Jen sedm procent Pražanů nezasáhne v průměrném dni rádio ani televize. Relativně méně pod každodenním vlivem elektronických médií jsou nejmladší Pražané ve věku 12-29 let, mezi kterými je v průměrném dni 12 nezasažených.
Výzkum probíhal v období 8.4.-7.7. 2004. Do zpracování vstoupily údaje naměřené u 2 229 Pražanů, kteří reprezentovali populaci hlavního města ve věku 12 až 79 let. Měření vycházelo z principu audiomatching, který používá srovnání digitalizovaných vzorků poslouchaného a vysílaného programu. Od členů panelů jsme vyžadovali pouze pasivní spolupráci: vždy od čtvrtka do středy následujícího týdne nosili místo svých náramkových hodinek na ruce měřící zařízení RADIOCONTROL v podobě funkčních hodinek. Projekt zahrnul 24 rádií a 30 televizních kanálů a až na výjimky plně pokryl pražský mediální trh. Poprvé v historii českého mediálního výzkumu bylo možné zachytit poslech rádií minutu po minutě, poprvé se stejnou technikou měřila rádia i televize, poprvé zahrnují televizní data i úplnou sledovanost mimo domov. Poprvé mají minutová data z měření nezávislého na paměti k dispozici i jiné televize než ČT1 a ČT1, TV Nova nebo TV Prima.
Pod vlivem elektronických médií téměř čtvrtinu dne
Jen sedm procent Pražanů nezasáhne v průměrném dni rádio ani televize. Relativně méně pod každodenním vlivem elektronických médií jsou nejmladší Pražané ve věku 12-29 let, mezi kterými je v průměrném dni 12 nezasažených. Generační rozdíly ale zcela setře týdenní pohled na sledovanost a poslechovost – bez ohledu na cílovou skupinu je Pražan nezasažený rozhlasem nebo televizí bílou vránou.
V průměru věnujeme denně poslechu rádia nebo sledování televize více než pět a půl hodin denně. Z každé z hodin, během nichž jsou Pražané pod vlivem elektronických médií, je více než patnáct minut vyhrazeno poslechu rádia. Muži dávají častěji přednost rádiu – na jejich celkovém čase stráveném pod vlivem elektronických médií, mimochodem o 20 minut kratším než u žen žijících v Praze, se rádia podílejí téměř třetinou – z jedné hodiny konzumu elektronických médií odposlouchají v rádiu 18 minut. Podobný obrázek nabízí i pohled na ekonomicky aktivní a finančně lépe situované Pražany.
V průběhu dne na nás elektronická média působí s různou intenzitou, mění se i podíl rádií a televizí. Rádio dominuje v ranních hodinách a ještě v 18 hodin se na celkovém čase věnovaném elektronickým médiím podílí více než jednou třetinou. Pak přichází čas televizí.
Graf 1: Průměrný čas trávený denně poslechem rádií a sledováním televizí
Jak sledují Pražané televize mimo velkou čtyřku
Výzkum zmapoval období výrazných sportovních událostí přenášených ČT2, v jeho průběhu hledalo Česko Superstar a vysílaly se divácky atraktivní seriály na ČT1 a TV Prima. I v této konkurenci se Pražané nevzdávali sledování kabelových a satelitních televizí. V průměrném dni sledovalo některou z nich čtvrtina Pražanů, alespoň jednou týdně pak 2/3 obyvatel Prahy, což přesahuje procento obyvatel hlavního města vybavených kabelovou nebo satelitní televizí: výzkum totiž zahrnul i veškeré sledování mimo domov.
Nejvíce sledovaná je skupina dokumentárních televizí, následují televize hudební, u nichž jejich diváci tráví v průměru nejvíce času.
Graf 2: Sledovanost kabelových a satelitních televizí
Hokejové a fotbalové mistrovství ve světle elektronického měření
Období, ze kterého shromáždilo GfK Praha údaje o sledovanosti v Praze, zahrnulo i dobu konání pražského hokejového mistrovství i fotbalové EURO 2004.
Jak dopadla rozhodující utkání obou mistrovství v přímém přenosu? Vzhledem k tomu, že měření není vázáno na televizor, ale na diváka, zahrnuje sledovanost kdekoliv – z velkoplošné projekce, v oblíbeném sportovním baru, v hospodě či u sousedů.
Graf 3: Sledovanost ČT2 mezi 20:00 a 23:00
Pozn: Tmavěmodrá tučná linka zobrazuje sledovanost čtvrtfinále MS v hokeji Česko – USA, světlemodrá tučná zobrazuje sledovanost ME ve fotbale Česko – Řecko. Tenké linky pak zobrazjí průměrnou sledovanost kanálu ČT2 ve středu, resp. ve čtvrtek.
Převzato z přehledové zprávy Lucie Pokorné ze společnosti GfK.
