Italské léto je pěkně horké. Potí se tu kde kdo. I Silvio Berlusconi, předseda italské vlády, si poslední týdny otírá pot kapesníkem z čela. Je pod palbou kritiky z mnoha stran. Zdatně čelí výslechům italské justice, extravagantně se ujal vedení Evropské unie a zároveň doma, v Itálii, jeho poslanci v parlamentu připravují nový mediální zákon, který je podle kritiků ušit přímo na Berlusconiho míru.
Horní komora italského parlamentu, Senát, minulé úterý přijala kontroverzní návrh mediálního zákona. Reforma má podle navrhovatelů z řad vládní koalice připravit Itálii na přechod na digitální televizi v roce 2007. Domenico Nania, předseda senátního klubu vládní Národní aliance, nový zákon obhajuje slovy, že nová úprava bude lépe chránit menší hráče na mediálním trhu a umožní jim, aby prosperovali, ale opozice a kritici hovoří o přesném opaku. Myslí si, že připravovaný mediální zákon naopak pomůže italskému premiérovi rozšířit jeho mediální impérium, které již nyní dosahuje nevídaných rozměrů.
Nová legislativa otevírá cestu k privatizaci jednoho ze tří programů státní televize RAI a mimo jiné umožňuje majitelům televizních stanic, mezi které Berlusconi rovněž patří, vlastnit od roku 2009 i tiskoviny. Velkou výhodou pro dva italské mediální giganty, Berlusconiho Mediaset a jím nepřímo kontrolovanou státní RAI, bude zvýšení maximálních výnosů z televizní reklamy na 20 procent z celého mediálního trhu. Téměř souběžně s mediálním zákonem přijala dolní komora právní úpravu, která by měla řešit konflikt zájmů. I v tomto případě se na textu projevil fakt, že má vládní koalice pohodlnou většinu v obou komorách.
Poslaneckou sněmovnou schválený zákon umožňuje politikům i nadále vlastnit soukromé sdělovací prostředky, pouze je nesmějí řídit. To je přesně případ premiéra Berlusconiho, ten v současnosti žádný sdělovací prostředek neřídí, je však vlastníkem společnosti Mediaset, největší soukromé televizní korporace v Itálii. Podle zákona, který nyní ještě musí schválit dolní komora italského parlamentu, by měly vzniknout dvě kontrolní rady, které by prošetřovaly možný střet zájmů. Politici obvinění z případného konfliktu zájmů budou čelit jen politickým, nikoliv ekonomickým postihům.
Jak Berlusconi ke svému impériu přišel
Silvio Berlusconi je v Itálii mediálním magnátem. Své impérium vybudoval velmi rychle a za pomoci jednoduchého systému. Když se Itálie rozhodla uvolnit mediální trh a umožnit vysílání soukromým lokálním televizím, Berlusconi nezaváhal. Založil si rovněž malou televizní stanici, jejíž programová nabídka se skládala z amerických filmů a seriálů. On byl ten, kdo do Itálie přivedl nekonečné seriály typu Dallas.
Své podnikatelské aktivity stále rozšiřoval. Postupně začal kupovat další a další malé televizní společnosti po celé Itálii. Berlusconi vytvořil do té doby v zemi na Apeninském poloostrově neznámý model, který se osvědčil a majiteli přinesl výrazné ušetření nákladů. Všechny malé lokální televize po celé Itálii vlastněné milánským podnikatelem a budoucím politikem vysílaly ve stejnou dobu to samé. Berlusconi vlastně legálním obcházením zákonů vytvořil první soukromou celoplošnou televizní stanici v Itálii. Časem vznikly další kanály, začal se etablovat i na rozhlasovém trhu, pošilhával po denících.
Kontroverzní Ital, současný premiér, nechal v mládí vystavit v Miláně v revolučním projektu obytný komplex, se začal počátkem devadesátých let věnovat politice. Se svou stranou Forza Italia poprvé vstoupil v roce 1992 do italského parlamentu, stal se poprvé předsedou italské vlády. Nyní ovládá italský mediální trh, milánský fotbalový velkoklub a pokoušel se už za současného úřadování získat vliv v rodinné automobilce Fiat, která se dlouhodobě potácí v ekonomických problémech.
Evropští poslanci chtějí omezit moc mediálních magnátů
Skupina osmatřiceti poslanců Evropského parlamentu má strach z koncentrace médií v rukou několika málo lidí a tento týden požádala Evropskou komisi, aby připravila návrh zákona, který by to znemožnil.
Poslanci, k nimž patří i vůdci liberálů, zelených a socialistů, se netají tím, že zákon je namířen především proti podnikatelským aktivitám italského premiéra Silvia Berlusconiho a australského mediálního magnáta Ruperta Murdocha.
Berlusconiho firma Mediaset má v Itálii tři televizní kanály – Canale 5, Italia 1 a Retequattro, které ovládají více než polovinu tamního televizního trhu. Mediaset vlastní i většinový podíl ve španělské stanici Telecinco a vydává několik magazínů a zpravodajských deníků.
Poté, co se stal Berlusconi premiérem, získal kontrolu také nad italskou veřejnoprávní televizní a rozhlasovou stanicí RAI, a to prostřednictvím dozorčích rad.
Australský mediální magnát Murdoch zase ve své nadnárodní společnosti The News Corporation spojil několik televizních stanic a množství deníků v Austrálii, Velké Británii a Spojených státech. Murdoch je pověstný svým odporem vůči Evropské unii, zvláště euru, což se projevuje například v ladění nejčtenějšího bulvárního britského listu The Sun, jenž jednotnou měnu ostře kritizuje.
Slovinská opozice žádá další dodatečné zdanění reklamy
Slovinská opozice přišla o prázdninách s nápadem změnit mediální zákon. Slovinsko prý potřebuje opoziční média, jako nutnou protiváhu údajně vládnímu tisku. Myslí si to aspoň slovinský poslanec opoziční sociálnědemokratické strany Joža Tank.
Předložený návrh počítá s dodatečným zdaněním příjmů z reklamy ve výši dvou až pěti procent. Získané prostředky se mají použít na podporu nově vznikajících médií, zejména opozičních. Podle poslance ve Slovinsku neexistuje nezávislý a pluralizovaný mediální trh, a opozice tak nemá příležitost souvisle a nezkresleně prezentovat své postoje a názory.
Návrh počítá s vytvořením vládního fondu, z nějž by se financoval vznik nových, zejména tištěných sdělovacích prostředků. Pokud by si na sebe nedokázaly samy vydělat, platil by se z fondu i jejich provoz.
Existující média návrh striktně odmítají a tvrdí, že dodatečné zdanění jejich příjmů z reklamy je diskriminační. Jednostranná vládní podpora vybraným mediálním subjektům podle nich znamená hrubé porušení pravidel konkurenčního boje.
Ve Slovinsku v současnosti funguje šest deníků, kromě tří zpravodajských vychází denně bulvární, sportovní a ekonomické noviny. Žádné z nich nevycházejí s podporou politických stran. V nejbližší době by ke stávajícímu dennímu tisku měly přibýt ještě jeden bulvární titul, deník s regionálním zaměřením a další zpravodajský deník.
