Oslovili jsme odborníky na televizní vysílání a novináře, kteří se zabývají touto problematikou s anketou, zda by souhlasili se zvýšením poplatku za Českou televizi. Zde jsou jejich odpovědi.
Generální ředitel České televize Jiří Balvín požaduje zvýšení stávajícího televizního poplatku ze 75 na 100 korun měsíčně. Zeptali jsme se mediálních odborníků a novinářů, kteří se zabývají problematikou médií, zda by se zvýšením koncesionářského poplatku souhlasili.
Petr Štěpánek, místopředseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání: Nejprve musí být definováno, co od televize veřejné služby veřejnost očekává. Pochybuji, že to jsou pořady, které umí levněji a lépe vyrobit televize privátní. Pochybuji, že je to manipulativní, kauzistické zpravodajství a publicistika některých zpovykaných redaktorů. Moje odpověď tedy zní: Ano, ale nejprve …
Miroslav Mareš, bývalý předseda Rady ČT: Ne, alespoň v současné situaci. Je třeba vyzkoušet, jakým způsobem je účinná kontrola hospodaření ČT prostřednictvím nově zřízené Dozorčí rady a zda je tato rada schopna skutečně zjistit účelnost všech vynakládaných prostředků. Na základě důsledné kontroly v rámci schváleného rozpočtu (nečerpajícího z rezerv) v průběhu roku je poté možno přistoupit k diskusi o případném navýšení poplatků a jeho výši.
Milan Šmíd, redaktor Hospodářských novin: Ano, ale nevěřím, že k tomu dojde dříve než od roku 2003. Na oplátku bych žádal, aby ČT vyřadila ze svého vysílání teleshopping. Do doby, než se poplatek zvýší, by ČT měla mít možnost sáhnout do rezerv, které by měly sloužit k výrobě náročných pilotních projektů, které by mohly zvýšit prestiž ČT (např. kvalitní domácí seriály, pro dospělé i pro děti). To vše samozřejmě pod kontrolou, aby se vše neprofrncalo za drobnosti.
Jiří Balvín, generální ředitel ČT: Česká televize musí prokázat, že hospodaří efektivně a finanční toky jsou jasné a průhledné. Následně musí dojít k úpravě financování, protože to poslední proběhlo před více jak 4 roky a vlivem inflace jsme na stejné úrovni jao před zvýšením.
Martin Dvořák, generální ředitel TV Prima: Domnívám se, že zvyšovat koncesionářský poplatek za Českou televizi je absurdní v situaci, kdy ČT má obrovské rezervy v oblasti nákladů. 100 Kč je částka, která zbytečně zatíží rodinné rozpočty diváků a může znamenat hromadné odhlašování televizních přístrojů. Management ČT by měl pochopit, že již není doba extenzivního navyšování koncesionářských poplatků, ale doba intenzivních úspor.
Jan Martinek, generální ředitel TV3: Odpověď bez detailní znalosti rozpočtu a především nákladů ČT je složitá, ale domnívám se, že pravidelné zvyšování koncesionářských poplatků v závislosti na inflaci, bude nezbytné.
Jiří Hrabák, generální ředitel Rádia Impuls: Ne, a spíš se zeptám, proč by se měl zvýšit. Možná by byla zajímavá statistika, kolik lidí je potřeba ve vedení (tím myslím vedení i administrativu) na výrobu srovnatelného publicistického pořadu ve veřejnoprávní televizi a v televizi komerční, kolik metrů čtverečních je potřeba pro přípravu hlavního zpravodajství na ČT a kolik na Nově, kolik tedy stojí teplo, kolik elektřina, atd.,atd.
Kateřina Dostálová, poslankyně (ODS): V žádném případě. Už z jednání kulturního výboru vyplývá, že zprávy o hospodaření, které nám předkládá Rada České televize, jsou naprosto neprůhledné. Chybí rozdělení na interní a externí náklady, rozpoložkování na jednotlivé pořady… Já bych tedy se zvýšením koncesionářského poplatku rozhodně nesouhlasila.
Vladimír Mlynář, poslanec (US): Ano, ale ne teď. Nejdříve musí vedení ČT dokázat, že ví, jak televizi reformovat a změnit způsob jejího hospodaření.
Přemysl Vachalovský, Syndikát novinářů: Generální ředitel ČT by měl přímo anebo prostřednictvím mediální rady koncesionářům sdělit, co za navýšené poplatky mohou v určitém časovém horizontu očekávat. Odkaz na nárůst nákladů od posledního navýšení koncesionářských poplatků považuji za argument nedostatečný, obzvláště, vysloví-li jej osoba, která nedávno přesvědčila Radu ČT o svých manažerských schopnostech natolik, že ji tato zvolila do vrcholné funkce v ČT.
Aleš Heřmánek, redaktor Českého rozhlasu 1 – Radiožurnálu: V horizontu jednoho nebo dvou let je zvyšování poplatků kontraproduktivní. Nové vedení musí prokázat, že je schopno Českou televizi reformovat a odstranit zbytečné náklady. Pak asi jednorázové zvýšení poplatků bude nezbytné a v dalších letech by pak už měly automaticky růst v závislosti na míře inflace. Záměrně říkám “ v závislosti“, protože to neznamená, že by jejich růst měl míru inflace důsledně kopírovat. Je ale vůbec otázka co dál. Za několik let bude nutné zvažovat i financování dalších programů České televize v souvislosti s postupující digitalizací, protože když dnes je těžko schopna zaplatit výrobu a distribuci programu dvou kanálů, jak „utáhne“ ještě další dva k tomu. Záležet ale bude i na poptávce po veřejnoprávním vysílání a také definici úkolů veřejnoprávní televize.
Jan Žižka, redaktor týdeníku Euro: V současné době je důležité, aby se rezervy hledaly předevšímve stávajícím hospodaření ČT. Pokud se podaří hospodaření ČT zefektivnit, já osobně bych byl pro zvýšení koncesionářských poplatků. Je tu ovšem problém – koncesionářský poplatek je de facto jakousi formou daně (v tomto případě spojenou s televizním přijímačem). O daních by se mělo rozhodovat ve volbách, v nichž každá strana prezentuje svou představu. Myslím, že to by se mělo týkat i koncesionářského poplatku – každá strana by měla zveřejnit svou představu a po případném vítězství ve volbách ji realizovat.
Jana Malíková, tisková mluvčí TV Prima: Zvyšování koncesionářských poplatků by nemělo být cestou, jak by ČT měla vylepšit svůj rozpočet. Důležité je efektivně hospodařit s prostředky, které má. Navíc si myslím, že pokud bych měla jako divák platit více, měla bych se ptát, zač platím, a zda za své peníze dostanu odpovídající protihodnotu. V tomto případě televizní vysílání, které naplňuje svou veřejnoprávní funkci.
Martin Vadas, režisér a kameraman: Příjmy televize veřejné služby je třeba zvýšit, protože „makro čísla“ srovnatelných parametrů neříkají nic o tom, že by kvantitativní ukazatele výkonů České televize byly nad cenou srovnatelných televizí v Evropě – vstupy – kromě mezd a honorářů – jsou srovnatelné všude v Evropě, zejména, pokud se týká nákupu techniky a pořadů. Novelou zákona o České televizi nebyl rozsah veřejné služby snížen, ale naopak zvýšen a inflace od roku 1997, kdy byl naposled navyšován televizní poplatek, je objektivním faktem stvrzovaným státním úřadem. Je lépe zvýšit „televizní poplatky“, než aby bylo zvyšováno procento reklamy a sponzoringu vysílaných na televizi veřejné služby.
Jiří Závozda, šéfredaktor zpravodajství TV Prima: Někdy je i 15 dolarů hodně, vykřikne ve filmu Sedm statečných za odjíždějícím Yulem Brynnerem pistolník štípající dříví. Charles Bronson tím myslí: za ty prachy to beru, co mi zbývá. Mně zase nezbývá než za ČT platit. Za daného stavu je ale 75 korun až moc. Vzhledem k tomu, že si zapínám televizi (jako divák) až večer, nabízím třeba čtvrteční program ČT 1 a ČT 2: ČT 1: 21.15 Bez imunity, 22.10 – Ta naše povaha česká, 22.30 Události plus, 22.40 Počasí, 22.45 BBS, 22.50: Všichni starostovi muži…… ČT2: 21.00: „21“, 21.30 Československý filmový týdeník, 21.40: Sametová kocovina, 0.10: Hudební nocturno. Kdybych platil stovku měsíčně, nepoložilo by mě to. Ale měl bych jedinou záruku, že se tvůrcům programu podaří alespoň rozlišit první a druhý kanál? Ale abych nebyl jen negativní: líbí se mi na ČT to, co třeba dělají pro handicapované děti. Kdykoliv jsem něco viděl, bylo to nejen záslužný, ale i chytrý.
Zdeněk Fekar, redaktor týdeníku Euro: Jsem jednoznačně přesvědčený, že koncesionářský poplatek se zvednout musí. Argumenty o netransparentnosti televizního hospodaření jsou jenom účelové bláboly, bič, který televizi škrtí a ničí. Asi nikdy nás nemá stejný plat, jako měl před čtyřmi lety v roce 1997, tím méně poslanci; stejně ani tak rohlíky, noviny, benzín nemají neměnnou cenu. I v obchodě, pokud nějaký prodavač nebo vedoucí hospodaří nehospodárně, či přímo krade, musí vzniklé manko zaplatit, případně si to odsedí ve vězení. Ale to ještě neznamená, že jenom kvůli tomu vedení obchodu nedá těm poctivým prodavačům prémie za vyšší tržby, nebo že nevybaví obchod novou, modernější a výkonnější pokladnou.
Roman Joura, zakladatel internetové konference Veřejná ČT: Myslím si, že koncesionářský poplatek měl být zvýšen už dávno. Zaprvé kvůli inflaci, a v neposlední řadě proto, aby televize nebyla přehnaně závislá na svých zadavatelích reklam, kteří se jí za to mohou snažit ovlivňovat, viz nepř. Sazka. Balvínova stokoruna je podle mne legitimní požadavek.
Jana Dědečková, bývalá členka Rady ČT: Není důvod k navýšení koncesionářských poplatků. Ředitel Balvín a téměř všichni kandidáti na generálního ředitele před volbou svorně deklarovali, že ČT potřebuje reorganizaci a zeštíhlení. Dokonce i kandidáti z řad pracovníků ČT vyjádřili ve svých projektech jako hlavní úkol zefektivnit a zprůhlednit hospodaření, a sami stanovili současné rezervy na výši asi 15%. Ředitel Balvín byl zvolen na základě toho, že provede reorganizaci a Rada ČT by měla důsledně hájit zájmy koncesionářů tím, že bude požadovat, aby generální ředitel Balvín svůj projekt naplňoval. Rada ČT má k důsledné obhajobě koncesionářských zájmů ty nejlepší podmínky. Nemůže ji nikdo obvinit, že jedná na základě dojmů, pocitů a vlastních neodborných interpretací. Má v rukou audit, který potvrzuje nehospodárnost, plýtvání, nedostatek kontrolních mechanismů (umožňujících korupční prostředí) a vnitřních směrnic, možnost úspor až 20%. Stačí začít pracovat,a to bez natahování ruky po dalších penězích.
Jaký je váš názor? Svůj komentář můžete přidat pod článek.
