Finanční krize dusí rozvoj digitálního vysílání

Podobně jako do ostatních oblastí, i do nastupující éry digitálního vysílání zasáhly důsledky globální finanční krize. Chybějí peníze investorů na rozjezd nových stanic, nejistota zavládla i u operátorů pozemních multiplexů a svoji expanzi na tuzemském mediálním trhu pozastavili i dosavadní velcí hráči. Ti pláčou nad chybějícím obratem z reklamního trhu, který padá oproti loňsku zhruba o 20 %.

Uplynulé měsíce přinesly mnohé důkazy o tom, že celosvětová ekonomická krize míchá kartami i v probíhajícím nástupu pozemního digitálního vysílání v Česku. Právě letošní rok se měl stát tím, v kterém investoři utratí stamiliony korun v rozbíhajících se nových digitálních stanicích a v nižším řádu i operátoři při rozvoji svých multiplexů. Místo masivního investování s vidinou postupné návratnosti se v televizním podnikání stalo hitem šetření až na samotnou dřeň zachování chodu jednotlivých stanic. Své o tom ví například slovenská finanční skupina J&T, která loni zaplatila rozjezd první soukromé zpravodajsko-publicistické televize v Česku Z1.

Deklarovala své zaměření na elitu podnikatelského světa, ale na tuto úzkou cílovou skupinu nedokázala v těžkých časech navázat dostatečný objem reklamy, která by provoz stanice umožnila zaplatit. Proto se počátkem roku provalily informace o platebních problémech televize. Složitou situaci stanice Z1 řešila zeštíhlením programového schématu i početního stavu svých interních zaměstnanců. Bulvární média tehdy psala o zaručené cílové rovince, do které se Z1 měla řítit. Investor stanici však podržel a v portfoliu svých stávajích aktivit si ji chce zachovat i do budoucna, což v rozhovoru pro slovenské Hospodářské noviny potvrdil partner skupiny Patrik Tkáč. Jedním z hlavních důvodů je možné ovlivnění veřejného mínění: „Na světe je mnoho neslušných, zlých lidí, každou chvíli si do vás někdo kopne a vy často ani nemáte možnost reagovat. Mám pocit, že když sami vlastníme médium, mnozí si raději rozmyslí, zda si do nás kopnou.“

Skupina J&T je rozhodnuta několik let stanici dotovat a dát jí prostor na vymezení si pozice a prestiže v českém mediálním světě: „Televizi nemůžeme podporovat stoprocentně,“ připomněl Tkáč

v pasáži rozhovoru, která se týkala nákladů na provoz stanice. Ty vyčíslil zhruba na patnáct milionů měsíčně s tím, že „pokud bychom chtěli dělat televizi opravdu špičkovou, stálo by to zhruba třicet miliónů korun.“

Zpravodajská Z1 svoje vysílání spustit dokázala, i když její rozjezd časově téměř na chlup kopíroval příchod finanční krize. Další zájemci o provozování vlastní digitální televize takové štěstí nemají, i přesto, že stejně jako Z1 disponují licencí pro digitální vysílání. Nedostatek kapitálu u finančních skupin zabrzdil realizaci ambiciózního projektu plnoformátové stanice Febio TV. Duchovní otec televize Fero Fenič už loni oznámil přerušení spolupráce s finančníky z Arca Capital. S žádným novým investorem se zatím nedohodl. Velmi pozvolna se rozbíhá projekt TV Pohoda severomoravského podnikatele Radima Pařízka. Celoplošná televize zaměřená na děti a mládež se k divákům na jaře vydala ve velmi okleštěné podobě. Nízkorozpočtová verze je připravena jen pro Ostravsko a vzniká ve spolupráci se spřízněným Rádiem Čas.

Zpoždění má i zahájení vysílání stanice TV7 podnikatele Jaroslava Berky. Licenci získala díky sdílení společných analogových kmitočtů s TV Prima. Tato televize se měla objevit v třetí digitální síti, kterou provozuje společnost Czech Digital Group. Své vysílání však chtěla nabídnout prozatím jen divákům na Brněnsku, na což operátor nepřistoupil a nabídl jen kmitočet pro celoplošné vysílání ze všech svých vysílacích stanovišť.

Stagnaci, pečlivé propočítávání poměru vložených investic a horizontu návratnosti i šetření ve všech oblastech (program, personální obsazení, provozní náklady) – s tím vším se setkáváme v posledních měsících i u silných komerčních hráčů, kteří se netají ambicemi zásadně promlouvat do podoby digitálního vysílání v tuzemsku. Televize Nova i Prima se nástupu nové potencionální konkurence začaly bránit přípravou svých vlastních nových stanic, které by zaplnily volný prostor v multiplexech. Ještě v prvních měsících letošního roku to vypadalo, že do prázdnin na svých televizorech spatříme čtvrtý kanál z portfolia TV Nova – českou verzi legendární hudební stanice MTV. Těžký nástup finanční krize však manažery nejsilnější tuzemské komerční stanice donutil přehodnotit zamýšlenou strategii a projekt odložit na příští rok. Podobně je na tom i Prima s dámským kanálem Prima Klub. I ten měl být divákům k dipozici v první polovině letošního roku. Licenci, která by odložením propadla, využije Prima pro svůj program R1, který vytvoří spřízněná regionální studia. Vysílán bude na pozici kanálu Prima COOL v muliplexu 2, který provozují České Radiokomunikace. Program R1 diváky osloví ve všední dny dopoledne před zahájením vysílání stanice COOL. Prima tak využije prostor, za který na těchto kmitočtech stejně platí a vyplní ho regionálním programem. Toto šalamounské řešení jí ušetří velké peníze, které by musela investovat do rozjezdu dámské televize a do platby operátorovi za další pozici v pozemním digitálním multiplexu.

Ani provozovatelé multiplexů nejsou ušetřeni důsledků složitého ekonomického období. Operátor trojky – Czech Digital Group nemá obsazeny všechny pozice ve své síti. Na celém území vysílají jen tři stanice z pěti možných. Navíc jen jediná (Z1) drží platnou digitální licenci. TV Óčko i Public TV vysílají na základě převzatého satelitního vysílání. Čtvrtý multiplex obsluhuje Telefonica O2. Zatím v něm probíhají testovací vysílání stanic ČT1 a TV Nova ve vysokém rozlišení a vlastního promo kanálu O info. O expanzi sítě do regionů a obsazení volných programových pozic zatím tento operátor nehovoří.