Nositel dobrých zpráv, neúspěšný žadatel o licenci pro zemské digitální vysílání, neúnavný bojovník a novátor, spolumajitel křesťanského rádia Proglas a druhý jednatel společnosti Telepace Martin Holík hovoří o nových nadějích a plánech křesťanské televize Noe.
Ocitli jste se mezi zamítnutými žadateli o licenci pro zemské digitální vysílání. Cítíte se být zklamáni?
Se špetkou zhrzené škodolibosti dělím po DVB-T licenčním řízení broadcastery na: 1. nešťastné licencované, 2. uražené nelicencované, 3. šťastné nelicencované a 4. šťastné nevědomé. Sami bychom se zařadili někam mezi třetí a čtvrtou skupinu. Necítíme se být zklamáni. Mimo jiné také proto, že pokud bylo vybráno 6 z 39 projektů, neznamená to automaticky, že zamítnuté projekty jsou špatné. Navíc velmi brzy budou ležet před námi další možnosti. Poznámka: V Ženevě končí 16. června 2006 konference RRC 06, průběžné zprávy o koordinaci technických prostředků pro Česko říkají, že dopadne na výbornou.
Rozhodli jste se vysílat prostřednictvím jiné digitální platformy. Mohli byste vysvětlit rozdíly, klady a nedostatky v jednotlivých platformách pro účel vašeho vysílání?
Jistě. Vždy jsou dva zásadní pohledy: Vysílatele a diváka. DVB-S je pro vysílatele v současnosti nejlevnějším prostředkem pro šíření signálu, technicky dostatečně kvalitním a technologicky stabilním a schopným vývoje. Pro zajímavost uvádím, že umělé družice posílají na Zemi v současnosti podle satcodx 7 500 nekódovaných a téměř 10 500 tisíc kódovaných televizních programů. Pro diváka je nevýhodou nutnost pořídit si digitální satelitní přijímač a zejména nastavit přesně parabolickou anténu. U společných televizních antén je samozřejmě třeba umístit jeden přijímač pro každý jeden program. Komplikací také je, že různé programy mohou být na různých družicích; náročný divák si musí pořídit zařízení multifokus nebo parabolickou anténu umístit na rotátor. Univerzálnost satelitního příjmu je také trochu mýtus: Je mnoho míst, odkud není vidět na příslušné místo na obloze, kde byt zájemce není umístěn k jihu nebo majitel domu nedovolí jakékoli instalace. Je to však příjem kvalitní, pro příjem volných programů představuje jen jednorázovou investici. Směr vytváření programových balíčků z jedné družice pro jednotlivé jazykové skupiny určuje tomuto druhu příjmu další světlou budoucnost.
Oproti DVB-S je systém DVB-T uživatelsky o něco přívětivější, v místech dostatku (úroveň indoor) signálu předurčen i pro přenosné LCD panely nebo notebooky; boom prodeje set-top-boxů stlačuje ceny k cenám přijímačů DVB-S a to už pod 2 000 Kč. Zásadní výhodou pro diváka je často dostačující stávající anténa, jinde dokonce anténa prutová, na jakou jsme zvyklí u radiopřijímačů. Vysílatelé už tak nadšení nejsou, neboť náklady oproti satelitnímu způsobu jsou cca sedminásobné. Také je třeba, aby v jednom multiplexu začali všichni licencovaní „hned a zároveň“; jen tak přestane držitele multiplexu bolet hlava. Výstavba sítě bude postupná a to nikoli podle zájmu vysílatele. Je dobré vědět, že oproti DVB-S s „nekonečnou“ přenosovou kapacitou je DVB-T prostředkem. který disponuje se skokově vyššími, ale opět omezenými možnostmi, v případě brzkého nasazení HDTV dokonce velmi omezenými. Přes popsané nevýhody soudím, že systém DVB-T, dokud ho nepohltí všudypřítomný broadband, je systémem budoucnosti.
Za zmínku stojí rozvíjející se IPTV, stručně: televize po telefonní lince. Také samotné internetové vysílání (simulcast, webcast) má v souvislosti s nárůstem rychlých přípojek k internetu v naší zemi velkou dynamiku. Kdo ví, čeho všeho se ještě dožijeme.
Kde vás tedy naladíme?
Naladíte nás na družici ASTRA 3A v balíku Czechlink, dále v různých televizních kabelových sítích a také na internetu – stránky jsou od 1. června 2006 ve fázi provozu. K dispozici jsou různé datové toky pro všechny možné typy příjmu.
Uvažujete i o vysílání pro mobily?
Pro ty je určen datový tok nejnižší 32 kbps (GPRS) a vyšší 160 kbps (EDGE, UMTS) pro majitele mobilů s příslušným mobilním klientem (WMP).
Upřímně řečeno, nedokážu si představit, že bych sledoval kázání v mobilním telefonu. Není to devalvace slova…?
Tak se trochu snažte… Otázka je mírnou nadsázkou, tak odpovím také tak: Zkuste si to představit: Uhoněný věřící podnikatel nestíhá – ač by chtěl – o nějakém pěkném svátku jít na mši do kostela. Protože sedí ve vlaku, připojí se mobilem s velkým displejem a se sluchátky v uších se zúčastní alespoň na dálku. Než v Pendolinu usne, stihne po skončení bohoslužebného přenosu ještě několik videoklipů svých oblíbených písní. Kázání dnes není hřímání z kazatelny o bahně pekelném. Je to homilie: výklad slyšených textů, povzbuzení, osvěžení. Kdy jste byl naposledy v kostele?
To už je dávno. Ale předpokládám, že křesťanství má i nadále své „rituály“, které lze jen těžko „pasírovat“ digitálně či satelitně. Jaká je programové skladba TV Noe a jak se vypořádává s těmito nástrahami?
Zde bych se nejprve rád trochu pozastavil u pojmů. Bohoslužebný ritus (nikoli rituály, tento pojem souvisí spíše s pojmem pohanství) je téměř vždy uměleckým dílem, chcete-li – v televizní branži – přejatým představením. A to jak v římskokatolické, řeckokatolické, pravoslavné nebo v evangelikálních církvích, i ve většině protestantských církví. V tomto smyslu takové dílo umí velmi dobře přiblížit právě televize; nejsou tu žádné nástrahy. Pokud byste měl na mysli některé způsoby zejména severoamerických televizí typu GOD Channel, tak je věcí rozumu takové věci do středoevropského prostředí netahat. Při této příležitosti bych chtěl zmínit, že křesťanství je v euroatlantickém prostoru všudypřítomným a samozřejmým jevem, i když různým způsobem zapomínaným. Snad už jen u nás přetrvává sice nespiklenecké, ale stěží přehlédnutelné úsilí vymezit aktivity nejen křesťanů, ale i jiných náboženství do položek „sekty, náboženství a další extrémisté“. Tedy trochu se jich stranit, trochu bát, trochu jimi pohrdat. Nevím, co děláme my křesťané špatně.
Z mediálního pohledu se to projevuje v oddělování „normálního“ programu od „náboženského“, zatímco ve světě církve nabízejí a jak veřejnoprávní, tak komerční stanice běžně odebírají jejich kratší či delší příspěvky; křesťané poskytují servis s vysvětlováním pojmů, nabízejí odborníky do specializovaných pořadů, jsou konzultanty různých redakcí atd. U nás toto jakýmsi způsobem užívá jedině Česká televize. Přitom to, co chybí Evropě, je sjednocující idea. Jednu bychom tu měli po ruce, hm… TV NOE samozřejmě nabízí řadu „obyčejných“, nábožensky neutrálních pohádek, dokumentů, cestopisů, koncertů, soutěží, hudebních klipů.
Našli jste ve světě nějaký ekvivalent, který je vám po obsahové i technické stránce blízký?
Přímý ekvivalent jsme nehledali, protože situace právní, ekonomická a situace, řekněme, vnímání náboženství, je v každé zemi specifická.
Jak bude televize financována, předpokládám, že zde reklamu neuvidíme?
Předpokládáte správně. Provoz je hrazen jednak z dobrovolných příspěvků diváků, jednak od sponzorů, kterým lze umisťovat do vysílání tzv. sponzorské vzkazy. Třetí součástí financování je získávání dotací a grantů na státní i evropské úrovni. Možná jako čtvrtou stránku bych uvedl snížené výdaje na výměnu pořadů, na úhradu výkonů autorských a dalších práv, zapříčiněné právě neziskovostí.
TV Noe má i svou servisní organizaci. Očekáváte zde nějakou finanční podporu?
Ne. Servisní organizace pečuje o specifickou složku vysílání.
Zkoumali jste, jak jsou financovány křesťanské televize v zahraničí?
Jistěže. Takových subjektů je překvapivě mnoho; některé jsou ryze komerční s tím, že zachovávají „křesťanského ducha“ vysílání, jiné jsou, zejména v Africe, charakteru obecně záchranného: výuka psaní, čtení, obhospodařování půdy, zdravotnické zásady. Takové často financují křesťané z bohatších zemí. Některé Televize se často spojují v obecně známé mediální domy: tisk, rozhlas, televize. V naší zemi můžeme mít na to, aby dobří lidé – jednotlivci i podnikatelé – sami financovali Televizi dobrých zpráv pro sebe, pro své rodiny i pro druhé.
Které firmy zatím zařadily do své nabídky vaše vysílání?
Vysílání zařazují do své nabídky firmy provozující televizní kabelové sítě. Jejich seznam každý týden roste. Jsou to například společnosti působící ve městech Rožnov p. R., Přerov, Kopřivnice, Přibyslav, Kadaň, Brno, Ostrava, Frenštát, Veselí nad Moravou… Seznam je stále aktualizován na webu. Vysílání po internetu jsem už zmiňoval; plánujeme také vstup do jedné z IPTV pro účely jak videostreamu, tak videa na vyžádání. Jednotlivé filmy pak nabízíme spřáteleným evropským filmotékám, zejména těm, které pracují na témže nekomerčním základě. Takové výměny jsou součástí smluv, umožňujících odebírat filmy zajímající české a slovenské diváky.
Čím chcete získat jejich pozornost?
Snad je zde na místě pochlubit se, že za 11 let existence Studia Telepace získalo 17 krátkometrážních filmů celkem 35 tuzemských nebo mezinárodních ocenění. Důležitou odlišností je nekomerčnost, která v některých směrech zjednodušuje vztahy, nevytváří negativní konkurenci. V neposlední řadě může vysílání TV NOE mnohým firmám vyhovovat pro doplnění portfolia jimi nabízených programů.
Jaká je podle vás budoucnost křesťanského vysílání u nás, včetně obecného zájmu o náboženství?
Kdybychom nevěřili, že slušná, nepouštěli bychom se do toho. Domníváme se, že poselství Ježíše Krista je živé dva tisíce let a že má i na další dva tisíce let co nabídnout. Jde o životní způsob, o alternativu k způsobu, který sotvakdy přináší úplnou spokojenost a štěstí. Televize je jen prostředkem stále nové a svěží Dobré zprávy nejen pro dobré, ale pro všechny lidi. Nejen v Česku a na Slovensku.