Vedení televize se dosud nedohodlo s odbory na kolektivní smlouvě pro letošní rok. Balvín oznámil tvrdý postup vůči případným stávkujícím – nepustí je do budovy a nevyplatí jim mzdy.
V České televizi stoupá napětí kvůli neúspěšným jednáním o kolektivní smlouvě na letošní rok. Odbory odmítají záměr managementu Jiřího Balvína nevyplatit tzv. remunerace, jakousi obdobu 13. a 14. platů, a pozdržet valorizaci mezd. Rozdílnost názorů vedla k tomu, že se obě strany obrátily společným dopisem na ministerstvo práce a sociálních věcí s prosbou o určení zprostředkovatele dalších jednání. Odbory nevylučují, že pokud ani zprostředkovatel nevyjedná dohodu, vyhlásí v televizi stávku.
Od loňského podzimu v ČT trvá stávková pohotovost, kterou odboráři vyhlásili kvůli údajně neadekvátnímu zásahu někdejšího pověřeného šéfredaktora publicistiky Petra Bohuše proti bývalému reportérovi Martinu Schmarczovi. Stávkovou pohotovost odboráři využili při následném jednání o krátkodobé kolektivní smlouvě na letošní rok. Jiří Balvín to označil za vydírání. V silné rétorice pokračuje ředitel ČT i nyní – v pondělním rozhovoru pro BBC zcela otevřeně řekl, že proti případným stávkujícím zaměstnancům tvrdě zasáhne.
Stávkující nedostanou mzdy
„Budu tvrdě dodržovat stávkové zásady, tedy stávku ne-prací. Kdo podepíše, že stávkuje, nevstoupí druhý den do budovy ČT a nedostane mzdu,“ upozorňuje Balvín. Přitom to byl právě on – ještě v roli prozatímního ředitele – kdo v únoru loňského roku rozhodnul o tom, že ČT vyplatí stávkujícím na přelomu let 2000 a 2001 platy v plné výši. Toto rozhodnutí neúspěšně napadla Balvínem odvolaná ředitelka zpravodajství Jana Bobošíková. Její trestní oznámení ale vyšetřovatel odložil.
Balvínova slova přicházejí v době, kdy v ČT začíná dlouho očekávaná reorganizace. „Propouštíme asi 50 řidičů, kolegium ředitele bylo sníženo o pět osob, každé oddělení projde prověrkou, tzv. personálním auditem, redukuje se počet producentských center,“ slibuje Balvín. Celkově by mělo být propuštěno 10 procent zaměstnanců, což představuje zhruba tři stovky lidí. Odboráři proti snižování stavu zaměstnanců protestují. Televize by však tímto krokem mohla ušetřit část peněz na pokrytí výdajů spojených s remunerací a valorizací.
Dekoj: Na podzim nebude na platy
Šéf Nezávislé odborové organizace ČT Antonín Dekoj ale tvrdí, že televize je v tak špatné situaci, že na podzim nebude mít ani na platy zaměstnanců. „Odbory nepožadují zvyšování mezd. Nechtějí jen, aby mzdy poklesly až o 20 procent. Bojujeme za to, aby mzdy byly sníženy pouze o sedm procent,“ napsal Dekoj ve vnitřním časopisu ČT Info. Ekonomickou krizi ČT podle něj zavinil způsob financování veřejnoprávní televize, který nerespektuje inflaci a umožňuje neplatičům neplnit zákonnou povinnost platit koncesionářské poplatky.
„Jednání o kolektivní smlouvě se ocitlo na mrtvém bodě přesto, že katastrofální finanční situaci ČT nezpůsobily nepřiměřené mzdové náklady,“ upozorňuje Dekoj. Ostrá slova, která v souvislosti s případnou stávkou zaznívají z úst Jiřího Balvína, podle něj situaci jenom komplikují. „Prohlášení tohoto druhu dokonce považuji za zastrašování zaměstnanců,“ odpověděl odborový předák na dotaz RadioTV. Odboráři na lednovém setkání upozornili, že pokud nedojde k dohodě o kolektivní smlouvě na letošní rok do 12. dubna, vyhlásí po tomto datu stávku. Balvín však tvrdí, že stávkovat se nebude v dubnu, ale nejdříve v červnu.
Shodnou se na zprostředkovateli?
Stávka je poslední variantou pro případ, že s vyjednáváním nepohne ani zprostředkovatel navržený ministerstvem práce a sociálních věcí. „Formu stávky by určil stávkový výbor. Je předčasné určovat v tuto chvíli jak by stávka probíhala. Jedno je však jisté: Pan Balvín lže, pokud uvádí jako důvod stávky neexistující „pojmy“, tj. 13. a 14. plat,“ upozorňuje Dekoj. Podle Balvína televize obdržela od ministerstva dopis, který navrhuje 12 až 14 vyjednavačů. „Většinou jde o doktory práv. Ustoupit nemíním. ČT má peníze na řádné mzdy, ale ne na nadstandardní výhody,“ řekl Balvín v rozhovoru pro BBC.
V pátek se má Balvín setkat se zástupci odborů, aby se společně pokusili shodnout na jménu zprostředkovatele. „O dalších krocích hovoří zákon o kolektivním vyjednávání a předjímat tudíž další vývoj jednání, termín případné stávky, její formu, průběh a dopady – natož se snažit určovat kdo a od koho dostane nebo nedostane mzdu – považuji za předčasné,“ říká Antonín Dekoj. Jedno je jisté: pokud ke stávce skutečně dojde, rozhodně to nebude pro odboráře tak lehké jako o předloňských Vánocích.
