Jako časovaná bomba zřejmě zapůsobí kniha bývalého ředitele České televize Jiřího Balvína Nepohodlný muž aneb z deníku bývalého generálního ředitele ČT, která tento týden dorazí na knihkupecké pulty.Jako časovaná bomba zřejmě zapůsobí kniha bývalého ředitele České televize Jiřího Balvína Nepohodlný muž aneb z deníku bývalého generálního ředitele ČT, která tento týden dorazí na knihkupecké pulty.
Balvín totiž zřejmě ztratil soudnost, když v deníku odtajnil většinu svých tajných schůzek s politiky, členy Rady ČT a svými nejbližšími spolupracovníky. Odvolaný ředitel si tím navždy uzavřel dveře k politikům a mnoha lidem z mediální branže a zařadil mezi lidi typu Kateřiny Kašparové nebo Martina Maňáka, které nejspíš už žádná televize nezaměstná, protože by se musela bát, že se jí to časem vymstí nějakou podobně vypečenou knihou.
Dostál mi nabízí místo ředitele
Deník začíná poměrně drsně – zákulisní dohodou s ministrem kultury Pavlem Dostálem na Balvínově nominaci do volby prozatímního ředitele ČT. Pokud si ještě vzpomínáte na protihodačovskou stávku na Kavčích horách, víte, že tehdejšího ředitele volili přímo poslanci. Volba Balvína byla předem zinscenovaná ČSSD a částí ODS, v televizi ho podpořil dramaturg Jan Štern, který si za to podle Balvína řekl o místo ředitele programu. Na to ale Balvín počítal s Petrem Kolihou z Primy. A tak se mezi Balvínem a Šternem začalo dělat dusno.
Už od prvních okamžiků nástupu na Kavčí hory dává Balvín v deníku jasně najevo, kdo je hodný, a kdo naopak grázl, který půjde z kola ven. Například Vít Novotný, ředitel výroby, který nic nedělá a celou knihu se jenom potutelně usmívá, případně bojkotuje práci na restrukturalizaci (Balvín ho skutečně odvolává). Nebo šéproducentka Alena Mullerová, která se místo práce věnuje jakési Komoře programových pracovníků, která nemá ani žádnou právní subjektivitu (její odvolání Balvín nechává na Kolihovi). A samozřejmě odbory a radní.
U členů Rady České televize se na chvilku zastavme. Balvín je nejprve popisuje jako celkem dobré spolupracovníky, až na jednu výjimku. Tou je Petr Kučera, největší rebel mezi radními, který už od začátku Balvína ostře kritizuje a snaží se mu zadávat úkoly, na které nemá žádné právo. Hodný komunistický radní Ladislav Miler se postupem času vybarví, takže se z něj stane pěkný estébák, který plní příkazy lstivého předsedy Jana Mrzeny a doporučuje Balvínovi odvolat tu ředitele zpravodajství Zbyňka Honyse, tu ředitele programu Kolihu či dokonce šéfa brněnského studia Zdeňka Drahoše!
Zbyněk je nejlepší, povede zpravodajství
A propo – Honys. O tom se Balvín zmiňuje už před volbou prozatímního ředitele ČT jako o budoucím řediteli zpravodajství. Jinými slovy, Balvín ještě před svým zvolením přesně věděl, kdo vyhraje výběrové řízení na ředitele zpravodajství. Průběh konkurzů na funkce v prvním stupni řízení, které probíhaly spíše jako frašky s předem jasným vítězem, Balvín v knize vůbec nepopisuje. Až na jednu výjimku – brněnského Drahoše. Ten je jednoznačně nejlepší, ale rada to prostě nechce uznat!
Kapitolou samou pro sebe jsou televizní odbory, nebo spíš jejich vedení: Antonín Dekoj, Karel Dub, Jiří Černý a Adam Komers. Balvín popisuje, jak ho denně otravují v kanceláři, tlačí na něj, aby finančním ředitelem jmenoval televizního rebela Ladislava Palusku, chtějí být u všeho a dávají si ultimáta. Pokud je to všechno pravda, vypovídá to spíš o Balvínově slabosti. Který generální ředitel by se nechal tak často zdržovat odbory? Zvláště pak ve chvíli, kdy – jak tvrdí Balvín – za odbory vlastně stojí jenom tvrdé jádro pěti lidí? Jak by pět lidí mohlo ohrozit Balvínovu pozici?
Intrikán odhaluje intrikány
Balvín odhaluje intriky politiků, radních, odborů i lidí ze zpravodajství ČT. Sám ale podle deníku taky intrikuje, a rozhodně si v tom libuje. Na začátku knihy například po setkání s Dostálem v parlamentu rychle mizí v kuchyňce na chodbě, a tráví tam čtvrt hodiny, aby ho nespatřila jedna známá novinářka. Je to snad Jana Perglerová z Práva, která se na Kavčích horách minulý týden prořekla, že si ji Balvín při psaní knihy přizval na konzultace? Podle jiných zdrojů to byla právě Perglerová, kdo knihu napsal. Ať je to jak chce, v Právu a denících Bohemia, největších spojencích Novy a Primy, se ukázky z deníku objevily už minulý týden v úterý před tiskovou, na které Balvín knihu rozdal novinářům.
Balvín se v deníku dotýká také kauz nákup přenosového vozu od ČNTS a skrytých kamer na pracovištích ČT, které ho nakonec stály křeslo ředitele. Nejde ale o žádné překvapivé odhalení. Rozhodně zajímavější jsou vedlejší informace, například o řediteli výroby Petru Erbenovi, který před příchodem na Kavčí hory zvažoval, zda přijme společnou nabídku ředitelů Novy a Primy Vladimíra Železného a Martina Dvořáka na vedení nové servisní společnosti, společné pro obě televize (!). To si pánové ředitelé nepřečtou rádi.
Gladiátor se nám opravdu nepovedl
Trochu překvapivé je i rozhodování Jiřího Bartošky, zda nevypovědět s ČT mediální partnerství Karlovarského festivalu a neuzavřít novu smlouvu s Primou. Ta už mezitím získala zlínský festival dětského filmu a Febiofest. Nebo kauza s ochrannou známkou na Receptář – ředitel Primy Dvořák podle Balvína nabídnul ČT, že ji od ní odkoupí za směšných 70 tisíc korun. Balvín také komentuje první díl interaktivní soutěže Gladiátor, kterou později ČT stáhla pro neúspěch z vysílání. Popisuje ho jako nepovedený (to ale Balvínovi nebrání, aby den po jeho odvysílání vydal tiskovou zprávu, kde Gladiátora vychvaluje jako skvělý pořad).
Balvín zvolil pro vydání knihy Nepohodlný muž aneb z deníku bývalého generálního ředitele ČT stejné nakladatelství jako bývalé hvězdy TV Nova. Šéf vydavatelství Formát Svatopluk Štefl je totiž dlouholetým Balvínovým přítelem, a jak se ostatně zájemci v knize dočtou (s většinou přátel Balvín chodil na tenis, i když byly i výjimky jako Jan Štern, které Balvín v průběhu ředitelování už za přátele nepovažoval, ale stejně s nimi hrával), kniha vznikla náhodou, když Štefl omylem zavolal Balvínovi a při té příležitosti se dohodli. Že by další intrika?
