Další z výroků ministra pro lidská práva Michaela Kocába píchl do vosího hnízda a rozproudil debatu na ministem načaté téma. Tentokrát Kocáb zamířil do mediální oblasti a na paškál si vzal každodenní osmiminutovky na zpravodajském kanálu ČT24 „ Před 25 lety“, které nabízejí nekomentovaný sestřih tehdejších zpravodajských relací. Ministr se domnívá, že počínání ČT je neobhajitelné. Dokonce řekl, že je to stejně neobhajitelné, jako „kdyby německá televize denně vysílala týdeníky z období třetí říše s projevy Hitlera či dalších nacistických představitelů.“ Chybí mu zejména odborné uvedení diváků do historického kontextu.
Veřejnoprávní televize oficiálně ústy svého mluvčího nazareagovala, nicméně šéf zpravodajství Fridrich kauzu okomentoval v MF Dnes. „Seznamovat veřejnost, že je tomu pouhých 25 let, co svět vypadal tak hrůzně, lakovaný narůžovo i načerno, i to je úkolem veřejné služby v zemi,“ míní zodpovědný manažer České televize. Pravidelný pořad je na zpravodajské stanici vysílán jedenáct minut před sedmou večerní, reprízován je dvakrát v nočním bloku vysílání.
Zajímavostí je, že v programu ČT24 se objevuje už tři roky, během nichž se Michael Kocáb či jeho předchůdkyně v úřadu Džamila Stehlíková nad obsahem pořadu nepozastavili. Ještě mnohonásobně déle je na sledovanějším a dostupnějším kanálu ČT2 vysílán přesně po padesáti letech od premiéry Československý filmový týdeník. Tyto desetiminutovky jsou nejtypičtějším a nejzářivějším výplodem komunistické propagandy, která je po půl století už tak do očí bijící, že vyvolává jen úsměvy a snad nikdo se zdravým rozumem si nemůže podle obrázků nadšených traktoristů rozorávajících sedlácké meze myslet, že tehdy u nás panoval ráj na zemi.
Sestřihy Televizních novin a Aktualit o čtvrt století čerstvější kromě komunistické ideologii lahodícímu pohledu na světové události přinášejí i pikantní vzpomínky na komunální kritiku, kdy krajští zpravodajové referují o nedostatku rohlíků ve venkovské prodejně Jednoty či o nedostatku služeb typu čistírny – prádelny v nově otvíraném centru občanské vybavenosti na právě zbudovaném sídlišti. Domnívat se, že krátká ohlédnutí do zpravodajské historie mohou zásadně ovlivnit pohled mladé generace na naši nedávnou minulost, je liché. Při diskuzi v náhodně vybrané třídě letos maturujících středoškoláků vyplynulo, že jednak mladí lidé mají na socialistickou éru realistický pohled a dále, že internetová generace má dnes k dispozici tak obsáhlé množství informačních zdrojů, že jedna desetiminutovka na jednom z desítek dostupných televizních kanálů nemůže zásadně změnit jejich mínění o době před 25 lety.
Domnívám se, že vysílat 25 let staré zprávy je asi takový počin, jako kdyby byly 25 let po válce vysílány v německé veřejnoprávní televizi (ARD) projevy Hitlera nebo Göbbelse.
Jenomže německá ARD tyto zprávy „před 25 lety“vysílá už léta a nikdo se tam nad tím nepozastavuje.Kocáb jen honí předvolební body primitivním antikomunismem.Jenže v době znechucení většiny občanů polistopadovým vývojem je to jen trapný výkřik do tmy jednoho zbytečného politika…
Proč zakazovat staré pořady z ČSSR jeto naše minulos ne ahoj Jarda Eret Habartov u Sokolova
Rád se dívám na „socialistické“ zprávy a „poblicistiku“, protože v nich občas zahlédnu, jak někteří umělci a reportéři lezli komoušům do řiti. I snaživého svazáka tam lze zahlédnout. No, není to krásné? Brojení proti jejich vysílání může mít i tento důvod.
To jste napsal hezky. Je jich ještě hodně.
Já jsem toho názoru, že vysílání starých zpráv je svým způsobem přínosné. Alespoň můžeme srovnat, jaká byla úroveň tehdejšího zpravodajství a jaká je toho dnešního, zejména porovnáme-li s tehdejšími zprávami například takové Televizní noviny. A někdy se navíc člověk pobaví, některé archivní kousky jsou velmi vtipné :). Určitě bych nepřirovnával reprízování zpráv k reprízování projevů Hitlera, to už je dost přehnané myslím:).
Kocáb by se neměl montovat do takovýchto věcí a raději si hledět svých chráněnců – romských menšin, s takovými to totiž rozhodně dotáhne dál.