Většina lidí, kteří veřejně vystupují v médiích a rozhlasový mikrofon nebo televizní kamera jsou pro ně každodenním partnerem, mají občas pocit, že je na čase s tímto vztahem skončit. V nejlepším se má přestat, řeknou si jedni, druzí počkají až na období úpadku, někdo se tohoto světa přejí a rozhodne se prostě odejít. Části takových lidí ale po nějaké době začne mikrofon i kamera chybět a tak se dotyčný nebo dotyčná po určité pauze vrátí. To platí jak pro řadové rozhlasáky z malých regionálních rádií stejně jako pro osobnosti ze světa velkého showbusinessu. Nejinak tomu je u hvězdy německých talk show Arabelly Kiesbauer označované jako talk queen.
Ta loni v létě opustila obrazovku televizní stanice PRO7, kde deset let moderovala vlastní talk show. Od ledna 2006 by se Arabella měla vrátit ke svému řemeslu a jednou týdně se objevovat na obrazovce zpravodajské stanice N24. Čtyřicetiminutová late night show se má vysílat každé úterý ve 23.20. Arabella Kiesbauer tady bude zpovídat jednoho až dva hosty. Podobný pořad moderuje v pondělí Claus Strunz a ve čtvrtek Michel Friedmann. Podle slov Kiesbauerové by pořad, který ponese její jméno, mohl znamenat ztrátu v důvěryhodnost politiky nebo nervující pesimismus v Německu. Se svými hosty si má totiž Arabella povídat o aktuálních tématech. Tentokrát nebude populární moderátorka vázána žádnou časově neomezenou smlouvou ani nebude mít za úkol docílit určité sledovanosti. Prostě se odvysílá dvanáct vydání a pak se uvidí.
Arabella Kiesbauer moderovala každé všední odpoledne vlastní talk show na PRO7, která nesla jméno Arabella. Pořad se vysílal od roku 1994 do léta 2004. Po 2 700 odvysílaných vydáních skončil. Moderátorka Arabella byla totiž zklamaná úpadkem hodnot a mravů v německé televizi.
Arabella Kiesbauer se narodila 8. dubna 1969 jako Cosima Arabella-Asereba Kiesbauer ve Vídni. Její matka Hannelore žije v Berlíně, kde pracuje jako herečka. Arabelly otec Sammy Ammisah byl strojním inženýrem, pocházel z Ghany a žil v USA. V roce 1999 zemřel a Arabella ho nikdy nepoznala. To jí prý ale nikdy nemrzelo. Když používá slovo rodiče, myslí tím svoji matku a babičku, s nimiž vyrůstala. Matka je sudetská Němka. Po otci má tmavou pleť a také africký temperament. Při jednom posezení v její oblíbené hospůdce ji oslovil redaktor rakouské televize ORF, který ji nabídl možnost zúčastnit se castingu na nový pořad pro mládež X-Large. Arabelle se vůbec nechtělo. Její matka ji ale přesvědčila. O pár týdnů později ji poštou přišla smlouva. Arabella si nejprve myslela, že je to žert. Nebyl a tak začala s moderací pořadu X-Large. V něm se objevovala v letech 1989 až 1993.
Od roku 1990 moderovala na 3sat seriál o městech Inter-City. Kromě toho dostala nabídku od německé Pro7. Tou dobou byli ještě i na komerčních televizích zcela běžnou záležitostí hlasatelky. Právě tuto práci Arabella Kiesbauer na Pro7 3 roky zastávala. Navíc dostala možnost moderovat magazín o Hollywoodu. S tím ale v roce 1994 skončila. Právě v tomto roce dostala možnost moderovat vlastní talk show, která ji tolik proslavila. Její show patřila k těm nejoblíbenějším na německých komerčních kanálech. Tehdy pětadvacetiletá snědá dívka nastoupila cestu hvězdy showbusinessu. Každý všední den odpoledne patřila hodina jí, jejím hostům a jednomu tématu.
V září 96 se objevil i speciální pořad Arabella Help. Od února 1996 do dubna 1997 se v programu Pro7 objevovala další talk show Arabella Night. Té bylo každý večer věnováno dokonce 90 minut času. Pokus proniknout do večerních časů skončil neúspěchem stejně jako speciální show Arabella hledá…. Té se v listopadu 2000 natočilo jen osm pokračování a Arabella tady hledala zmizelé lidi. Dalším neúspěchem byl o rok později pořad Mars nebo Venuše, který moderovala s Holgarem Speckhahnem. Pořad se přestal vysílat po osmi ze třinácti dílů. Formou rozhovorů, reportáží z terénu a testů nebo kvizů, se tady řešili pravdivost či nepravdivost různých klišé o nešikovnosti toho či onoho pohlaví. Jedním z probíraných témat byly například blondýnky nebo ženy za volantem. Ani tento formát nepřitáhl dostatek diváků. A tak Arabelle zůstala jen její show vysílaná od 14.00 z Mnichova. I ta ale postupně přicházela o diváky.
Talk show Nicole, která běžela od 16.00 se později změnila v jakousi paratalk show. Místo skutečných lidí, kteří vyprávěli své příběhy a měli k danému tématu co říct, nahradili herci a vymyšlené příběhy. S Nicole nebyl tento formát příliš úspěšný a tak se moderování tohoto druhu pořadu měla ujmout Arabella Kiesbauer. I přes různé inovace se nepodařilo zabránit 13tiprocnetnímu úbytku diváků. Arabelle se navíc nelíbil morální úpadek pořadu a tak její talk show začátkem června 2004 skončila. Potom se ještě krátce vysílal pořad Přiznání, ve kterém se herci podle připraveného scénáře přiznávali k nevěře a různým intrikám ve vztazích. Arabella ale ani o tento formát nestála a tak Pro7 opustila. Podle Kiesbauerové jsou pořady, ve kterých se neodehrávají skutečné události, ale vše je jen připravené scénáristou a přitom se pořad tváří jako reálná zpověď, klamáním diváka. Do této kategorie podle ní spadají i všechny možné “soudní show“, které se taktéž objevují na obrazovkách německých televizí.
Její talk show byla plná sexu, mluvilo se zde o ochlupení intimních částí těla, tlustých lidech, páchnoucích osobách, nevěře, prováděli se rodičovské testy a dělalo spousta dalších věcí. Arabella odhalila řadu tabu. Za to ji někteří nenáviděli, kritizovali a uráželi, jiní obdivovali.
Podobně na tom jsou i její kolegové Bärbel Schäfer, Oliver Geissen, Andreas Türck a další, kteří významně ovlivnili německé televizní prostředí devadesátých let. Jak daleko až šla nenávist k jejímu pořadu, dokazují nejen kritické články v katolických tiskovinách případně výjevy katolíků na internetu, ale také žádost bavorského předsedy vlády Edmunda Stoibera, který požadoval, aby se podobné primitivní a méněcenné pořady neobjevovaly ve vysílání. Mediální rada pro změnu hrozila odebráním licence. Na druhou stranu ale Arabella Kiesbauer obdržela v roce 1994 Bavorskou televizní cenu jako nejlepší nováček na poli talk show, čtenářskou cenu Brava Otto a Musikexpress ji zvolil za nejoblíbenější talkmasterku roku. O dva roky později ji televizní programový časopis Gong vyznamenal mediální cenou Zlatý kabel.
Po jejím odchodu z obrazovky se spekulovalo, kde se znovu objeví. Teď už je to jasné. Půjde na N24. Kromě působení v Německu ale vystupovala i na obrazovkách v rodném Rakousku. V letech 2002 až 2004 zde moderovala hudební soutěž Starmania podobné například hledání Superstar. Společně s Alfonsem Haiderem provázela i plesem ve Vídeňské opeře. Arabella Kiesbauer má za sebou moderování řadí akcí. Od doby, kdy odešla ze svého pravidelného pořadu, v televizi příležitostně moderuje různé jednorázové akce. Například v srpnu 2004 provázela pořadem Sound of Football, na podzim pak byla moderátorkou pořadu Die Austro-Pop-Show. V dubnu 2005 prováděla hudební soutěží Merci, Jury. Kromě toho si zahrála i ve filmu. V roce 1996 se objevila ve snímku Das Superweib (Superžena) a v devadesátém devátém ve snímku e mail an Gott (Email Bohu). V roce 2004 si zahrála i v seriálu Komisař Rex. Ve Švýcarsku zasedla v roce 2004 v porotě soutěže MusicStar. Kvůli výhružným dopisům ji tady museli hlídat bodyguardi.
Arabella Kiesbauer byla sice vychována v katolické rodině, ve svých 18 letech ale z církve vystoupila. Sama nevěří na Boha, ale na jakousi vnitřní sílu. Je velice tolerantní jak k lidem různých ras tak různého vyznání. V jednom rozhovoru se kdysi svěřila, že dnes je už naprosto běžné mluvit otevřeně o sexu, ale otázka víry se stává jakýmsi tabu. Za její angažmá za rovnoprávnější postavení jednotlivých ras a větší toleranci vůbec se znelíbila pravicovým radikálům, kteří ji v červnu 1995 poslali do její kanceláře ve Vídni poštou bombu. Moderátorce se při výbuchu 9. června nic nestalo. Její asistentka ale utrpěla lehká zranění hlavy. Odesílatelem byl Graf Rüdiger von Starhemberg, nacistická skupina kolem Petera Bindera a Franze Radla.
Arabella ovládá kromě rodné němčiny také francouzštinu a angličtinu. Vystudovala francouzské lyceum a po maturitě se přihlásila na publicistiku a divadelní vědu. Napsala dokonce i diplomovou práci, ale ke státnicím se nikdy neodhodlala a tak se dnes nemůže pyšnit magisterským titulem. Z toho si ale nic nedělá. Důležití jsou jí lidé, kteří ji obklopují jako například její matka. Její život ovlivnila i babička, která už zemřela. Arabella Kiesbauer miluje divadlo, především Tennessee Williamse, ráda sáhne po knize francouzského spisovatele Zoly, ráda si vyrazí do hor na túru, zajezdí na horském kole nebo inlinech a lyžích. A to všechno nejraději zají dobrým českým jídlem. Českou kuchyni má obzvlášť ráda, protože z Čech byla její milovaná babička.
