Exkluzivní rozhovor serveru RadioTV s novým šéfredaktorem zpravodajství České televize Karlem Novákem o jeho vzbouřenectví, nadcházejících volbách a chystaných změnách v pořadech ČT.
Vítězství Karla Nováka v konkurzu na šéfredaktora zpravodajství ČT celkem překvapilo. Jako bývalému vzbouřenci, kterého mohli diváci ČT v nedávném dokumentu Chaos o televizní krizi vidět, jak odmítá převzít výpověď od ředitelky zpravodajství Jany Bobošíkové, mu spíše hrozilo, že bude muset televizi opustit. Jak ale říká v následujícím rozhovoru, zvítězil zdravý rozum a do vedení redakce čtvrt roku před volbami nepřichází nikdo zvenčí, kdo by se musel s televizí teprve seznamovat.
Začátkem března jste převzal po Bohumilu Klepetkovi otěže redakce zpravodajství. Je celkem překvapivé, že v konkurzu zvítězil člověk, který v době krize na Kavčích horách patřil mezi vzbouřence. Co vás vedlo k tomu, že jste se přihlásil? Překvapil vás výsledek?
Překvapil. Přiznám se, že jsem s přihláškou váhal do poslední chvíle. Nakonec jsem i řekl, že by nebylo dobré, kdyby do televize přišel někdo zvenku, a že by to tedy měl zkusit někdo z redakce. Čeká nás supervolební rok, chystají se změny s pořadem „21“ a vznik nového zpravodajského pořadu na ČT 1. Pokud by to dělal někdo, kdo přijde zvenku, nemuselo by to dopadnout dobře. Existuje tu docela složitá technologie výroby, se kterou by se nový člověk poměrně dlouho seznamoval.
Ředitel zpravodajství Zbyněk Honys měl poměrně velké konflikty s lidmi, kteří reprezentují onu vzbouřeneckou minulost redakce zpravodajství. Patříte mezi ně i vy – jaký je váš vztah s panem Honysem?
Po pracovní stránce celkem dobrý. Domluvili jsme se na určitých principech, které by měly fungovat, na mechanismu komunikace – třeba na tom, jakým způsobem bude moci kontrolovat chod redakce zpravodajství. Všechno bude probíhat v podstatě prostřednictvím mě jako šéfredaktora. Co se týká lidí, které budeme chtít nově zaměstnat, budeme si dávat navzájem návrhy a pokud se na nich shodneme, televize je přijme.
A naopak – když budete chtít někoho vyhodit?
Taky bychom se na tom měli nejprve dohodnout.
Bohumil Klepetko zůstává moderátorem Událostí, ale podle Zbyňka Honyse se s ním počítá do vedoucích funkcí v redakci zpravodajství. Do jakých?
S Bohumilem Klepetkem jsme se oboustranně dohodli na tom, že zůstane moderátorem Událostí a nebude mít žádnou další funkci.
Takže změny v moderátorských dvojicích Událostí asi nechystáte.
Teď ne.
Počítáte s nimi do budoucna?
Jde spíš o nový pořad místo Jednadvacítky, který poběží na ČT 1. Teď se bavíme se Zbyňkem Honysem o tom, zda ho bude uvádět jeden moderátor nebo dvojice. Pak si dovedu představit, že by to mohla být jedna ze současných moderátorských dvojic Událostí. Nejde ale o nic konkrétního, všechno je zatím ve stadiu úvah.
Zbyněk Honys ve svém projektu ředitele zpravodajství zmínil, že se chce vrátit ke koncepci bývalého šéfredaktora zpravodajství Ivana Kytky. Vy jste ho v té době asi zažil.
V té době jsem tu přímo nebyl, ale vím celkem podrobně o všech krocích, které tu dělal.
Víte, co má zmínkou Kytkovy koncepce pan Honys na mysli?
Nebavili jsme se o tom. Jestli jsem to dobře pochopil z jeho projektu, jde o posílení produkčního systému. Každý klíčový reportér by k sobě měl produkčního, který by mu zařizoval rozhovory a podobně, případně pomocného redaktora, který by dělal různé dotáčky. Většinou to tak už funguje, že na některých reportážích spolupracují dva redaktoři – jeden krajánek a jeden člověk z Prahy, případně dva redaktoři z Prahy.
Nakolik jste se při přípravě svého projektu inspiroval projektem Zbyňka Honyse? Jsou oba projekty kompatibilní?
Nejsou, až na jednu věc, která je průnikem projektů generálního ředitele Balvína, ředitele zpravodajství Honyse i mého – to je právě přechod pořadu „21“ na program ČT 1. Ale s tou myšlenkou jsem přišel už dříve, a před třemi lety jsem se na to ptal tehdejšího šéfredaktora zpravodajství Zdeňka Šámala.
Zveřejníte svůj projekt?
Ne, protože některé věci v něm popisuji dost podrobně, včetně úvah o časových přesunech některých pořadů, jejich zkrácení, apod. Nejdřív jsem myslel, že projekt zveřejním, ale v tuto chvíli ještě ne, protože vím, že konkurence chystá také určité změny. Nechci jim prozradit, co budeme dělat my.
V rozhovoru pro Lidové noviny jste naznačil, že k určitým změnám dojde v Událostech. Ty v posledních letech ztrácely diváky. Co chcete udělat pro to, aby jejich sledovanost stoupla?
S tou ztrátou diváků to není zase tak horké. Před krizí v ČT zaznamenaly Události vrchol, kdy dosahovaly podílu okolo 52 procent, a Nova k té době mívala 66 procent. K takovým poměrům bychom se měli vrátit, a pomalu to stoupá. Chtěl bych do Událostí více dostat lidi. Uvedu to na příkladu hypoték. Ministerstvo navrhlo dvousettisícovou půjčku pro mladé lidi. Reportáž vypadala tak, že začínala rozhovorem s konkrétním člověkem v jeho bytě, kde říká, že by chtěl s přítelkyní založit rodinu a přestěhovat se do většího bytu. Pak se to zobecní na to, co půjčky přinesou všem ostatním.
Čili se chcete víc přiblížit divákovi.
Ano. Nebo jiný příklad: odškodnění bývalých vojáků Pomocných technických praporů. Taky jsme neukázali obecnou tabulku, kolika lidí se to týká, ale na konkrétním „pétépákovi“ – kolik měsíců strávil v táborech a kolik za to dostane peněz.
Svým způsobem se tedy přibližujete tomu, s čím vyjela Nova a co má úspěch v Televizních novinách.
Jenže s tím nevyjela Nova, dříve to dělala i Česká televize. Já jsem do ní nastoupil v květnu 1994, když Nova vysílala asi tři měsíce, a tehdy to tu tak fungovalo. Více méně úspěšně. Samozřejmě se taky točilo hodně politiky, ale na druhou stranu se opravdu vysílaly věci pro lidi. Třeba ekonomika. V letech 1996 a 1997 ale přišel trochu ústup.
Proč?
Nevím. Ale teď zase směřujeme k tomu, že třeba ekonomické zpravodajství má charakter servisu pro diváka. Například jak se ho dotkne změna měnových sazeb, zda je pro něj výhodnější nechat peníze uložené v bance nebo je utratit za nějaké zboží.
Koncem loňského roku se začala měnit grafika Událostí. Bude se v tom pokračovat, nebo je současná podoba konečným stadiem?
Pokud vznikne zamýšlený nový pořad na ČT 1, určitě bude muset vzniknout nová znělka. Rád bych udělal obměnu současných znělek.
Čili také Události by měly mít novou znělku?
Rád bych, aby ji měly. Ale je to otázka minimálně půl roku.
Nebude se hýbat s jejich vysílacím časem? Televizní noviny vám v druhé půlce Událostí ubírají dost diváků.
To je hrozně zajímavá otázka. V září 1997 se „ucuklo“ z půl osmé na čtvrt na osm. Spousta lidí by Události ráda vrátila na půl osmou, ale nikdo neví, co by to udělalo.
A proč ne na sedmou proti Zpravodajskému deníku na Primě?
Ono to souvisí i s tím, že pro diváka je současný stav ideální. V sedm hodin dostane zprávy na Primě, ve čtvrt na osm u nás a o půl osmé na Nově. Tak to dělá spousta lidí. Kdybychom šli proti Nově nebo Primě, ochudíme diváka o možnost, aby mohl sledovat zpravodajství všech stanic.
Ale teď ho ochudíte třeba o Branky Body Sekundy, které co do kvality rozhodně převýší Sportovní noviny na Nově.
Jenže kdybychom šli na sedmou hodinu, vyšly by Branky stejně na půl osmou.
Za vedení Bohumila Klepetka zmizel z obrazovky moderátor Ondřej Giňa. Počítáte s jeho návratem – případně s nějakým jiným romským moderátorem?
Nedávno se objevil Richard Samko.
Ten je v Dobrém ránu, myslím pořady v některém zajímavějším čase.
Já jsem s moderátory, kteří tam teď jsou, spokojen. Byť každý den řešíme, jak co vylepšit. Nechci to teď měnit.
A co se týká Gini, objeví se na obrazovce?
Ondřej Giňa se podílí na přípravě pořadů jako je Evropská mozaika, Objektiv, 21 a podobně. Nemůžu vyloučit, že se na obrazovce objeví, ale v průběhu nejbližších týdnů asi ne.
Jako jeden z hlavních úkolů jste si vytyčil zamezit dalším odchodům redaktorů. Kolik lidí od dob „televizní krize“ z redakce odešlo a kolik se k tomu chystalo?
Vím určitě o pěti lidech, kteří uvažovali o tom, že odejdou. Ti mi teď řekli, že si to rozmysleli.
A kolik jich odešlo před vaším nástupem do funkce?
Taky asi pět, ale šlo o docela klíčové lidi. Bohužel. Třeba Petr Závozda.
Nebudete se je snažit přemluvit, aby se vrátili?
U některých jsem to už zkusil, ale.
Nepochodil?
Zcela logicky, protože pokud odešli, nebudou se za měsíc vracet. To by asi neudělal nikdo z nás.
Funkce se ujímáte čtvrt roku před volbami. Jak se redakce zpravodajství chystá na předvolební vysílání?
Nebudu říkat úplně všechno, ale přípravy začínají už od září, možná dokonce od léta loňského roku. Plánuje se, jaké zvolíme studio, jak strukturovat samotné volební a povolební vysílání, jestli budou vstupy delší nebo kratší, atd. Můžu prozradit, že letos nebude volební vysílání z velkého studia, na které byli diváci zvyklí v předchozích letech. Dramaturgie ale zůstane v zásadě stejná.
Jak to bude s předvolebními diskusemi?
Ty bude mít na starost redakce aktuální publicistiky. My budeme dělat čistě zpravodajství plus velkou povolební diskusi.
Komu svěříte moderování volebního vysílání?
Myslím, že se minulá dvojice – Marcela Augustová a Jan Němec – osvědčila a asi bych na tom v tuto chvíli nic neměnil.
Několikrát jste zmínil, že se pořad „21“ přesune na program ČT 1 a dojde k jeho přejmenování. Znamená to, že zrušíte pořad Události plus?
V nejbližší době o tom mám hovořit s programovým ředitelem Petrem Kolihou, takže o tom těžko můžu mluvit teď, byly by to spekulace.
Určité změny by se měly týkat také Dobrého rána, o kterém jste prohlásil, že je v něm hodně informací a málo hudby.
Ani ne tak hodně informací a málo hudby, ale zdá se mi, že jejich poměr není vyrovnaný. Třeba blok po celé hodině, kdy jsou zprávy, počasí, sport, dopravní zpravodajství a očekávané události, je hodně dlouhý. Kdyby se to dalo udělat tak, aby bylo chvilku mluvené slovo, chvilku hudba a pak zase mluvené slovo, bylo by to lepší. Třeba tak, jak to dělá Radiožurnál. Ten model je ideální a vždycky jsem ho rád poslouchal, i když teď se samozřejmě dívám na Dobré ráno. Není to ale nic zásadního, čím bych se chtěl zabývat hned příští týden.
Česká televize zatím ne zcela splňuje kvóty pro regionální zpravodajství. Přes týden to řeší prostřednictvím Regionů v Dobrém ránu, ale o víkendu stanovených 20 minut denně nedosahuje. Jak to hodláte řešit?
Chystáme o víkendu dva pětadvacetiminutové pořady, které se budou věnovat právě regionálnímu vysílání. Ale kdy to bude, zatím nejsem schopen říci. Určitě to nebude do voleb.
Mělo by jít o typ Večerníku, nebo o něco odlehčenějšího?
Podoba se zatím hledá, ještě o tom není rozhodnuto.
Pro Dobré ráno odebíráte jednu zprávu denně od agentury TVD. Bude tato spolupráce dále pokračovat?
Zatím ano.
Nejsou s tím nějaké problémy? Třeba že by Rada ČT kritizovala spolupráci s agenturou, která dodává zprávy dalším televizím?
Ne. Příspěvky samozřejmě procházejí před vysíláním kontrolou, a vyskytují se v nich občas chyby, stejně jako v jakýchkoli jiných příspěvcích. Je spíš o to, že naši krajánci, kterých je deset, musí naplnit 15 minut vysílání denně u Večerníku a dalších pět minut ve formě reportáže pro Večerník plus. Tu neudělají za jeden den. Navíc musí dodávat věci do Událostí a jednou za 14 dní slouží o víkendu. Neumím si představit, že by k tomu ještě museli stíhat Dobré ráno.
Když mluvíte o krajáncích, jak pokračuje budování studií v jednotlivých krajích?
V tuto chvíli nevím, ale to má na starosti pan ředitel Honys, respektive jestli vznikne funkce krajského koordinátora, bude to přímo pod panem generálním ředitelem Balvínem. Pracuji s tím, co mám k dispozici a na budování krajských studií nemám sílu ani čas. A asi bych se tím ani neměl zabývat.
V souvislosti s finanční krizí v ČT mě napadá otázka, jak to vypadá se zahraničním zpravodajstvím – nedojde k rušení nějakých poboček, nebo omezování zahraničních cest?
S rušením zahraničních zpravodajů se nepočítá. Jinak se pečlivě zvažuje každý výjezd do zahraničí a některé zahraniční cesty se odmítají.
Jste spokojen se zahraničními zpravodaji ČT?
V podstatě ano. Řešíme normální provozní věci. Ideální asi není nikdo – ani já – ale v podstatě jsem spokojen.
Jakým způsobem se vyřešil problém s Pavlem Boudou, který nechtěl opustit místo zpravodaje v Bruselu a pak se chtěl s televizí soudit o dostupné?
Nakonec jsme se s ním dohodli na nějakém odstupném. Ani nevím, kolik to bylo, protože to řešil ještě Bohumil Klepetko. Podařilo se to vyřešit k oboustranné spokojenosti.
Jeden z vašich předchůdců Zdeněk Šámal v současné době působí ve slovenské zpravodajské televizi TA3. Ta má dohodu s televizí Prima o výměně zpravodajství. Neuvažujete o tom, že byste s TA3 také spolupracovali? Neproběhla nějaká jednání?
Žádná oficiální jednání neproběhla. Mluvil jsem s některými lidmi z TA3, a při té příležitosti byla navozena tato myšlenka, ale myslím si, že to asi nejde, protože TA3 je soukromá televize. Nebylo by to úplně ideální.
A co se týká případného rozšíření spolupráce se Slovenskou televizí?
Máme vlastního zpravodaje v Bratislavě a pokud se tam děje opravdu něco podstatného a Slovenská televize to natáčí, chodí nám prostřednictvím tzv. výměn. My ty materiály dostaneme v rámci celoevropské sítě veřejnoprávních televizí EBU.
O zpravodajství ČT se často mluví jako „hradním“ nebo blízkém stranám Koalice. Existují nějaké pojistky, aby se zamezilo případnému prosazování některých stran ve zpravodajství na úkor jiných?
O točení jednotlivých příspěvků se rozhoduje na poradách, kde jsou editoři, šéfové jednotlivých rubrik a další lidé. Pokud by někdo přišel a řekl, že chce natočit o něčem propagační nebo P.R. příspěvek, určitě by to neprošlo. Pak se o jednotlivých příspěvcích mluví na další poradě odpoledne, kde se znovu rozhoduje, zda je zařadit nebo ne. Tam jsou zase editoři a vedoucí rubrik, a samozřejmě i tito lidé mají různé názory. Navíc redaktor dává svůj příspěvek přečíst pomocnému editorovi, ten mu opraví některé chyby, pak to jde přes hlavního vedoucího vydání a teprve potom to jde do vysílání. Takže to projde minimálně přes tři lidi: šéfa rubriky, jednoho a druhého editora. Ti se jenom těžko dohodnou na tom, aby ten příspěvek vyzněl pro nějakou stranu pozitivně. Navíc je tam ještě šéfredaktor. Snažím se u toho být, abych to taky viděl. Takže je nemožné, aby přes tyto lidi něco prošlo.
ČT využívá taky služeb společnosti InnoVatio.
Ano. Požádali jsme je, aby se zaměřili na sledování politické vyváženosti zpravodajství, protože nám bylo podsouváno, že zvýhodňujeme Čtyřkoalici. Z analýz, které nám dodali, vyplývá, že to není pravda. Je otázka, nakolik lze považovat za pozitivní zprávu, že Čtyřkoalice podle průzkumu volebních preferencí vede, jako tomu bývalo před rokem. Možná, že právě na základně toho vzniknul ten dojem. V tom případě o nich ale teď informujeme negativně, protože se jim preference propadají.
Když se vrátíte zpět k událostem na přelomu let 2000 a 2001, zachoval byste se dnes jinak?
Jsem stále přesvědčen o tom, že jsem se zachoval správně. Některými lidmi je mi neustále podsouváno, že jsem zaujatý – třeba proti některým politickým stranám. Tehdy to ale nebylo o politice, bylo to o tom, jak dál vysílat, jak chceme dál pracovat. Nebyl to politický, ale více méně pracovní spor. Jednotlivé politické strany v tom pro nás nehrály roli, takže si myslím, že dokážu ke všem přistupovat stejně, byť některé byly tehdy proti a některé pro. Prostě je to pryč a teď je třeba dívat se do budoucna a ne na to, co bylo. I když se samozřejmě vůbec za nic nestydím a nic bych neměnil.
Donesly se k vám nějaké reakce politiků na to, že jste byl zvolen šéfredaktorem zpravodajství?
Zaznamenal jsem jedinou reakci od paní poslankyně Dostálové, která řekla, že je to facka veřejnosti. To je její problém. Mně je celkem jedno, co si myslí. Žádné další reakce jsem nezaznamenal a myslím, že ani nebudou. Nebo to možná teprve přijde. Uvidíme.
