Exkluzivní rozhovor serveru RadioTV s generálním ředitelem České televize o rozpočtu, výběrových řízeních a programových změnách.
Jiřího Balvína před necelým měsícem potvrdila Rada České televize ve funkci generálního ředitele. Krátce na to odmítla jeho návrh rozpočtu ČT na příští rok. Minulý týden odmítla i druhou verzi rozpočtu, která počítala s čerpáním rezervního fondu do výše 543 milionů korun (první návrh chtěl čerpat „pouze“ 517 milionů). Uspěje Balvín s třetí verzí, kterou předloží radě dnes?
Minulý týden jste předložil Radě ČT již druhou verzi rozpočtu televize na příští rok a rada ji opět odmítla. Zejména proto, že rozpočet je deficitní, zatímco radní požadují vyrovnaný. Druhá verze měla dokonce vyšší deficit než ta první. Proč?
Nešlo o větší deficit, ale o účetní záležitost. Zahrnuli jsme do toho návrhu některé náklady, které předtím byly někde jinde. Rozpočet je velmi složitá věc, není to záležitost jedné strany A4. Jde o velmi obsáhlou knihu. Spousta položek se v něm vede pouze účetně, nejsou to tzv. „hotové peníze“. Jde třeba o odpisy. Došlo tedy k přesunu některých položek, tak jako se přesouvají položky ve státním rozpočtu, když jeho první verze neprojde. Není deficitní tak, že by překonával možnosti ČT, ale tím, že současné příjmy televize nestačí na pokrytí plánovaných nákladů. Výdaje jsou vyšší než příjmy, a proto jsou částečně kryty z rezervního fondu.
Právě používání rezervního fondu vám Rada ČT nechce schválit. Alespoň ne v takové výši, jak předpokládaly vaše předchozí návrhy.
To je stále otázka diskuse. Učinili jsme určité úpravy. Věřím, že v takové v podobě, v jaké ho nyní předložíme, bude přijatelný. Stále na něm ještě pracujeme (rozhovor proběhl v pondělí 26. listopadu, pozn. RadioTV).
Bude vyrovnaný, nebo bude dál počítat s čerpáním z rezervního fondu? Pokud ano, můžete naznačit, v jaké výši?
Čerpat z rezervního fondu musí a je otázka diskuse, do jaké míry a také jaká částka by měla v rezervním fondu zůstat po konci roku 2002. Výhledy na příští rok jsou zatíženy tím, že zatím nedošlo k projednávání zákona o zpřísnění výběru koncesionářských poplatků. Přitom máme jedno z největších procent neplatičů na světě. Navíc nás v roce 2002 čekají splátky za vysílací práva k přenosům olympijských her a mistrovství světa ve fotbale. Ty budou velmi vysoké, jde přibližně o 200 milionů korun.
Pověřený finanční ředitel Tomáš Oliva minulý týden na zasedání Rady ČT řekl, že se do vyššího deficitu rozpočtu oproti prvnímu návrhu promítlo i přesunutí části výrobních plánů z roku 2003 na rok 2002. Proč k němu došlo?
Dochází k tomu z důvodů deficitu dramatické tvorby, ke kterému v ČT došlo v uplynulých třech letech, kdy se vyráběly tolikrát už omílané pokusy o český sitcom, ať už šlo o Pra Pra Pra nebo Duch český a další. Nyní nám chybí kvalitní nová vlastní tvorba, nemáme co vysílat. Nemáme v záloze žádný nový seriál. Chystáme ho až od Nového roku. Naší snahou tedy je uspíšit výrobu těch věcí, které byly naplánovány dlouho dopředu. ČT by měla být schopna každý rok odvysílat 26 nových dílů původní české tvorby. Tím bychom se dostali do normálu.
Kdybyste splnil zadání Rady ČT a rozpočet by byl vyrovnaný, bez jakéhokoli čerpání z rezervního fondu, jakým způsobem by se to odrazilo na vysílání?
To je to, co nechci v žádném případě dopustit. Každý vidí jenom možnost sáhnout do peněz určených na výrobu. My jsme tady přeci pro výrobu. Jestliže máme příjem přibližně 4,5 miliardy korun ročně, musíme být schopni z tohoto příjmu dát přibližně 1,6 miliardy Kč na výrobu. Z toho zhruba 200 milionů jako splátky za práva ke sportovním přenosům. Vyrovnaný rozpočet by jednoznačně znamenal rozpočtové provizorium, protože jinak to není možné. Nyní se pohybujeme v deficitu zhruba 200 až 250 milionů korun. Částka, kterou bychom potřebovali vyrovnané hospodaření, se nedá vzít někde centrálně. Muselo by se vzít z každého trochu: z plánovaných investic, z nákladů na mzdy, nákladů na šíření signálu, nákladů na výrobu pořadů, režie, atd.
Jak to vlastně vypadá s letošním rozpočtem? Hospodaří ČT stále ještě s rozpočtovým provizoriem?
Vzhledem k tomu, že byly schváleny některé změny v rozpočtu ČT, tak tento rozpočet můžu brát za schválený, i když oficiálně samozřejmě není.
Vypsal jste výběrová řízení na funkce finančního ředitele, ředitele zpravodajství, ředitele výroby a ředitele televizních studií v Brně a Ostravě. Budete informovat, kolik zájemců se uchází o jednotlivé funkce, nebo pouze o výsledku řízení, a kdy vypíšete konkurzy na další ředitelské funkce?
O tom, kolik se přihlásilo lidí, můžeme informovat. O jménech ne. Výsledky by měly být známy velmi brzy. Byl bych rád, kdyby se nám podařilo v co nejkratší možné době, ale uvidíme, kolik se přihlásí lidí.
A co se týká obsazování dalších ředitelských funkcí, například programového ředitele?
Chtěl bych, aby byly nejprve obsazeny ty funkce, na které jsem už vypsal řízení. Považoval jsem to za nejaktuálnější. Pak budou případně následovat další výběrová řízení, ale to bude souviset s reorganizací, která bude nastolena po výběru ředitele výroby. Tam dojde k velkým přesunům.
Jaká je současná situace v redakci publicistiky? Pověřený šéfredaktor Petr Bohuš se vrátil do ostravského studia ČT, kdo nyní redakci vede?
Vede jí pan Klepetko a pan Honys.
Čili to tak bude trvat asi až do chvíle, než řádný ředitel zpravodajství, který vzejde z konkurzu, vypíše výběrová řízení na funkce šéfredaktorů a vybere nového šéfa publicistiky.
Ano.
Stávková pohotovost v ČT, kterou koncem září vyhlásili odboráři na protest proti postupu Petra Bohuše proti reportérovi Martinu Schmarczovi, stále trvá. Jak se vyvíjí jednání s odbory?
Je dobrá. Shodou okolností jsme dnes (v pondělí) měli jednání. Probíráme normální body, jako je reorganizace nebo výběrová řízení, jestli se budou moci účastnit jako přísedící pohovorů.
A budou moci?
Ještě o tom přemýšlím. Ptal jsem se samozřejmě na stávkovou pohotovost a budu si muset – protože to považuji za svůj nedostatek, že jsem nevěděl, jak to přesně je – přečíst velmi podrobně stanovy odborů. Na stávkovou pohotovost má samozřejmě každá odborová organizace právo. Není to nic zvláštního.
Ale ten důvod, proč byla pohotovost vyhlášena, asi už pominul, protože pan Schmarcz chce stejně sám z Kavčích hor odejít.
Také si myslím, že důvod pominul. Nicméně stávkovou pohotovost vyhlašuje stávkový výbor. V tom jsou zástupci jednotlivých základních organizací a ti se musí sejít a musí stávkovou pohotovost odvolat. Dnes jsem se dozvěděl, že Nezávislá odborová organizace ČT není spokojena s kvalitou plnění kolektivní smlouvy. Já jsem převzal již platnou kolektivní smlouvu a došlo ke snížení valorizace a snížení remunerace.
Tady je asi aktuální otázka 13. platu, nebo spíše jeho poloviny, která měla být vyplacena v letos v létě…
Ta byla vyplacena, nechali jsme to schválit radou, což byla vlastně změna letošního rozpočtu, o které jsem mluvil na začátku. Teď probíhají dvě kolektivní vyjednávání. Jedno o zimní remuneraci, kterou jsme snížili oproti tomu, jak to je v kolektivní smlouvě, a teď probíhají kolektivní vyjednávání na další rok. Vedle dlouhodobé kolektivní smlouvy totiž uzavíráme na každý rok ještě jednu krátkodobou. Odbory se domnívají, že organizace tak zcela neplní smlouvu…
Takže se cítí být ohroženy a proto přetrvává stávková pohotovost.
Asi tak.
V Press klubu na Frekvenci 1 jste naznačil, že se na obrazovku ČT vrátí seriál Sanitka, anoncujete návrat Videostopu. Není těch návratů už hodně, nebylo by lepší přijít s něčím novým?
Bylo. V tom s vámi naprosto souhlasím. Ale jestliže někdo zruší Videostop a nahradí ho nepřipravenou – a teď nechci hodnotit jestli špatnou nebo ne – ale nepřipravenou soutěží, tak je to chyba. Pak je možná lepší se rychle vrátit k Videostopu, který začal někdy v 70. letech a prošel nějakým vývojem. Má určité zázemí, může se třeba k něčemu i vrátit, ale je to především lety vyvinutá soutěž. Stejně jako se lety vyvíjel Kufr. Dnes si už skoro nikdo nepamatuje, jak vypadala jeho první verze. Jestliže někdo zruší Videostop a nahradí ho soutěží, která je nepřipravená a její sledovanost v hlavním vysílacím čase na ČT1 spadne na katastrofální čtyři nebo pět procent, nelze to tak nechat.
Jestliže bude v prime timu na ČT2 taková sledovanost u pořadu, který tam chceme, je to v pořádku. Když budeme vysílat přímý přenos Pražského jara, nezrušíme ho proto, že sledovanost byla malá, třeba dvě procenta. Prostě ho odvysíláme. Ale v hlavím vysílacím čase, kdy si lidé přijdou k televizi také trošku odpočinout, jsme povinni nejenom vzdělávat, ale i bavit. Prostě to bylo chybné rozhodnutí. Ale jinak s vámi naprosto souhlasím, ano, je potřeba přijít s něčím novým. Ne vždycky se to podaří vyprodukovat tady, takže proto třeba dochází k nákupu různých formátů. Velmi lituji, že ČT nemá Milionáře. Hodně jsme o tom diskutovali.
Když už jste zabrousil k Milionáři, ČT usilovala o práva k soutěži Nejslabší článek, ale Nova ji přeplatila a teď už nabírá soutěžící. Bude ČT usilovat o to, aby získala některou z reality show?
Reality show ne.
A kvizshow typu Nejslabší článek? Mohla by se podobná soutěž objevit na obrazovce ČT už v příštím roce?
Můžeme zpětně přiznat, že jsme o Nejslabší článek usilovali, ale nemůžu prozradit, o co usilujeme v současné době, protože jsme samozřejmě přeplatitelní. Zvlášť v souboji s komerční televizí. Nechtěli bychom se uchýlit k tomu, že bychom něco jakoby kopírovali a bylo to na první pohled podobné tomu, co vysílá někdo jiný.
Čili chcete koupit programovou licenci pro něco jiného?
Když najdeme něco zajímavého pro veřejnoprávní televizi, určitě. ČT ale určitě nebude v rámci zábavy vysílat Big Brother. To je už za hranicí.
Ale například rakouská veřejnoprávní televize ORF vysílá úspěšnou reality show Taxi Orange.
Hodně zábavných pořadů teď vzniká ve Velké Británii. Dříve všechno chodilo ze Spojených států. Milionář byl jedním z prvních průlomů, kdy šel pořad z Evropy do Ameriky. Spousta nových formátů se objevuje na BBC.
Říkáte, že o něco usilujete. Nebudeme se tedy bavit o co, abychom nenahráli konkurenci. Pokud to dobře chápu, jedná se o koupi práv až na rok 2003 a později, ne na příští rok?
Ano. Pro příští rok se to asi nepodaří. Víte, vlastní soutěže se připravují strašně dlouho, procházejí zdlouhavým vývojem. Natočí se jeden pilotní díl, pak se zjišťuje, co funguje a co ne, kde je chyba v systému, atd. Cesta zakoupení licence k již hotové soutěži je samozřejmě snazší. Pořad existuje v několika variantách, je už takzvaně „vychytaný“ a cena také není tak vysoká. Pohybuje se třeba okolo deseti tisíc korun za jedno odvysílání. Taková částka je přijatelná.
Vrátím se k Videostopu a starším osvědčeným pořadům ČT. Jak vnímáte rozhodnutí Dušana Chmelíčka nezařadit do vysílacího schématu ČT na tento rok Receptář Přemka Podlahy?
Můžu pouze říci, že toho lituji. Pan Podlaha, který Receptář pro ČT připravoval, vždycky našel s Producentským centrem publicistiky a dokumentaristiky Damiána Kaušitze nějakou variantu smluvního vztahu, na které se dohodli. Považuji to za ukvapené rozhodnutí a věřím, že by se s ním pan Kaušitz býval dohodl. Je to škoda, že Receptář už není na ČT.
Měla by ČT usilovat o to, aby se podobný typ pořadu vrátil na veřejnoprávní obrazovku?
Na to teď nejsem schopen odpovědět, jestli bychom měli vysílat podobný pořad, když jej vysílají i další dvě televize. Je to věc diskuse. Ale nevím, s čím novým by se dalo u takového typu pořadu přijít.
ČT měla veliký úspěch se seriálem Šípková Růženka. Není vám trochu líto, že hlavní představitelka tohoto seriálu, Veronika Žilková, patří mezi známé tváře TV Nova?
Líto mi to není, protože…
Respektive, jak by měla ČT dbát o to, aby lidé, kteří vystupují na její obrazovce, nechodili jinam?
Máme některé tváře, které se vyskytují převážně u nás. Ať je to Bolek Polívka, Miroslav Donutil, nebo Marek Eben. Jsou to naše tváře, i když vím, že podobně jako ostatní televize s nimi nemáme tzv. exkluzivní smlouvy. Ty se tvoří velmi těžce. Pokoušeli jsme se o to v roce 1997, kdy jsme byli téměř před podpisem s několika lidmi, a pak se to neuskutečnilo. Připouštím, že u pořadů typu Milionáře na Nově tyto smlouvy existují. My je nemáme, ale zato dáváme „našim lidem“ možnost větší prezentace na obrazovce. Marek Eben je spojen se soutěží Za pokladem Anežky české, s Plovárnou, Karlovarským filmovým festivalem, atd. Miroslav Donutil moderuje, ale také hraje. Kdybychom ale přišli s něčím úplně novým, který by vedl moderátor, asi bychom ho zavázali stejným způsobem jako Nova zavázala Vladimíra Čecha. U herců je to problém. Když Tereza Pergnerová moderovala na Nově Eso, zahrála u nás krásnou roli v pohádce, kterou režíroval Adam Rezek. Specielně s herci je to tedy problém. Veronika Žilková je velmi dobrá herečka. Kde vystupuje, tam září. Šípkové Růžence určitě pomohla.
Šípková Růženka měla obrovskou sledovanost, daleko za sebou nechávala další pořady, rozdíl býval i 15 procent. Nepřipadá vám ale, že svojí jednoduchostí a obsahem se spíš hodila na komerční televizi, dejme tomu na Novu?
Nesouhlasím s tím. Měli jsme o tom minulý týden na setkání s producenty téměř dvouhodinovou diskusi, která byla velmi ohnivá. Inicioval ji sám producent seriálu, pan Borovan, který chtěl od přítomných slyšet, jestli Šípková Růženka patří na ČT, nebo ne. Nakonec jsme dospěli k závěru – ne že by to bylo definitivní – že je to na hranici. Dál bychom se už pohybovat neměli.
Jde mi o to, jestli se ČT chtěla tímto seriálem strefit do silné divácké skupiny okolo TV Nova, jestli to byl záměr, se kterým se Šípková Růženka objevila na obrazovce.
Myslím, že ne. Při tvorbě Šípkové Růženky jsem v ČT nebyl. Byl jsem tu ale v době, kdy osvědčené trio Míka – Smetana – Hanuš přineslo scénář na prvních 13 dílů Života na zámku. Velmi rychle jsme se dohodli, že to bereme. Mezitím napsal pan Míka dalších 13 dílů, dalších 13 dílů a dalších 13 dílů. Pak si dal nějakou chvilku pauzu, psal do Bakalářů, a potom přišel se Šípkovou Růženkou. S variantou, že by se začalo psát pokračování Šípkové Růženky, zatím nepočítáme.
Zpravodajství ČT léta doplácí na přibližně stejný vysílací čas Událostí a Televizních novin na Nově. Hodláte s tím něco dělat?
To je velmi zapeklitý problém, který se řeší od roku 1995. Skončilo to posunem začátku Událostí na 19:15. Na jednu stranu nemáme co vymýšlet. Jsou jediné dvě možnosti: buď začínat v 19:00, což je brzo, nebo jít do přímé konfrontace s Televizními novinami a začínat v 19:30. Nebo to nechat tak, jak to je teď. Žádná jiná možnost neexistuje. Jde spíš o to, jestli se nevrátit k nějakému zpravodajsko-publicistickému pořadu, který by ČT vysílala po hlavním prime timu, po desáté hodině večer. Něco podobného tu už v minulosti bylo. Šlo o pořad Události a komentáře. Existuje samozřejmě možnost zkrátit Události na 15 minut.
On ale není až tak velký problém s Událostmi, jako spíš s relací Branky Body Vteřiny, která jde přímo proti Televizním novinám. Přitom jde bezesporu o nejkvalitnější sportovní zpravodajství u nás.
Je tam hodně předělů, problém dělá Tady a teď, Počasí… Uvažujeme o tom, jestli víc nevsadit na počasí, které se v poslední době stává velmi atraktivním pořadem. Lidé se hodně zajímají, jak kde bude. Po světě se pořádají festivaly pořadů o počasí, u nás máme Rosničku, atd. Je to takový fenomén. Šlo by o dlouhodobou změnu, kterou nelze udělat ze dne na den. Souvisí to také s pořadem „21“ na ČT2. Několik let se vede diskuse o tom, zda ho dát do pevného času, nebo do pohyblivého. Před ním je hodina, která se někdy špatně využívá, a v podstatě se jenom čeká na nástup „21“. Zaznívají hlasy, podle kterých by bylo dobré na ČT2 od 20 hodin zařadit filmy, a teprve po nich „21“.
Procházel jsem obchodní rejstřík a u vašeho jména jsem narazil na jistou českobudějovickou firmu, která se zabývá vodními sporty a zábavou.
Jde o starou záležitost. Když jsem v roce 1998 zůstal na volné noze, založili jsme s Petrem Jachninem společnost Aquastor. Pan Jachnin našel investora, chtěli jsme dělat tzv. barevnou hudbu na jihočeských rybnících.
Něco jako Křižíkovu fontánu?
Ano. S reflektory a hudbou. Investor, který řekl, že to zaplatí, nakonec od svého úmyslu upustil, takže jsme založili firmu, která nakonec ani nevykonávala žádnou činnost.
Takže ona existuje, ale je v podstatě mrtvá.
Už neexistuje. Písemně mohu doložit, že už byla zrušena. Protože to je věc, která vznikla před několika lety, úplně jsem zapomněl, že se to jmenovalo Aquastor. My jsme tomu říkali „Vodní hudba“. Firma nevyvíjela žádnou činnost, já jsem jí pouze jednou poslal fakturu, kterou mi dodnes nikdo neproplatil.
