Tak se nám schází nový (chtělo by se říci staronový) Evropský parlament, paní Müllerová, a ačkoli jen málokdo z voličů-smrtelníků doopravdy dohlédne činnosti tohoto jednoho z nejvyšších správních orgánů Evropské unie, je neoddiskutovatelné, že určitý legislativní rámec fungování této mezinárodní organizace poskytuje.
Důležité usnesení
Mezi mnoha usneseními, na kterých se plénum v minulém volebním období dohodlo, je i Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2008 o mediální gramotnosti v digitálním prostředí. S ohledem na rozvíjející se aktivity v oblasti mediálního vzdělávání v České republice, podívejme se, co z tohoto Usnesení pro nás vyplývá. Samozřejmě je třeba brát v potaz, že usnesení Evropského parlamentu není možno vnímat jako závazné, ale pouze na úrovni doporučení či instrukce. Přesto to, že si i takováto instituce vetkla do programu jednání problematiku mediálního vzdělávání, svědčí na jedné straně o stále nedostatečné rozvinutosti mediální výchovy takřka na území celé Unie, ale i o stále větším významu, který je této oblasti lidského poznávání a kontaktu se světem přikládán.
Upřímně řečeno na úrovni mezinárodních apelů se ani zdaleka nejedná o první podnět. Zmiňme jen například Grünwaldskou deklaraci UNESCO z roku 1982, v níž se mimo jiné říká: „Žijeme ve světě, kde jsou média všudypřítomná: rostoucí počet lidí tráví stále větší čas sledováním televize, čtením novin a časopisů, přehráváním audiozáznamů a posloucháním rádia. V některých zemích např. děti již tráví více času sledováním televize než při školní docházce.“ (Grünwald, 22. ledna 1982)
Bezpochyby pravda. My bychom dnes snad jen dodali, že kromě televize dělí se o přízeň dětského a mladistvého publika stejnou měrou internet a různé jiné počítačové aplikace, především hry. Přesto stále musíme konstatovat v českém prostředí (a nejen zde) jistou konzervativnost školství, které si zachovává jisté segmenty vyučovacích obsahů v podstatě na úkor nejprogresivnějších mediátorů sdělení, které navíc jsou již mezi mladými lidmi nejpopulárnější. Paradoxně můžeme říct, že literatura, která tvoří nedílnou složku kanonického (a např. u maturit zkoušeného) předmětu český jazyk a literatura, se u žáků už dávno netěší takové pozornosti jako např. televize či internet, jejichž zapojení do výuky je spíše sporadické.
Politika vždy na prvním místě
Proto se také v Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. prosince 2008 vztahuje mediální gramotnost „vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky mají vliv na utváření každodenního života společnosti a politiky; vzhledem k tomu, že vysoká koncentrace sdělovacích prostředků může ohrozit jejich pluralitu, a vzhledem k tomu, že má mediální gramotnost zásadní význam pro politickou kulturu a aktivní účast občanů Unie„.
Opravdu, rozměr politický je takřka vždy uváděn na prvním místě. Moderní média představují hlavní informační kanál přenosu informací ve směru od sféry politické k občanům. Jako takové jsou i politiky respektovány. Bohužel ale je to právě jejich pluralita, která často vede k zkreslování politického obrazu jak na úrovni národní, tak i nadnárodní. S tímto vědomím vzniklo také Usnesení EP požadující mimo jiné zvýšení úrovně kritického vnímání médií ze strany občanů Evropské unie.
Protože jen tak je možno vytvořit prostředí rovný vstup obou hlavních aktérů politického života, tj. jak voličů, tak politiků, do politického prostoru: u občanů EU by takto mělo dojít k zvýšení kritické intence při vnímání mediálních sdělení, (seriozním) politikům by se zase měl zpřehlednit přístup k samotným médiím, které by po kultivaci čtenářstva (voličstva) daleko obtížněji mohli informovat mylně či nepravdivě.
A jaké kroky by k dosažení takového výsledku měly vést? Např. evropští poslanci „naléhavě vyzývají Komisi (Evropskou komisi, pozn. Autora), aby přijala doporučení a vypracovala akční plán pro mediální gramotnost; naléhavě vyzývají Komisi, aby v roce 2009 uspořádala schůzi kontaktního výboru pro audiovizuální mediální služby s cílem umožnit pravidelnou výměnu informací a účinnou spolupráci„.
Už si toho všimli!
Abychom parafrázovali klasiky Cimrmany: Vidíte? Už si toho všimli. Samozřejmě, že tady můžeme lkát nad tím, proč taková rozhodnutí mají více než dvacetileté zpoždění. Ale pro nás je spíše důležitější, že se záležitostem mediálního vzdělávání dostává unijního zaopatření. Tj. že prozatím dosti roztříštěné aktivity (což ale vyplývalo ze specifických školských podmínek každé členské země) by mohly být koordinovány ze strany garanta, který nejenže zatím disponuje dosti bohatými fondy, ale navíc má velké zkušenosti s prosazováním svých aktivit v různě rozvinutých zemích.
Důležité také je, aby byla zajištěna kontinuita unijních aktivit s činnostmi vyvíjenými ze strany jednotlivých členských států. Jelikož o situaci u nás bylo již na stránkách tohoto serveru psáno, dodáme snad jen, že určitě iniciativám, nacházejícím se v České republice stále spíše na počátku, prospěje pokud se jim dostane stimulu ze strany nadnárodní organizace, jíž jsme členy. Představit si jej můžeme nejen jako finanční výpomoc, ale i jako platformu oboustranné spolupráce zakládající se na výměně informací.
Konkrétněji si pak Evropský parlament představuje postup v nejdůležitější oblasti přípravy a vzdělávání učitelů takto: „Evropský parlament zdůrazňuje, že mediální vzdělávání by mělo být součástí formálního vzdělání, ke kterému mají přístup všechny děti, a nedílnou součástí učebních osnov na všech stupních škol… a doporučuje, aby mediální vzdělávání bylo co nejvíce zaměřeno na praxi a spojeno s hospodářskými, politickými, literárními, sociálními, uměleckými a informačně technickými předměty, a navrhuje, aby další postup spočíval ve vytvoření speciálního předmětu mediální vzdělávání a v přesahování rámce jednotlivých předmětů spolu s propojením s mimoškolními projekty.“
Zde už je zcela na přímo řečeno, co je třeba změnit, ačkoli jak už u takovýchto usnesení bývá, není uvedeno, jak toho dosáhnout. To ovšem ani nemůžeme očekávat. Důležité je, že v usnesení tak důležitého orgánu, jakým Evropský parlament je, naprosto jasné zaznělo, co je s pojmem mediální gramotnosti spojováno a čeho má být dosáhnuto. Realizace poté záleží na nižších úrovních evropských a státních aparátů. Doufejme, že se opravdu blýská na lepší časy.
