Teze k oblasti programu, technického rozvoje a ekonomiky

Stěžejní principy

I když ČT považuji za jednu z nejdůležitějších institucí v mediální sféře ČR s obrovským tvůrčím i technickým zázemím, je zřejmé, že se stále ještě nedokázala v konkurenčním prostředí privátních TV stanic /a dalších komerčních médií/ vyprofilovat ve skutečně pevnou, nezávislou instituci, která by byla měřítkem pro ostatní sdělovací prostředky, která by udávala tón a byla vůdčím elementem na mediálním poli v ČR.

Za základní předpoklady úspěšného působení České televize považuji v současné době zejména: Transparentní hospodaření, dosažení vyrovnaného hospodářského výsledku, zefektivnění výroby, průhlednou strukturu řízení postavenou na odbornosti a vysoké odpovědnosti vedoucích pracovníků, motivaci zaměstnanců, zkvalitnění činnosti zpravodajství a publicistiky, zprůhlednění činnosti producentských center, zvýšení produkce vlastních dramatických pořadů, zavedení nových pořadů pro děti a mládež a vzdělávacích a výchovných pořadů, zkvalitnění zábavných a soutěžních pořadů, větší otevření se nezávislým tvůrcům a producentům, posílení či zavedení pořadů typu rad jak na to / ekonomický servis, rady pro život/, zvýšení spokojenosti a sledovanosti,zlepšení image a zejména digitalizaci pozemního vysílání.

PROGRAM

Už sám název veřejnoprávní televize napovídá, jakou cestou by se Česká televize coby instituce veřejné služby měla ubírat. Směrem k veřejnosti – tedy k lidem – a reflektovat jejich potřeby, zájmy i problémy. To vše pod křídly práva – čímž naplňuje své pravé poslání – být jakýmsi etalonem na české mediální scéně. Zmiňuji se o tom proto, že ne vždy byl tento aspekt její existence reflektován. Naopak za pojmem veřejnoprávnost se mnohdy skrývala šeď, nuda či elitářství. Televize veřejné služby je ale především televizí lidí – vždyť si jí i platí – a právě pro ně, ne pro úzké skupiny pseudoarbitrů, by měla koncipovat svůj program. Proč vymýšlet vymyšlené, když zkušenosti ukazují, že Češi a Moravané sice rádi okusí americkou či mexickou kuchyni, ale rádi se vracejí ke své osvědčené „vepřové se šesti“. Původní tvorba a původní formáty pořadů, vyvážené a komplexní zpravodajství, vysílání pro menšiny definované jak osudem tak volbou a nastartování dvou plnohodnotných digitálních kanálů / zpravodajský a vzdělávací/, to jsou základní pilíře, na kterých by ČT měla vystavět svůj chrám.

Při stavbě programu bych do spuštění výše zmíněných digitálních kanálů zachoval stávající dualitu programů ČT.

ČT 1 – Jednička zůstane programem plnoformátovým a bude usilovat o oslovení diváků ze všech cílových skupin, neboť bude garantovat základní službu veřejnosti, a to včetně služby menšinám. Zachová si proto své podstatné rysy a ambice oslovovat statisticky významné procento všech televizních diváků. Jeho základními stavebními kameny jsou nezávislé a informačně vyvážené zpravodajské, publicistické a diskusní pořady, původní česká filmová a dramatická tvorba, pořady pro děti a mládež , včetně dříve oblíbených dětských seriálů na jejichž tradici bych rád navázal, pečlivě vybraná filmová a televizí díla zahraniční provenience, ale i vědomostní soutěže či pořady zábavné.
Zpravodajství a publicistika ČT1: Psát, že by mělo divákům poskytnout základní a vyvážený informační servis, ve všech oblastech lidské konání, ať už je to politika, ekonomika či kultura, je zbytečné. Důležitější je, jak toho dosáhnout. Dle mého názoru je především v publicistice nutné zaměnit současnou kvantitu kvalitou a větší atraktivitou. Proto bych některé duplicitní pořady/ především publicistické a diskusní/ zredukoval či přeformátoval. Po renovaci volají i diskusní pořady. Samotné zpravodajské relace / Zprávy, Události, Události komentáře/ by se měly ubírat cestou zjednodušení a volby témat tzv. pro lidi nikoli politikaření a vnitrostranických půtek. Detailnější rozbor témat pak divák najde ve specializovaných relacích na ČT2.
Původní tvorba : Autorský potenciál naší země dovoluje zvýšit počet původních dramatických děl každý rok až dvojnásobně, včetně seriálů. Stranou by neměla zůstat ani podpora filmů, což ČT umožňuje opakovaně využívat tato díla ve vysílání jako svá vlastní. Původní tvorbou pak myslí i na budoucnost a vytváří si tak sama svůj vlastní archív.
Tvorba pro děti a mládež: V pořadech pro naše nejmenší ČT zjevně tápe a osciluje mezi polohami lehce infantilními – Kouzelná školka a zbytečně akademickými a pro děti internetu a počítačů nudnými jako třeba pořad Tykadlo. Ucelený magazín, kde by školáci našli informace z každodenního života pak naprosto chybí. Stejně jako nové seriály a filmy pro děti. Právě tvorba pro děti a mládež potřebuje jako jedna z prvních revitalizační kůru, aby se mohla stát dobrým protihráčem Pokémonům či seriálům typu Bewerly Hills.

ČT 2 – Až do spuštění digitalizace by měla dvojka být koncipována jako program určený menšinám, definovaným volbou, sportovním fanouškům a lidem zajímajícím se o detailnější rozbor věcí veřejných – politiky, ekonomiky, práva atd. a o kulturu. Navázat bych chtěl především na tradici filmových klubů, komponovaných večerů, záznamů divadelních představení, koncertů a sportovní přenosy. Co mi na ČT2 chybí je podvečerní magazín typu Dobré ráno, který by reflektoval problémy a zájmy diváků a v tom dobrém slova smyslu by fungoval jako rádio s obrázky. Není nutné ho detailně sledovat, ale diváci se z něj při každodenních činnostech dozvědí spoustu zajímavého. V něm by mohly být ve zredukované formě zahrnuty současné podvečerní formáty, které jsou výrobně poměrně dražší a v konečné výsledku nepříliš efektivní. Stejně tak bych na ČT2 znovu rád viděl ucelený pořad jako někdejší „21“, který by pod svá křídla převzal současné Události v ekonomice, ve světě aj. Do vzniku samostatného vzdělávacího kanálu bude dvojka zastávat i roli vzdělávací a osvětovou. Po nástupu digitalizace bude kanálem především kulturním a pro tzv. fajnšmekry. Sport, zpravodajství i vzdělávací pořady se přesunou na ČT3 a ČT4.

ČT3 – Trojka má pak být kanálem sportovně-zpravodajským, na kterém se diváci prakticky po celý den dozvědí, co se kde na Zemi děje. Prostor tu najdou i detailnější rozbory a odborné diskuse. Kostru vysílacího schématu budou tvořit zpravodajské relace , vysílané každou hodinu od 8 do 24 hodin. Těžiště nových služeb ČT3 divákům bude spočívat v podrobném ekonomickém, parlamentním, sportovním a kulturním zpravodajství a publicistice, zprostředkované specializovaným tituly periodických pořadů. Nemalé procento vysílacího času bude věnováno sportu včetně menšinových, na které se teď příliš nedostane a sportovním přenosům.

ČT4 – Čtyřka zacílí na školáky, studenty a lidi se zájmem zvyšovat si kvalifikaci, získávat nové dobře strukturované informace a se zájmem o vědu a techniku. Má být kanálem ryze vzdělávacím, v němž by našly svůj prostor dokumenty a naučné pořady ze všech oblastí lidského vědění , vzdělávací pořady /kurzy apod./. Šanci tu dostanou nejen díla zahraniční provenience, ale i domácí tvorba, čímž ČT de facto vytvoří další prostor uplatnění pro české tvůrce či studenty uměleckých škol. Vzdělávacím kanálem pak ČT ještě v podstatně větší míře naplní svou úlohu na mediálním trhu, tedy být institucí výchovnou a rozšiřující obzory diváků.

TECHNOLOGICKÝ ROZVOJ

Zavedení nových technologií je jedinou cestou, jak může Česká televize naplňovat kvalitativně a kvantitativně své poslání.

Priority

Prioritou technologického rozvoje ČT v následujících letech je zahájení pozemního digitálního vysílání /výroba pořadů, jejich odbavování a přenos na pozemní vysílače je u vysílání ČT již digitalizována/. Jde o revoluční změnu s níž se nedá srovnat ani přechod na barevné televizní vysílání.
Další vývoj televizní techniky totiž jednoznačně směřuje právě k digitalizaci. Jen ta může /podle současných poznatků/ nabídnout mimo kvalitnějšího obrazu a zvuku také řadu dalších technických,ale především programových možností. Pokud by ČT stagnovala a nepřešla z analogové televize na digitální, nemohla by se stát moderní, technicky sebevědomou organizací, která dokáže vyrábět ve špičkové technické kvalitě, jež s sebou nese to nejzákladnější – tedy – radikální zlepšení programového diváckého servisu /včetně rozšíření nabídky dalších služeb hypertext,interaktivní služby, služby pro smyslově postižené diváky, apod/. Nemohla by se stát ani rovnocenným partnerem ostatních evropských televizí.

Předpoklady a časové osy technologického procesu pozemního digitálního vysílání

Zahájení pozemního digitálního vysílání programů ČT1-ČT4 předpokládá pevný legislativní rámec, dostatek finančních prostředků, technické, programové a personální zabezpečení.

Za předpokladu splnění výše uvedených kritérií lze splnit už stanovené termíny zahájení digitalizace jednotlivých kanálů s tím, že minimálně do roku 2010 bude ČT souběžně provozovat analogové vysílání.

Zahájení pilotního digitálního vysílání programů ČT1 a ČT2 předpokládám ve druhé polovině roku 2004.
V roce 2005 předpokládám zahájení digitálního pozemního vysílání nových programů ČT3 a ČT4 /ty budou vysílány pouze v digitální podobě nebudou tedy vysílány analogově/ a v roce 2008 plné porytí území ČR digitálním signálem. Další bod zlomu nastane nejdříve v roce 2010 – postupné vypínání analogových vysílačů. Tento trend odpovídá dlouhodobé technické strategii ČT.

EKONOMIKA

1. Cíl

   Dlouhodobá stabilita hospodaření České televize umožňující plnění úkolů veřejné služby, vytvářející podmínky pro bohatou vlastní tvorbu, rozvíjení moderní publicistiky a zpravodajství a umožňující zavádění nových technologií, zejména digitalizace. Tohoto cíle je možné dosáhnout pouze při vyrovnaném či přebytkovém rozpočtu.

2. Opatření, řešení a změny v oblasti ekonomiky ČT
   1. Oblast výnosů

      zachování tzv. smíšeného způsobu financování ČT /odvislé od podoby nového zákona o ČT/

      a) televizní /koncesionářské/ poplatky /viz.zákon o ČT/
      ČT se musí podílet kvalitou své tvorby na lepší zdůvodnitelnosti pravidelné optimalizace koncesionářského poplatku, dále je nutné zlepšit efektivnost výběru i za cenu nepopulárních opatření

      b) reklama – zefektivnit využití reklamního času daného zákonem o ČT /termín:ihned/

      c) ostatní – jde zejména o příjmy z prodeje technických kapacit externím zájemcům, z prodeje vysílacích práv, z podnikatelské činnosti producentských útvarů související s výrobou a vysíláním pořadů a zakázky mimo plánovanou výrobu, poskytování služeb, převod práv, pronájem volných prostor,atd. U ostatních příjmů je nutno zavést hmotnou zainteresovanost pro vedoucí, ale i celá střediska ve vazbě na maximalizaci výnosů! Nesmí ale převládnout výhodná práce pro externí zájemce na úkor kvality, množství a efektivnosti vlastních výstupů ČT! /termín:2003/

   2. Oblast nákladů

      – v co nejkratším termínu /2003-2004/ zavést opatření v následujících oblastech:

      a) důsledné prověrky všech položek nákladů (výsledovky) v celé ČT

      b) důsledné prověrky všech platných smluv s cílem výrazné úspory nákladů (vypovězení a podpis nových smluv při využití nových výběrových řízení, atd..)

      c) důsledné prověrky všech interních předpisů, pracovních a provozních návazností, technologických postupů a norem, kalkulací a provozních řádů (především z hlediska kdo stanovuje, podle čeho, kdo naplňuje, kdo kontroluje).

      d) prověrky interního sazebníku pro účtování výkonů mezi hospodářskými středisky

      e) vytipování činností, které by mohly být, za ekonomicky výhodnějších podmínek pro ČT, dodávány externě.

      f) optimalizace počtu zaměstnanců ve vazbě na restrukturalizaci řízení ČT. Zásada – více kvalitní práce by měl zabezpečit menší počet dobře zaplacených „profesionálů“

      g) zvýšené kontrolní činnosti především v oblasti výroby vlastních pořadů a
      projektů, které jsou vyráběny ve spolupráci s externími producenty

      h) prověření efektivnosti nákupů

      Všechna tato opatření podpořit novým systémem hmotné zainteresovanosti na všech úrovních řízení – pozitivní motivace.