 2008-2011. Zastavila jej právě z důvodu nutných úspor, jelikož sportovní program vysílal v posledních měsících své existence především monoskop nebo reprízy. Zbývá jen věřit, že nový projekt plnoformátového třetího programu bude dlouhodobější a televize díky vyšším koncesím nebude nucena redukovat své portfolio kanálů.
Ale bude díky 7 eurům měsíčně více nezávislá, než je dnes? O tom může řada diváků-koncesionářů pochybovat. V 23leté historii samostatné Slovenské televize a Slovenského rozhlasu by se našlo několik období, kdy byla nezávislost uplatňována pouze „na papíře“.
Známá je především éra premiéra Vladimíra Mečiara z 90. let, kde tehdejší Slovenská televize sehrála poměrně negativní roli. Pochybnosti ohledně politické nezávislosti a informační nestrannosti se nicméně objevovaly i v dalším období. Za první vlády Roberta Fica – jejíž součástí byla i strana pana Mečiara – část vládních politiků otevřeně přiznala, že si vládní strany rozdělily vliv v televizi i v rozhlasu.
Můžeme jen doufat, že zvýšení koncesionářských poplatků pomůže tomu, aby se podobná selhání v budoucnu nezopakovala…