Už jsme probrali veřejnoprávní rozhlas i veřejnoprávní televizi. Dnes se s Novým Zélandem rozloučíme pohledem na komerční televize. Možná, že se do této země ještě někdy vypravíme. Nový Zéland má stejně jako řada jiných zemí nabídku jak placených tak volně dostupných programů, které od přelomu osmdesátých a devadesátých let, kdy bylo povoleno soukromé vysílání, bojují o diváky.
Žádosti založit si třetí (po dvou veřejnoprávních) televizi se na Novém Zélandu objevily v roce 1985. The Broadcasting Tribunal oznámil v roce 1987, že licenci získala právě TV3. Ta chtěla původně začít provozovat regionální televize se studii v každé ze čtyř novozélandských oblastí. Studia měla být v Aucklandu, Wellingtonu, na Severním a na Jižním ostrově. Řada zpoždění a sporů zavinila, že televize začala vysílat teprve až 26. listopadu 1989. Ministr vysílání Richard Prebble prohlásil koncem roku 1987, že frekvence v pásmu UHF se budou prodávat v aukci, aby se zvýšil počet stanic a aby tak vznikla konkurence. To vedlo k tomu, že TV3 upustilo od ambiciózního plánu vybudovat regionální studia ve všech oblastech a místo toho se rozhodlo vysílat jen z Aucklandu a v ostatních oblastech mít jen obchodní zastoupení a své reportéry. 26. listopadu 1989 viděli diváci ukázky toho, co je na novém kanálu čeká. Druhý den si nový program naladilo okolo šedesáti procent všech novozélandských domácností.
Mezi těmi, kdo TV3 zpočátku podporovaly je i The Walt Disney Company a NBC. Tyto společnosti byly minoritními vlastníky, kteří své podíly později prodaly. Příčinou počátečního neúspěchu byl pokus být každému vším. Televize se snažila stejně jako státní kanály uspokojit všechny diváky a vytvořit konkurenci TVNZ. Jenže zvyky diváků se měnily jen pomalu. Stanice vysílala řadu pořadů, které byly doslova propadákem. Jedním z prvních úspěchů bylo zpravodajské pokrytí války v Perském zálivu. Zpravodajství TV3 bylo v příapdě války považováno za lepší než na veřejnoprávním kanále TV One.
Když během ekonomické recese potřebovala TV3 příliv investic, vláda povolila zvýšení podílu zahraničního investora z patnácti na čtyřicet devět procent a později odstranila všechna omezení.V prosinci 1990 proto převzala dvacet procent kanadská společnost CanWest. Ta vyměnila management, což jí umožnilo převzít plnou kontrolu nad stanicí. CanWest zavedl přísnější dohled nad rozpočtem a zaměřil se na diváky ve věku 18-49 let. Stanice zároveň zřídila nové vysílače a převaděče, takže zlepšila své pokrytí signálem. V roce 1998 tak mohlo TV3 přijímat okolo 97% populace. Úspěch zaznamenala stanice po té, co si jako svoji vlajkovou loď zvolila zpravodajství, vlastní aktuální publicistiku a vlastní zábavné pořady. V nabídce nechybí třeba ani pořad pro předškolní děti, seriály, animované seriály atd. Společnost Canwest provozuje dvě stanice TV3. Televize stejného jména je totiž i v Irsku a i tady ji vlastní kanadský Canwest.
CanWest vlastní i rádio More FM a také televizi C4. To je hudební stanice zaměřená na diváky ve věku 18-30 let. Stanice nevysílá nepřetržitě, ale pouze od pravého poledne do čtyř odpoledne ve všední dny a od tří hodin odpoledne do půlnoci o víkendech. Dříve se tento program jmenoval TV4. K přejmenování došlo v roce 2003. Program si vysloužil i kritiku, protože vysílal kontroverzní seriál Popetown.
Vydavatelství lokálních novin Otago Daily Times je spojené s regionálním programem Channel 9, který působí na jihu ve městě Dunedin. V nabídce novozélandských televizí je i stanice Food Television. Ta se, jak už název napovídá věnuje jídlu. Vysílá z Aucklandu. Kromě C4 nabízí Novozélanďanům hudbu i program Juice TV. 18. srpna 2006 se přidalo MTV New Zealand. Další mezinárodní stanicí, která tady má svoji národní pobočku je dětský kanál Nickelodeon. Pořady z Velké Británie, Austrálie a USA tvoří převážnou část programu Prime Television New Zealand. Televize připravuje i vlastní zprávy. Další komerční televizí je Rialto Channel. Ten nabízí filmy, dokumenty a zábavu.
Najdeme tu i síť SKY. Zábavu nabízí SKY 1, zprávy zase SKY News Australia atd. Jih zásobuje programem regionální televize Southland TV, která se původně jmenovala Mercury Television. Ten už ale do sítě SKY nepatří. Stejně jako The Living Channle zaměřený na životní styl nebo UK.TV vysílající britské pořady.
