Na konci měsíce října proběhlo v budově ČT na Kavčích horách jednání komise BFA (Broadcasting Fee Association), asociace evropských veřejnoprávních vysílacích institucí vybírajících koncesionářské poplatky. BFA vznikla ve Vídni v červenci tohoto roku. Jsou zde zastoupeny téměř všechny evropské televize veřejné služby. ČT byla jedinou institucí ze zemí bývalého východního bloku, která se konference zúčastnila. Plnoprávným členem asociace se stane 1.1.2007.
Hlavní náplní činnosti BFA, která pracuje v šesti specializovaných komisích (péče o zákazníky, technologie (IT), statistika a financování, marketing a komunikace, právní a legislativní problematika, strategie) je spolupráce v oblasti metodiky a informačních technologií při správě, evidenci a vymáhání poplatků a výměna a sjednocování informací o způsobech jejich vybírání tak, aby se zkušenosti získané ve vyspělejších členských státech mohly co nejsnadněji aplikovat ve státech z tohoto pohledu méně rozvinutých. RadioTV požádalo o rozhovror tiskového mluvčího ČT Martina Krafla.
Jaký význam mají tato setkání a co konkrétně přineslo to říjnové?
Hlavními jednacími tématy bylo vymezení dlouhodobě sledovaných srovnávaných oblastí…
Jednalo se o vyhodnocení informací z dotazníků, které byly zaslány veřejnoprávním institucím? Jak dopadla Česká televize ve srovnání s televizemi evropskými?
Porovnání údajů ukázalo, že ČT má ze všech veřejnoprávních televizí sdružených v BFA výrazně nejnižší výši koncesionářských poplatků. Nad průměrem se drží v ukazateli evidovaných fyzických osob, tedy domácností, značné rezervy má naopak v oblasti evidence právnických osob a podnikatelů.
Hovořilo se také o činnosti komise do budoucna a o podobách veřejnoprávní televize. Zaznamená veřejnoprávní televize v době digitalizace nějaké zásadní změny?
Digitalizace televizního vysílání nebyla předmětem jednání.
A jaká je nadto vaše konkrétní představa veřejnoprávního média v českých podmínkách?
Komise tuto oblast neřešila.
Součástí jednání je vybírání poplatků k zajištění financování. ČT zpřísnila výběr. Inspirovala se postupem zahraničních veřejnoprávních televizí?
Rozhodně. Především v oblasti používání IT systémů při evidenci a archivaci údajů a upomínacích procesů. Dále pak v oblasti nasazení terénních pracovníků se speciálním zaměřením na akviziční a represivní operace. Aplikace těchto sofistikovaných metod je však odvislá od finančního zajištění, které ve většině případů přesahuje možnosti ČT. To souvisí mj. i s nízkou výší poplatku v ČR.
Jaká je vůbec platební morálka koncesionářů v ostatních státech?
Obecně se dá říci, že ty instituce, které vloží do předmětného prostředí dostatek finančních prostředků, dosahují výrazně lepších ukazatelů a tím i výnosů. Svoji roli hraje i společenská atmosféra – v zemích s delší demokratickou historií, v nichž je vžitá zásada, že podvádět se nevyplácí, je i platební morálka na poněkud jiné úrovni než u nás.
ČT se stane plnoprávných členem asociace až 1. 1. 2007. Co bude muset změnit, aby dostála všech závazkům asociace?
V podstatě jednu jedinou věc – bude muset zaplatit roční členský příspěvek.
Dalším cílem je lobbing v Bruselu. Mohli bychom uvést nějaký konkrétní případ, který se podařilo „prolobbovat“, či který na české lobbisty v Bruselu ještě čeká?
Vzhledem k tomu, že BFA byla založena ve druhé polovině letošního roku, nadnárodní iniciativa je její ambicí do budoucna. První odbornou problematikou v tomto ohledu by mělo být stanovení definice vztahu nových technologií přenosu TV signálu (rychlý internet, mobily 3. generace apod.) vůči televizním poplatkům.
A na závěr: Jaké jsou konkrétní představy managementu ČT a co si od účasti v BFA slibuje?
Chceme se inspirovat postupy ostatních televizí veřejné služby zastoupených v BFA a získávat statistické údaje pro argumentaci při jednáních se státními a parlamentními orgány v souvislosti s televizními poplatky.
