Nedávno jsme se na tomto místě věnovali minulosti Švýcarské televize a také rozhlasu. Dnes se zaměříme na současnost. SRG SSR idée suisse v současnosti provozuje 16 rozhlasových a 7 televizních stanic. Pět rozhlasových stanic vysílá v němčině – tato sekce nese označení Schweizer Radio DRS (SR DRS), čtyři ve francouzštině – Radio Suisse Romande (RSR), tři v italštině – Radio svizzera di lingua italian (RSI), jeden v rétorománštině – Radio Rumantsch (RR) a tři hudební stanice – Swiss Satellite Radio.
Konkrétně se jedná o stanice Swiss Classic, Swiss Jazz a Swiss Pop. Ve všech regionech země jsou veřejnoprávní rádia oblíbená a patří mezi leadery trhu. K tomu je potřeba ještě navíc připočíst vysílání do zahraniční uskutečňované přes Schweizer Radio International (SRI). Tato stanice vysílá celkem v devíti jazycích a určena je Švýcarům v zahraničí a cizincům, kteří se zajímají o Švýcarsko. Účetně je ale tato sekce od zbytku oddělena.
Televizních programů nabízí SRG SSR idéé suisse sedm a k tomu ještě připravuje pořady v rétorománštině. Tři stanice vysílají německy – Schweizer Fernsehen DRS (SF DRS), dvě francouzsky – Télévison Suisse Romande (TSR) a dvě v italštině – Televisione svizzera di lingua italiana (TSI). Veřejnoprávní televize zároveň připravuje rétorománské pořady na stanicích SF1 a Televisiun Rumantscha. První televizní programy dosahují ve všech jazykových oblastech těch nejvyšších podílů na trhu.
Další vlastně už samozřejmou nabídkou je teletext (zaveden roku 1984) v němčině, francouzštině a italštině. Veřejnoprávní vysílatel působí i na internetu. V devíti jazycích, ve kterých vysílá SRI, jsou i internetové stránky www.swissinfo.org, které přinášejí textové, obrazové i zvukové zpravodajství o politice, hospodářství, kultuře, vědě, sportu a počasí ve Švýcarsku. Kdo potřebuje nahlédnout do švýcarských reálií (ekonomiky, médií, kultury, zdravotnictví, sociální politiky apod.) má možnost kliknout na www.swisshelpdesk.org. Stránka začíná formulářem pro zadání dotazu, který se může týkat v podstatě všeho, co má nějakou spojitost se Švýcarskem.
SRG SSR je veřejnoprávní neziskovou organizací. Není tedy orientována na zisk, protože je především službou veřejnosti. Podstatnou část příjmů tvoří koncesionářské poplatky a zbytek pak příjmy z komerční činnosti. Jedná se tedy o prodej reklamního času, sponsoringy a prodej televizních pořadů vlastní produkce. Jedná se v podstatě o takovou státní akciovou společnost (něco podobného jako třeba Česká pošta). Je rozdělena do sedmi samostatných jednotek. Dělení na rádia pro jednotlivé jazykové skupiny, dále na televize pro jednotlivé regiony, samostatný je teletext, agentura na prodej reklamního času atp. Aktivity, které přímo nesouvisí se službou veřejnosti obstarávají dceřinné společnosti případně firmy, kde je veřejnoprávní instituce nějak zainteresována. Strategií je úspěch na trhu. Řízení podniku má na starosti Centrální rada v čele s prezidentem, Správní rada, generální ředitel a Kontrolní výbor. Jednotlivé regiony pak mají své regionální rady a také své ombudsmany a rady publika.
Už tady byla řeč o koncesionářských poplatcích. U těch se na chvíli zastavíme. Ve spoustě ohledů je to stejné jako u nás. Platit je musí každý, kdo má televizní či rozhlasový přijímač. Rozdíl je pravděpodobně v tom, že platit musí i ti, co mají širokopásmový internet. V případě že nemají žádné rádio, musí stejně za rozhlas platit, protože mají možnost poslouchat stream veřejnoprávního rozhlasu na internetu. Stejně jako u nás ani ve Švýcarsku od poplatku neosvobozuje skutečnost, že v místě bydliště není možné chytit některý nebo dokonce žádný program atd. Nárok na slevu nebo odpuštění poplatků mají pouze sociálně slabý lidé. Stejně jako u nás se i ve Švýcarsku nemusí platit zvlášť za rádio v autě. Na chalupě se za přijímač platit nemusí, pokud ale bude Švýcar chalupu nebo chatu pronajímat, koncesionářský poplatek už platit musí. Zajímavě je ošetřen i případ různých privátů pro studenty. Student, který stráví tři a více noci v průběhu více jak půl roku na privátu a má tam rádio nebo televizi, musí platit.
Poplatky si SRG SSR nevybírá sama. Tuto činnost smluvně zajišťuje akciová společnost Billag. Ta má na starosti výběr a případné vymáhání poplatků, evidenci koncesionářů a jejich kontrolu. Tato firma provozuje vlastní internetovou stránku, kde jsou jednak informace o poplatcích a dále je možné se tady on line přihlásit k placení nebo například nahlásit změnu bydliště.
Švýcaři si stěžují na to, že poplatky za média jsou u nich mnohem vyšší než v okolních zemích. To je dáno tím, že pro sedm miliónů lidí je potřeba připravovat programy ve čtyřech jazycích. Roční obrat SRG SSR v roce 2004 byl jedna a půl miliardy franků. 71 procent byly příjmy právě z koncesionářských poplatků. 23 procenty se na financování chodu veřejnoprávních médií podílela reklama a zbylých šest procent si SRG SSR vydělala prodejem pořadů jiným vysílatelům.
A jak že jsou ty poplatky vlastně vysoké? Většina diváků a posluchačů platí čtvrtletně. Platit se dá i pololetně, ročně nebo měsíčně. Pro lepší možnost porovnání s domácím prostředím nabízíme měsíční sazby. Domácnosti platí za rozhlas 14,10 švýcarských franků a za televizi 23,45. Živnostníci, kteří mají přijímač například na dílně nebo v kanceláři zaplatí za rádio měsíčně 18,65 a za televizi 32,50 franků. Např.: hoteliéři nebo majitelé restaurací platí ještě víc. A to za autorská práva na šířené pořady. Při ploše do tisíce metrů čtverečných se jen za rádio platí 32,50 a za televize 47,35 franků měsíčně. Výši poplatků stanoví Spolková rada. Největší část ze zaplacených peněz připadne veřejnoprávnímu vysílateli. Na příspěvek mají nárok i lokální televize a rádia, které přispívají k informování obyvatelstva a nedokážou se financovat reklamou. Další část spolkne úřad, který spravuje kmitočty BAKOM a malou část si na své výdaje ponechá firma Billag, která výběr poplatků provádí.
Stejně jako v jiných zemích jsou i ve Švýcarsku dány zákonem povinnosti veřejnoprávního vysílatele. Mezi ty patří povinnost přispívat k rozvoji kultury, informování atd. atd. Další funkcí je vzdělávání. A to nejen diváků ale také nových zaměstnanců televize. Jedna ze složek televize tzv. Telecontrol má na starosti i sledovanost programů. Tento výzkum provádí nejen pro sebe, ale i pro ostatní televize, kterým zjištěné údaje prodává. Přímo televize například zajišťuje zasílání autogramů televizních hvězd nebo nálepek s logem televize atp.. Na internetových stránkách jsou i kontakty na firmy, které Vám zašlou některý z pořadů, který jste jako divák propásli, na VHS. Zpravodajské relace je možné shlédnout i na webu.
Tolik tedy malá exkurze do Švýcarské televize. Tedy alespoň taková psaná. Na tu opravdovou návštěvu se jen do prostor SF DRS (německo jazyčné televize) v Curychu se ročně vydá 17 000 lidí. Skupiny zájemců (minimálně 12 lidí) se musí dopředu objednat. Pro školní třídy je exkurze zdarma, dospělí platí 10 franků. V ceně je i malé občerstvení.
