Nová hudební Stanice O, která má zahájit vysílání v září letošního roku, zatím neuzavřela smlouvu s žádnou kabelovou společností. Jednání jsou delší, než jsme si mysleli, přiznává v rozhovoru pro RadioTV její ředitel Jiří Němeček.
Hudební Stanice O získala licenci pro kabelové a satelitní vysílání koncem dubna. V současné době vede jednání o nákupu studiové techniky a připravuje dohody s kabelovými společnostmi, v jejichž rozšířené nabídce by se chtěla objevit již na podzim. Podle ředitele televize Jiřího Němečka se sice může stát, že Stanice O nebude v programové nabídce všech tří největších kabelových společností hned od září, vysílání ale rozhodně zahájí.
Ostrý start Stanice O jste oznámili na září. Jak se vám daří při jednání s kabelovými společnostmi?
Zahájili jsme jednání s UPC jako největší kabelovou společností. Jednání však budou probíhat delší dobu. Kontaktujeme také menší kabelové společnosti a současně jsme začali jednat i na Slovensku. Koncem června se zúčastníme jednání Slovenské asociace kabelových komunikací, na kterém se budeme prezentovat, aby slovenské kabelové společnosti měly představu, jak naše vysílání bude vypadat. Předpokládáme, že bychom tam mohli uzavřít rámcovou smlouvu s asociací.
Hlavní kabelovou trojku v České republice tvoří kromě UPC také společnosti Intercable CZ a TES Media. Jednáte i s nimi?
Kontaktovali jsme všechny. Zatím jednáme s UPC a poté bychom chtěli oslovit ostatní. Protože se však blíží termín zahájení vysílání Stanice O, musíme s nimi začít jednat co nejdříve. Není možné, abychom v nabídce největších kabelových společností při startu chyběli.
Jak UPC reagovala na vaši nabídku? Přeci jenom má ve své nabídce spoustu dalších hudebních kanálů, jako je MTV, MCM, VIVA, Onyx TV a další.
Myslím, že na jedné straně budou preferovat stanice, které vysílají vícejazyčný program a lze je šířit v různých mutacích po celé Evropě, což je logicky hospodárné. Do určité míry to je dobrá politika, ale v nabídce je dobré mít i místní kanály, které přitáhnou nové zákazníky a zvýší spokojenost těch dosavadních. Těžko si můžeme představit, že by se např. na Vivě nebo MTV objevily naše klipy v masivnějším množství. Snad to lidé v UPC vnímají podobně a tak nás podpoří.
Jaké byly reakce na váš cenový požadavek? Zveřejníte, kolik žádáte za jednoho koncového uživatele měsíčně? (např. Galaxie Sport si účtuje osm korun měsíčně za každého klienta kabelové televize, který si předplatí rozšířenou nabídku kabelové společnosti, pozn. RadioTV)
Ne, zatím ne.
Můžete tedy aspoň říci, jak přijala UPC vaši představu ?
Neřekli ani ano, ani ne, ale že je to věc k dalšímu jednání. Sdělili jsme jim naši představu a teď oni řeknou nám, kolik si představují. Seznámil jsem je s obecným pojetím, kolik bychom zhruba měli vydělávat a kolik kabelovek potřebujeme získat na tuto část financování provozu.
Kolik?
Samozřejmě co nejvíc, protože samotná reklama by nás neuživila.
V médiích už několikrát proběhla částka pět miliónů korun jako plánované měsíční výdaje na provoz Stanice O. Příjem od kabelovek má tvořit polovinu příjmů. Zbytek mají pokrýt zisky z reklamy?
Velmi zhruba. Musím upřesnit, že zmiňovaných 5 milionů korun příjmů měsíčně znamená, že vysílání pouze přestane průběžně vytvářet provozní ztrátu. Navíc tato částka zahrnuje pouze úhradu běžného provozu, to je vysílání klipů a živých vstupů a pořadů ze studia. Nezahrnuje náklady na externí výrobu např. koncertních záznamů, reportáží a hudebních dokumentů.
Jste připraveni na možnost, že byste v září museli začít vysílat bez smluv s kabelovými společnostmi, jenom ze satelitu?
Nějaké kabelové společnosti budou v každém případě, to vám garantuji. Určitě by nás mrzelo, kdybychom nebyli v nabídce všech od počátku vysílání, ale co bychom mohli dělat? V září začneme vysílat tak jako tak.
Zaváděcí investice Stanice O má dosáhnout zhruba 20 miliónů korun. Jakou část této sumy jste už stačili proinvestovat?
Zatím menšinu. Největší investice nás čeká v blízké době, kdy budeme nakupovat vybavení studií a režie. Vysílací část bude postavená na počítačích, což je dlouhodobá záležitost vývoje hardwaru a softwaru. Tu jsme zahájili mnohem dříve, děláme na tom tři nebo čtyři měsíce. Jsme už v pokročilé fázi a kdyby „bylo nejhůř“, prakticky ihned bychom mohli začít vysílat – ovšem zatím bez živých vstupů ze studia.
A měli byste co vysílat?
Čtvrt roku intenzivně pracujeme na archivu. Přesné číslo vám neprozradím, ale máme už takové množství kvalitních klipů, že to je trojnásobek toho, s čím kdysi začínala v Americe MTV.
Jak řešíte poplatky autorským svazům za veřejnou produkci hudebních děl?
S Intergramem je smlouva projednána a shodou okolností ji tento týden chceme podepsat. S OSA jsme v jednání. Chtěli bychom tam ještě dosáhnout nějakých úprav ohledně reklamy. Platí se totiž také za to, že se hudební dílo nebo jeho část použije v reklamním spotu. A v podstatě je jedno, jakou má ten spot sledovanost, takže poplatky za užití díla pro reklamu na např. na Nově i u nás by byly stejné. Zadavatel reklamy by si potom rozmyslel, jestli kampaň umístí na Novu, která má velkou sledovanost, nebo na Stanici O, kde sledovanost tak velká nebude, ale za autorská práva zaplatí relativně mnohem větší částku.
Jak to řešíte?
Chtěli bychom, aby nás ze začátku podpořili i tak, že nám dají výhodnější podmínky. Tím by se naše pozice s velkými stanicemi alespoň částečně vyrovnala. Pro mě to zní rozumně, tak doufám, že to tak bude znít i pro ně.
Nejsou pro vás poplatky pro autorské svazy obecně příliš vysoké? Dohodli jste se na nějaké nižší ceně?
Ano. Musím je pochválit, protože nám v tomto ohledu vyšli vstříc.
Prozradíte, na kolik vás to přijde měsíčně?
Ne, ale mohu vám říci, že máme určitou výhodu pro zaváděcí období, ale jistě ne na trvalo. Lze předpokládat, že se platby mohou časem zvýšit, zvláště, kdyby se Stanice O stala úspěšnou televizí. Na druhou stranu: proč bychom se do budoucna principiálně měli bránit platit skrze ně tvůrcům přiměřenou částku, když budeme na jejich tvorbě postaveni?
Počáteční investici 20 miliónů korun má Stanice O získat navýšením základního jmění, kdy do společnosti vstoupí několik minoritních akcionářů…
… fyzických osob.
Můžete zveřejnit jejich jména?
Zatím ne. Zveřejníme je ve chvíli, kdy se vstup uskuteční.
Jaký podíl ve Stanici O by měli úhrnem tito minoritní akcionáři získat?
Okolo 30 procent. Přesné číslo vám říci nemůžu, jde o citlivou informaci. Jednání zatím probíhají.
Můžete vyloučit, že by mezi těmi fyzickými osobami byly současní nebo dřívější politici?
Rozhodně a z principu.
Stanice O má být nezisková společnost, znamená to, že veškeré případné zisky budete investovat do tvorby programu, natáčení klipů, apod.?
Deklarovali jsme ji tak, nejen protože investice, které do ní vložíme, se bude vracet až po delší době. Stanice O primárně neslouží k tomu, abychom začali okamžitě vydělávat. Dnes na ostatních televizích neexistuje soustavnější prostor pro prezentaci české (i slovenské) hudby. Vznikli jsme právě proto, abychom prostor vytvořili a tím umožnili novou tvorbu. U některých menšinových žánrů dokonce budeme usilovat o různé granty, ať už třeba z příslušných fondů Evropské unie, nebo např. od ministerstva kultury.
Kolik budete mít stálých zaměstnanců a kolik externistů?
Stálých zaměstnanců bude relativně málo, asi 20. Vesměs půjde o techniky, kteří budou obsluhovat denní vysílání, produkci, sekretářku, recepční a podobně. Pak samozřejmě budeme mít hlavního dramaturga, na kterém stojí hudební vysílání. Externě budeme spolupracovat s nepřeberným množstvím lidí, většinou studenty nebo „poststudenty“uměleckých škol.
Jak bude vypadat vedení televize?
Tvůrčí část stojí na hudebním dramaturgovi Davidu Berdychovi a šéfovi programu Dušanu Všelichovi. Třetím důležitým člověkem je Ivan Mečl (šéf grafického studia Divus), který zodpovídá za vizuální stánku vysílání. Na obchodního ředitele a mediální zastoupení v současné době vypisujeme výběrová řízení. Stejně tak jsou dosud neobsazené ostatní klíčové pozice. Série konkursů, která se již rozbíhá, snad úspěšně místa zaplní.
Uvažujete o vedlejších aktivitách, jako je provozování vlastních klubů?
S tímhle nápadem přišel původně Dušan Všelicha. Argumentoval úspěchem Velmi jemného klubu Rádia Limonádový Joe. Je to velmi zajímavá idea, ale její realizaci vidím spíš v delším horizontu. V tomto okamžiku řešíme základní rozjezd vysílání.
Program Stanice O má z 90 procent tvořit klipy a z 10 procent koncerty, reportáže, dokumenty atd. Jaký bude poměr české a zahraniční hudby a jak bude vypadat ta nehudební část vysílání?
O nehudební části by kvalifikovaně pohovořil spíš Dušan Všelicha. Vycházíme z toho, že jsme hudební kanál. Muzika je pro nás základ, na ní Stanice O stojí a padá. David Bedrych odhaduje, že v současné době by se podíl české hudby měl pohybovat již od počátku okolo 15 –20 procent. Vycházíme z toho, aby se klipy často neopakovaly (použitelných českých či slovenských klipů je fyzicky malý počet) a současně se moc neobjevovala jména, která příliš neoslovují naši cílovou skupinu. To by mohlo být pro nás i pro ně kontraproduktivní.
Takže Helenu Vondráčkovou pouštět nebudete?
Je velmi pravděpodobné, že se objeví v námi vysílaných oficiálních žebříčcích vydavatelství, novinkách, případně specializovaných pořadech.
O nehudební části ví jenom Dušan Všelicha?
Ne, samozřejmě to připravujeme v týmu. Tady některá média trošičku zúžila svůj pohled jenom na bývalé moderátory Rádia Limonádový Joe. Pro novináře je to logicky zajímavější, protože jsou známí. Na jednu stranu je jasné, že se budou na obrazovce Stanice O objevovat, na druhou stranu ale nebudou jediní.
Na kom tedy bude stát moderování Stanice O?
Na Dušanu Všelichovi, respektive jeho schopnostech vytvořit špičkový tým moderátorů a objevit ten správný způsob pro Stanici O. Moderování na Stanici O bude v každém případě umělecký výkon, takže moderátoři mají pouze umělecká jména, která vám teď nic neřeknou.
Jak budete zjišťovat sledovanost Stanice O?
To je věc, která je zatím otevřená. Do peoplemetrového projektu se ze začátku určitě nezapojíme – zejména z finančních důvodů. Jednou ale může nastat okamžik, kdy to bude vhodné. Konzultovali jsme tento problém s mediálními společnostmi, a ty nám doporučují, abychom se zapojili do Mediaprojektu nebo TVHC, které dodávají poměrně uznávaná čísla sledovanosti. Od peoplemetrů nás agentury odrazují, protože současný panel je podle nich nastavený pro potřeby velkých televizí a mohl by nás poškozovat. Ze socioekonomického hlediska je sice nastavený správně, ale nereflektuje dostatečně domácnosti s kabelovou televizí, takže by pravděpodobně vykazoval nižší čísla než skutečná.
Kdo bude vaším typickým divákem?
Městský člověk ve věku 15 až 30 let. Spíše pod 30 let, i když s určitými přesahy počítáme. Cílit budeme na mladé lidi z měst, už proto, že kabelové společnosti tu mají lepší pokrytí. Naší snahou je, aby mezi moderátory, redaktory i dalšími tvůrci převažovali lidé z této věkové kategorie, tj. kteří se pohybují ve svém generačním kontextu. Tím chceme dosahovat pravdivějšího (to znamená účinnějšího) vyznění.
Kdy se na vás takový mladý člověk bude dívat? Ve městě má přeci jenom celou řadu dalších možností, jak se bavit.
Máme-li posuzovat podle grafů sledovanosti hudebních stanic, jednu špičku sledovanosti očekáváme odpoledne a druhou po půl desáté nebo desáté hodině večer, kdy končí hlavní pořad na celoplošných televizích, na který se dívá starší generace. Nepodceňoval bych ještě jednu věc – existuje nezanedbatelné procento domácností se dvěma a více televizemi. Stanice O by měla být typickým programem, který běží na té druhé, „menšinové“ televizi. Na té hlavní poběží zprávy a Čundrcountryshow, a na druhé Stanice O. Dále může být náš program optimální volbou např. pro restaurace, kluby, čekárny a jiné veřejné prostory.
Jak se o vás diváci vůbec dozvědí? Kdy rozjedete reklamní kampaň a jak bude vypadat?
Jakousi lehkou „předkampaň“ spouštíme ještě před prázdninami. Hlavní kampaň rozjedeme v září. Její podoba se ještě vyvíjí , ale půjde o akce na ulicích, v tisku a rádiích apod. Chtěli bychom se při tom zkoordinovat s kabelovkami na zásadě vzájemné propagace, což by mohlo zvýšit její účinnost. Objevíme se také jako mediální partneři koncertů, turné, hudebních festivalů a podobných akcí.
