Velká politická a mediální kauza ve Velké Británii se zdá být u konce. Byl to největší konflikt mezi uznávanou veřejnoprávní BBC a vládou země v historii. Vítězem nakonec není nikdo, avšak obě zúčastněné strany si myslí, že přesto vyhráli ony.
Pondělí 7. července 2003 bylo očekáváno s napětím. Výbor britského parlamentu pro zahraniční vztahy totiž před týdnem oznámil, že tento den zveřejní analýzu, která se pokusí objasnit, zda reportér BBC Andrew Gilligan ve své reportáži lhal, nebo zda šéf poradců premiéra Tonyho Blaira a ředitel pro vládní komunikaci Alastair Campbell vědomě upravil vládní dokument, kterým britský kabinet obhajoval rozhodnutí jít do války proti Iráku.
Zpráva parlamentního výboru dospěla k závěru, že Campbell nehrál žádnou roli při včlenění kontroverzní části textu, která tvrdila, že má Saddám Husajn schopnost zaútočit svými zbraněmi hromadného ničení do 45 minut. Avšak parlamentní výbor prohlásil Campbella nevinným ve věci prvního obvinění pouze prostřednictvím dodatečného, rozhodujícího hlasu předsedy výboru, neboť se v této věci jeho členové rozdělili přesně půl na půl.
Parlamentní výbor také zaútočil na britskou vládu za to, jak v celé této záležitosti reagovala. Výbor také ostře kritizoval druhou zprávu britské vlády o Iráku, vydanou v únoru 2003, s tím, že Blair vůči sněmovně „zkreslil její status“. Po vydání této zprávy obnovila britská vláda své útoky na BBC, jejíž rozhlasový publicistický pořad Today jako první publikoval obvinění, vznesená proti Campbellovi. Ministr zahraničních věcí Jack Straw dokonce konstatoval, že je přesvědčen o tom, že by se BBC měla vládě omluvit.
BBC však vydala v této věci zcela odmítavé prohlášení. Konstatovala v něm: BBC je přesvědčena, že dnešní zpráva parlamentního výboru pro zahraniční věci ospravedlňuje její rozhodnutí odvysílat původní reportáž v pořadu Today dne 29. května. Sir John Stanley, nezávislý konzervativní poslanec a člen tohoto parlamentního výboru poukázal na to, že celá kontroverze mezi BBC a vládou je úmyslným pokusem odvést pozornost od merita věci, a zdůraznil, že zpráva parlamentního výboru dosud neschválila rozhodnutí britské vlády zaútočit na Irák pouze na základě výzvědných informací.
Parlamentní výbor ve své analýze konstatoval, že v první zprávě britské vlády o Iráku byla informace o tom, že prý Saddám má možnost zaútočit do 45 minut, „nevhodně zdůrazněna“, a dodal, že jazyk této vládní zprávy byl „asertivnější, než jaký se tradičně užívá ve výzvědných dokumentech“. Avšak výbor konstatoval, že žádný ministr parlamentu nelhal.
O co vlastně šlo
Šéf poradců premiéra a ředitel pro vládní komunikaci Campbell obvinil nejváženější médium v zemi, stanici BBC, ze lži.
Nevídaný spor vznikl kvůli reportáži dlouholetého reportéra BBC Gilligana o vládním dokumentu, kterým britský kabinet obhajoval rozhodnutí jít do války proti Iráku. V materiálu, který vyšel ve dvou verzích, bylo řečeno, že Saddám je schopen aktivovat své zbraně hromadného ničení do 45 minut. Gilligan o vzniku tohoto dokumentu řekl, že podle britské rozvědky byla informace o 45 minutách vložena do materiálu na poslední chvíli a navzdory protestům britské tajné služby. Ta totiž podle něj věděla, že tento údaj je nepravdivý, jenže Campbell potřeboval udělat zprávu naléhavější a dramatičtější.
Campbell veškerá reportérova obvinění odmítá a po BBC požaduje omluvu. Šéf BBC Greg Dyke ale za svým týmem stojí a omlouvat se nehodlá. Proti Gilliganovi se ostře ohradil i místopředseda britského parlamentu Phil Woolas. Podle něj je reportér BBC lhář. Za tato slova ho ale Gilligan hodlá zažalovat.
Britský tisk BBC moc nevěřil
Britský tisk ve svých komentářích z minulého týdne příliš šancí BBC nedával. Domníval se, že tentokrát nejváženější médium přestřelilo a své informace nemá důkladně podloženy. Zároveň ale kritizoval i vládu a prorokoval, že po parlamentním vyšetřování bude rovněž kritizována.
The Guardian napsal, že vedení BBC se nikdy plně nezastalo pravdivosti zmíněného tvrzení. Trvalo jen na tom, že bylo správné je vysílat vzhledem k celkové atmosféře pochyb o vládní informační politice. Podle The Independentu BBC už zahájila interní vyšetřování. The Times, který je na opačné straně názorového spektra než Guardian a Independent, psal, že BBC už prý přiznala, že zřejmě „budou padat hlavy“.
Zpráva výboru bude také podle listu obsahovat kritiku vlády, že nepředložila všechny požadované dokumenty. Je otázka, zda dospěje také k závěru, že text výsledného dokumentu obsahoval tvrdší a jednoznačnější soudy než podklady od výzvědných služeb.
Vedle toho bude kritizovat druhý dokument, který Campbell nechal zveřejnit v únoru. O únorovém dokumentu byly pochyby vždy a vláda už několik dní po jeho zveřejnění musela přiznat, že jde z valné části o plagiát americké disertační práce.
Deníky předpokládají, že BBC po verdiktu parlamentu nicméně přejde do protiútoku a pokusí se soustředit debatu na únorový, opsaný dokument.
BBC naštvala židovský stát
Britská rozhlasová a televizní stanice BBC musí navíc čelit dalšímu skandálu. Izrael poslední červnový den obvinil britskou veřejnoprávní společnost z očerňování židovského státu. Tamní vládě se nelíbila odvysílaná reportáž „hraničící s antisemitismem“. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na izraelské oficiální zdroje.
„Žádný izraelský oficiální činitel, žádný ministr ani mluvčí až do odvolání BBC nic neřekne,“ sdělil AFP ředitel vládního tiskového úřadu Daniel Seaman. Tento oficiální orgán, který je podřízen přímo úřadu premiéra, především vydává akreditace zahraničním novinářům působícím v Izraeli.
Poslední kapkou, kterou přetekla trpělivost Izraele vůči BBC, byla podle Seamana nedávno odvysílaná reportáž této britské stanice o izraelském jaderném programu. Dokument nesl název Izraelské tajné zbraně a jak Seaman připustil, neobsahoval nic nového ve srovnání s pořadem, odvysílaným na stejné téma loni v izraelské televizi. „Už předtím jsme však byli prezentováni (stanicí BBC) jako policejní a zločinecký stát, což hraje do ruky těm, kdo v Evropě zpochybňují dokonce i samu existenci státu Izrael,“ dodal Seaman.
