Televize Nova ostře kritizuje návrh zákona o elektronických komunikacích, jenž vládě předložilo ministerstvo informatiky. Podle generálního ředitele Petra Dvořáka totiž znevýhodňuje komerční vysílatele před televizí veřejné služby. „V současné době nás nejvíce trápí návrh zákona o elektronických komunikacích, zejména část, která pojednává o kmitočtech. Návrh totiž předpokládá automatické přidělení digitálních kmitočtů České televizi, avšak komerční televize si budou muset o kmitočty znovu požádat, jinak o ně přijdou,“ sdělil serveru RadioTV Dvořák, jemuž se rovněž nelíbí návrh novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, podle něhož by celoplošné komerční rozhlasové a televizní stanice měly ve zpravodajských a publicistických relacích vysílat spisovně.
Dvořák: ČT by neměla vysílat komerční pořady
Šéf Novy se tak přidal k dalším představitelům komerčních elektronických médií, kteří považují přístup státu k soukromým broacasterům za příliš tvrdý. „Mohl bych jmenovat i další nevyváženost jako např. sankce za porušení stejných ustanovení zákona. Týká se to nejen pornografie či podprahových sdělení, zajištění plurality informací v televizním vysílání apod., kdy komerčním televizím by za určitých okolností mohlo hrozit odnětí licence, kdežto ČT hrozí za stejné porušení zákona maximálně pokuta,“ vysvětluje Petr Dvořák. Ředitel Novy rovněž kritizuje komercionalizaci prvního programu ČT. „Domnívám se, že je zbytečné plýtvání, když se z poplatků financují služby, které rády zajistí komerční televize (např. vysílání populárních kinematografických filmů, zábavné pořady typu Prásk, Dobroty apod.).“
Reklamní trh je podle Petra Dvořáka v České republice omezený a digitalizace sebou přinese další konkurenci. „Jakmile dojde k digitalizaci, objeví se na trhu další celoplošné komerční televize. Pokud by i do budoucna měla ČT jít s poplatky nahoru (což má zajištěno inflačními doložkami v zákoně, který jde nyní do Senátu), nebude na trhu dost peněz k tomu, aby se z reklam uživily všechny televize.“ Dvořák podle svých slov nekritizuje financování ČT prostřednictvím koncesionářských poplatků, pouze mu chybí definice, co může koncesionář za své peníze od ČT očekávat. „Pokud existuje zákonem zakotvený duální systém vysílání je nutné, aby ten, kdo zajišťuje veřejnou službu, měl zajištěn zdroj příjmu pro plnění veřejné služby. Co postrádáme, je definice veřejné služby.“
Nova nechce financovat Fond kinematografie
Nova se rovněž cítí být poškozena návrhem ministerstva kultury, podle něhož by televize měly platit tři procenta z celkových výnosů z reklamy a teleshopppingu do Státního fond pro podporu a rozvoj kinematografie. Mluvčí stanice Dan Plovajko již dříve prohlásil, že Nova je návrhem „poněkud zaskočena“. „Nikdo ze zpracovatelů a předkladatelů návrhu zákona s námi záměr uvedený v zákoně neprojednal a ani nám příslušnou pasáž zákona, která se týká placení zvláštního poplatku z televizního vysílání reklamy a teleshoppingu zákona, neposlal ke stanovisku. O návrhu zákona nebyla informována ani Asociace televizních organizací.“
Podle Novy je nepřijatelné, aby komerční vysílatelé přispívali do fondu, který není sám producentem filmů, ale jen podle svého uvážení přerozděluje finanční prostředky. „Na produkci filmu se však podílejí různí koproducenti mj. i Česká televize, která získává z titulu koprodukce zpravidla výhradní práva k televiznímu vysílání takového filmu na českém teritoriu. Proč by však měly komerční televize prakticky financovat vysílání filmů v České televizi a tak podporovat svého konkurenta na trhu?“ ptá se Nova. Ministerstvo podle televize zcela opominulo fakt, že výroba a vysílání televizních pořadů jsou velmi nákladné a každá televize platí nesmírně vysoké částky za vysílací práva k filmům, které zařazuje do vysílání. „Přitom je samozřejmé, že z titulu výroby a vysílání pořadů odvádíme každým rokem vysoké částky na daních do státního rozpočtu,“ říká Plovajko, podle něhož to u Novy činí téměř miliardu korun ročně.
Předložený návrh je podle Novy v rozporu s ústavním pořádkem, protože poplatek do Fondu by měly platit jen některé televize (ČT a stanice, které vysílají na základě licence – tedy Nova a Prima). Na českém trhu ale operují i provozovatelé kabelových a satelitních televizí, kteří by podle Novy rovněž měli přispívat na rozvoj kinematografie. „Absurdní jsou rovněž požadavky zpracovatele a předkladatele zákona, kladené na provozovatele televizního vysílání z hlediska evidence resp. přístupu k informacím o jejich příjmech. A v neposlední řadě je překvapující návrh, že radu fondu, která by měla rozhodovat o poskytování prostředků z fondu, by neměl volit jako dosud parlament, ale vláda a vládě by měla být tato rada i odpovědná,“ zveřejnila Nova ve své tiskové zprávě.
Veřejnoprávní kanál soukromníkovi?
V současném systému regulace soukromých médií se Dvořákovi nezamlouvají především hodinové a denní limity pro vysílání reklamy. „Dále vidím určité problémy s posuzováním některých správních deliktů, zejména posuzování resp. kritérií objektivity a vyváženosti pořadů resp. programu, hranicí mezi erotikou a pornografií, posuzování, kdy pořad ohrožuje mravní, tělesný a psychický vývoj dětí a mladistvých; často se nám totiž stává, že do vysílání před 22,00 hodinu nemůžeme zařadit pořad, který se běžně vysílá v okolních evropských zemích,“ odpověděl šéf Novy na dotaz RadioTV, zda považuje současný způsob regulace soukromých elektronických médií v České republice za únosný.
V otázce financování médií veřejné služby je podle Dvořáka důležité definovat pojem veřejné služby a poté vyvolat diskusi, zda tuto službu plní jen provozovatel ze zákona nebo i komerční televize. „Je legitimní i otázka, zda by pro poplatníky nebylo výhodnější, aby jeden z programů, které dosud vysílá ČT, neměl provozovat soukromý subjekt, vyšlý z výběrového řízení. Tedy, aby byly zachovány oba programy, které poskytují veřejnoprávní službu, ale jeden by provozovala ČT a druhý subjekt vyšlý z výběrového řízení.“ To by ovšem podle Dvořáka znamenalo nejprve zakotvit do mediálního zákona správní, respektive státní smlouvu, jež je běžná v některých evropských zemích. „Pro nás by bylo ideální, s ohledem na připravovanou finančně náročnou digitalizaci, aby bylo pro komerční televize více prostředků z reklamy,“ uzavřel Dvořák.
