Evropská vysílací unie nezajišťuje jen výměnu zpravodajských příspěvků nebo sportovní přenosy. Stará se taky o vzdělávání, vydává odborné publikace, zkoumá média a připravuje dokumentární nebo naučné a také zábavné a hudební pořady. Eurovize už oslavila padesátku, o tom jsme Vás informovali. Jejím stvořitelem ale je o pár let starší EBU.
EBU (European Broadcasting Union) též francouzsky UER (L’Union Européenne de Radio-Télévision) vznikla už o něco dříve než Eurovize, o které se teď mluví hlavně v souvislosti s pěveckou soutěží. Evropská vysílací unie byla založena 12. února 1950 na konferenci v britském městě Torquay. Jejím prvním úkolem bylo vytvořit síť pro výměnu zpravodajských filmů. Dalším úkolem pak bylo vést kupředu a standardizovat technické novinky. U zrodu této organizace stálo 23 televizí či rozhlasů z Evropy a Středomoří.
Eurovize je samozřejmě s EBU spjata. První živý přenos se uskutečnil v roce 1953 a byla to korunovace Elisabethy II britskou královnou. Pod hlavičkou Eurovize byl poprvé přenášen Narcisový festival v Montreux v roce 1954. A v roce 1956 se poprvé vysílala soutěž Eurovision Song Contest.
EBU či Eurovize ale nebyly prvními organizacemi svého druhu na evropském kontinentě. Už v roce 1946 vznikla OIRT (Organisation Internationale de Radiodiffusion et de Télévision). Organizace známá u nás pod názvem Intervize. Zakladateli bylo Československo, Bulharsko, NDR, Finsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Sovětský svaz. Sídlem byla Praha. V roce 1992 rozhodlo OIRT o svém rozpuštění. Členové se od roku 1993 stali členy EBU.
Zajímavé postavení mělo Rakousko a Finsko. Tyto země byly členy jak Eurovize EBU tak Intervize OIRT. Členské země OIRT se odlišovaly ještě také vlnovým rozsahem pásma VKV. Západní Evropa (EBU) používala frekvence 87,5-108 MHz, východ s výjimkou NDR 65,9 MHz-73,1 MHz. Rakousko a Finsko, které byly členy obou společenství, používaly jen západní normu.
Z 54 zemí pochází 74 plnohodnotných členů a z dalších 28 zemí je 48 přidružených členů EBU. Plnoprávnými členy jsou většinou státní rozhlasy a televize či privátní, které ale plní funkci veřejné služby. Přidruženými členy nemusí být jen instituce z evropských zemí, ale můžou být z celého světa a tak je mezi nimi i Kanada, USA, Japonsko, Mexiko, Brazílie, Indie nebo Hong Kong.
Vedení EBU sídlí ve švýcarské Ženevě. Prezident EBU je volen jednou za dva roky. V současné době jím je generální ředitel Západoněmeckého rozhlasu WDR Fritz Pleitgen. Pod prezidentem jsou čtyři viceprezidenti. Těmi jsou nyní Boris Bergant z RTV Slovenija, John G. Bernander z NRK, Patrick de Carolis z France Télévisions a Richard Sambrook z BBC. Další důležitou osobou ve vedení EBU je generální sekretář, kterým je od 1.února 2004 Francouz Jean Réveillon. Na řízení se podílí řada výborů a administrativní rada.
Kromě Ženevy se nachází jedna kancelář i v Bruselu. Ta má za úkol být v kontaktu s politiky ze zdejších orgánů Evropské unie, jakým je například Evropská komise. EBU má vlastní tiskové oddělení, které prezentuje práci této instituce. Další významnou složkou je SIS (Strategic Information Service). Ta má na starosti analýzy mediálních trhů a sledování trendů. Jednotlivé zprávy a studie o marketingu a médiích pak zveřejňuje Evropská vysílací unie na svých stránkách.
Zkoumání trhů zdaleka není jedinou činností, kterou se EBU zabývá. Další nabídkou jsou vzdělávací kurzy. V nich se účastníci například učí pracovat s digitálním newsroomem nebo se dozvídají jak přežít v oblastech, kde zuří válka. Evropská vysílací unie se též zabývá pořádáním konferencí, setkání a seminářů, na kterých si vyměňují své zkušenosti odborníci. Další činností je pak vydávání odborných publikací.
Na poli techniky si EBU připisuje svůj podíl na úspěchu při zavádění technologií jako je RDS, DAB, DVB a HDTV. EBU je také partnerem při obchodu s vysílacími právy na důležité sportovní události. Je tak partnerem nejen televizím ale i sportovním organizacím. Rozhlasy zapojené do sítě Euroradio mají ročně k dispozici 2 500 koncertů a oper. Euroradio zajišťuje i výměnu materiálů při sportovních událostech. Pro televize znamená Eurovize možnost dostat se rychle k obrázkům z událostí, ke kterým došlo na druhém konci planety.
Zpravodajství nebo sportovní přenosy ale nejsou zdaleka jedinou programovou nabídkou Eurovize. I Česká televize se rozhodla letos participovat na hudební soutěži Eurovision Song Contest. Velká cena Eurovize se letos uskuteční ve finských Helsinkách. Řada diváků si ještě určitě vzpomene na Hry bez hranic, kde proti sobě soutěžily týmy z účastnických zemí. Řadu let se účastnila i Česká televize. Mladým je určena soutěž Junior Eurovision Song Contest, tanečníkům zase Eurovision Dance Contest.
Kromě soutěží ale produkuje EBU také řadu dokumentárních a naučných pořadů. Ty většinou nemají moderátora, který by byl vidět. Je to z toho důvodu, aby nebyly problémy s dabingem. EBU přináší také pořady pro děti, hrané filmy nebo minisérie a hudební pořady.
Na jiných kontinentech působí obdobné organizace. V malajském Koala Lumpuru sídlí ABU (Asia-Pacific Broadcasting Union). Na Barbadosu se zabydlela CBU (Caribbean Broadcasting Union). V Tunisu, který je i v EBU, nalezneme ASBU (Arab States Broadcasting Union) a v kanadském Torontu NABA (North American Broadcasters´ Association). V Mexiku mají OTI (Organización de la Televisión Iberoamericana). Uruguayské Montevideo si za své sídlo vybrala AIR – IAB (Asociación Internacional de Radiodifusión). A nakonec ještě jedna evropská instituce. AER (Association of European Radios) se nachází v Bruselu.
