Nedávno proběhla zpráva o tom, že začala vysílat panafrická zpravodajská televize. Africké „CNN“ vysílá z JAR. V této zemi se přitom zavedení televize dlouho bránily. K obrazovkám se zdejší rodiny začaly scházet teprve až v druhé polovině sedmdesátých let. Podívejme se tedy na trochu pohnutou televizní historii Jihoafrické republiky a představme si stanice, které může ve svém dočasném působišti sledovat Radovan Krejčíř.
avenoAčkoliv je Jihoafrická republika nejrozvinutější zemí černého kontinentu, byla jednou z posledních, která zavedla televizní vysílání. Důvodem je to, že televize byla vnímána jako potenciální záškodník, který by ohrozil politiku apartheidu. Bílá menšina se obávala ztráty svého vlivu na média. Do té doby měla menšina vliv na sdělovací prostředky prostřednictvím státem ovládané SABC – South African Broadcasting Corporation. Zároveň tu byly obavy z vytěsnění afrikansu angličtinou.
Ministr pošt a telegrafů Albert Hertzog kdysi prohlásil, že televize bude v JAR zavedena jen přes jeho mrtvolu. Rozhlašoval, že rodiče nebudou mít kontrolu, co jejich děti v tomto malém kině sledují. Zároveň prohlásil, že by bylo potřeba dovážet filmy, kde by byly různě pomíchané rasy. Holandská reformní církev nové médium označila za ďáblovu skříňku, která šíří komunismus a nemorálnost.
Spousta bílých obyvatel země Hertzogovi názory nesdílela a odpor k malé černé skříňce považovala za absurdní. Poslední kapkou bylo přistání na Měsíci. Když se 20. července 1969 celý svět díval na to, jak Neil Armstrong špacíruje po měsíčním povrchu, obyvatelé Jihoafrické republiky mohli pouze obracet oči k obloze.
Opoziční United Party tehdy dost silně poukazovala na to, že i mnohem méně rozvinuté země už televizi zavedly. Například Jižní Rhodesie měla televizní vysílání od roku 1961. A tak se v roce 1971 SABC dočkalo povolení zavést televizní vysílání. Původně se počítalo s dvěma kanály. Jedním v angličtině a druhým v afrikansu. Vysílat se mělo jak pro bílé tak černé obyvatelstvo. Když se ale v JAR konečně rozzářily první televizní obrazovky, tak byl spuštěn pouze jeden program. Pokusné vysílání začalo ve velkých městech 5. května 1975. Ostrý start proběhl 5.ledna 1976.
To bylo poněkud pozdě, ale zato byla Jihoafrická republika v pořadí teprve druhá země kontinentu, která zavedla celobarevné vysílání. První byl Zanzibar v Tanzanii, který tak učinil v roce 1973. Vláda se tím, že zavedla rovnou barevnou televizi, vyhnula zcela plánovaně drahému přechodu z černobílého vysílání. Stejně jako v západní Evropě se i tady začal používat systém PAL.
Zpočátku bylo vysílání financováno jen z koncesionářských poplatků. V roce 1978 se objevila reklama. A v roce 1981 si už diváci mohli vybrat ze dvou kanálů. Druhý program vysílal v jazycích jako Zulu, Xhosa, Sotho a Tswana. První program střídal angličtinu a afrikans. Titulkování se téměř neprovádělo, protože diváci neměli zájem sledovat pořad v jazyce, kterému nerozuměli.
V roce 1986 byl trochu narušen monopol SABC. Začala existovat placená televize M-Net, kterou založilo konsorcium vydavatelů novin. Licence ale zakázala této stanici vysílat zpravodajství a publicistiku. Tyto oblasti zůstaly nadále doménou státem vlastněné SABC. M-Net je někdy chybně označován za kabelovou televizi. Kabel se ale v JAR nepoužívá, protože by to v místních podmínkách bylo neekonomické. M-Net se totiž šířil terestricky, ale šlo o placenou službu.
Dominance SABC byla narušena, když začala vysílat první soukromá volně šířená televize e.tv. Poté došlo k expanzi satelitu, díky kterému se do JAR dostaly kanály jako CNN, MTV, BBC World, BBC Prime, Discovery Channel, Sky News a ESPN. V současnosti se už v JAR prosazuje i IPTV.
Za prezidenta F.W. de Klerka se v devadesátých letech uvolnily poměry a cenzura přestala být tak přísná. SABC tak už může vysílat například i zprávy CNN International. Dva roky po té co se k moci dostala strana ANC (African National Congress), zreorganizovala SABC své už tři programy, aby byly lépe zastoupeny jednotlivé jazyky používané v zemi. To ale vedlo k omezení vysílání v afrikansu, což rozlítilo uživatele tohoto jazyka.
Díky přísným podmínkám pro udílení licencí existují v JAR pouze dvě nezávislé televize. Licence uděluje Independent Communications Authority of South Africa (ICASA). Licenční podmínky tady nutí provozovatele k vysílání lokálních, komunitních a vzdělávacích pořadů. Kromě tří kanálů SABC vysílá v zemi e.tv a M-Net.
Díky tomu, že televize v JAR dlouho neexistovala, suploval ji rozhlas. A tak se v roce 1972 natočila rozhlasová verze úspěšného britského televizního seriálu The Avengers. Některé americké seriály jako např. Miami Vice nebo Beverly Hills 90210 se vysílaly v rádiu i v době, kdy tu už měli televizi. Zvyk poslouchat rádio vedl provozovatele stanice Radio 2000 k tomu, že vysílal rozhlasem zvukové stopy těchto seriálů.
