Šestice finalistů výběrového řízení na generálního ředitele České televize absolvovala ve středu veřejná slyšení před Radou ČT, novináři, zaměstnanci ČT a dalšími zájemci. Prostory určené jednání rady byly nabité k prasknutí.Šestice finalistů výběrového řízení na generálního ředitele České televize absolvovala ve středu veřejná slyšení před Radou ČT, novináři, zaměstnanci ČT a dalšími zájemci. Prostory určené jednání rady byly nabité k prasknutí. Kandidáti vůbec poprvé veřejně komentovali své plány s Českou televizí. Jak vypadala jejich vystoupení?
Jiří Franc
Do veřejných slyšení odmítal svou kandidaturu jakkoli komentovat. Na začátku slyšení upozornil na knihu odvolaného ředitele ČT Jiřího Balvína, která podle něj není dobrou vizitkou pro radu ani pro televizi. Franc upozornil, že lidé z vedení ČT nemají kvůli častému odvolávání ředitelů dlouhodobou jistotu důležitou pro svoji práci. Vyjádřil ochotu nastartovat jasnou přeměnu ČT na moderní veřejnoprávní médium. Zaměstnanec je pro France na prvním místě.
Franc odmítl informace některých médií o tom, že pochází z nejasných podnikatelských kruhů. Ke spekulacím tohoto typu podle něj přispívá i sama ČT. „V ČT – s jedinou výjimkou nebyl odvysílán jediný dokument o průběhu volby generálního ředitele,“ prohlásil Franc, který podle svých slov sice působil v Investiční a Poštovní Bance, ale pouze jako ředitel její pražské pobočky. „Nebyl jsem zaměstnancem centrály,“ řekl Franc a zastal se řady obyčejných zaměstnanců IPB. „Pokud to půjde takhle dál, dostaneme se brzy do situace, že nepodáme ruku žádnému Němci, protože měli Hitlera,“ dodal.
Franc radě nabídl stabilizaci ČT, schopnost komunikace s podřízenými a slíbil, že v případě svého vítězství dá prostor pro růst schopných zaměstnanců. Rada by podle něj měla méně rozhodovat o chodu ČT („Za poslední rok jste přijali přes 500 usnesení, což je uznáníhodný výkon.“). Generální ředitel nemusí být nutně odborník, ale spíše manažer, míní Franc. „Nemusím rozumět práci ve střižně, na to je tady odborníků dost,“ uvedl. Česká televize by podle France neměla soutěžit s komerčními televizemi v absolutní sledovanosti. Měla by si spíše určit cíl ve sledovanosti určitých typů menšinových pořadů, a pokud ho nedosáhne, měla by se sama sebe ptát na důvody.
V rámci digitalizace Franc počítá se čtyřmi specializovanými kanály: zpravodajským, sportovním, vzdělávacím a dětským. Celkově by ČT měla mít pět programů v jednom vlastním multiplexu. Franc také překvapil tvrzením, že by se pokusil na obrazovku vrátit pořad „21“, který televize zrušila loni na podzim. Dokonce nadhodil možnost jeho vysílání na programu ČT1. V otázce reklamy má Franc jasno: televize by ji měla omezit, a rozhodně by neměla usilovat o možnost přerušovat reklamními bloky pořady. „ČT nyní nemá morální právo žádat o zvýšení koncesionářského poplatku,“ řekl Franc. „Měla by se spíše naučit hospodařit s tím, co dostává nyní,“ dodal.
Česká televize by měla být podle France garantem, že po vstupu Česka do Evropské unie zůstane zachovaná česká televizní tvorba. V případě svého zvolení by Franc po dobu prvních tří měsíců neprováděl žádné personální změny. „Mojí zásadou je dát nejdříve šanci lidem ze současného vedení, aby prokázali své kvality,“ řekl. „Pokud si vezmu na Kavčí hory někoho blízkého, bude to člověk, který bude řešit právní otázky,“ přiblížil Franc. Každý zaměstnanec by podle France měl tvořit hodnoty, které nemusí být pouze finančního charakteru.
Vlastimil Ježek
Bývalý ředitel Českého rozhlasu zahájil své vystoupení kritikou Rady ČT, která ho podle svých slov „vykolejila“ úvahou o rozšíření počtu finalistů výběrového řízení. Ježkovi se nelíbí, že radní o kandidátech hovoří v médiích. „Debatujete o nás v tisku způsobem, který může být urážlivý,“ prohlásil. Ježek poté shrnul své šestileté působení ve funkci generálního ředitele ČRo a porovnal situaci v rozhlase se situací v televizi. Kritizoval srovnávání ČT s komerčními stanicemi. „ČT by se měla porovnávat se srovnatelnými veřejnoprávními televizemi v Evropě a ve světě, ne s komerčními stanicemi,“ uvedl.
Ježek si posteskl, že o ČT vycházejí samé negativní zprávy, ale nikdo ji v médiích nebrání. Je proti smíšenému financování, ale smířil se s tím, že v dohledné době zůstane zachováno. „Odbourat reklamu by znamenalo o třetinu zvýšit poplatek, což je v současné době nemožné,“ vysvětlil. Ježek upozornil, že ČT chybí jasná programová strategie, vize a cíle. Česká televize by podle něj měla začít urychleně pracovat na digitalizaci, ve které Česko zaostává pět let za Británií a dva roky za Spojenými státy.
Také Ježek zmínil knihu Jiřího Balvína. „Ať už zvolíte kohokoli, přeji vám, aby se za rok zase neobjevila další kniha odvolaného ředitele,“ řekl radním. Balvínova kniha podle Ježka poškozuje dobré jméno ČT. Televizi podle něj chybí aktivní marketing. „Nestačí se jenom bránit,“ řekl. Ježek překvapivě odmítl jmenovat své nejbližší spolupracovníky, které by si na Kavčí hory přivedl v případě svého vítězství (v projektu jmenuje Petra Sládečka jako ředitele programu a Alexandra Píchu jako šéfredaktora zpravodajství).
Ježek přednesl představu, že by ČT mohla postupně do roku 2011 utlumovat reklamu, a zároveň pravidelně navyšovat koncesionářský poplatek. „ČT by pak byla jedinou televizí bez reklamy, na čemž se dá stavět pozitivní marketing,“ řekl Ježek s tím, že jde jen o jednu z možných vizí. Bývalý šéf ČRo se nevyhnul otázkám radních na svou angažovanost ve sdružení Děkujeme, odejděte!, přípravném výboru politické strany Cesta změny a Evropských demokratů Jana Kasla. „Pochopil jsem, že nejsem typ pro stranickou politiku,“ řekl Ježek, který ve svém životopise pro Radu ČT uvedl, že nikdy nebyl členem žádné politické strany.
Na otázku radního Petra Kučery, co je to reinženýring, Ježek nenašel uspokojivou odpověď. „Nevím, co je to reinženýring. Usuzuji, že je to něco opačného než inženýring, protože tam je to re,“ řekl. Na upřesňující dotaz ke zvyšování poplatků Ježek odpověděl, že není příznivcem skokové úpravy, ale zákonem stanovené indexace. „Pokud skokově zvýšíte poplatek po pěti letech, výrazně klesne platební morálka koncesionářů,“ varoval. Ježek by změnil způsob výběru poplatků. Koncesionář by podle něj neměli přihlašovat televizor, ale naopak poště hlásit, že televizor nemají, jinak by museli poplatek automaticky platit.
Jana Kasalová
Bývalá programová ředitelka Primy Jana Kasalová měla nejradikálnější návrhy. Radním řekla, že ČT trpí krizí legitimity, nedostatečně definovanou službou veřejnosti, opakovanou změnou legislativy, která vedla k chaosu, častým střídáním ředitelů i Rad ČT. Kasalová představila svou vizi změn v ČT, kterou rozdělila do dvou základních etap. První, která by trvala dva roky, by věnovala zklidnění situace v ČT a obnově důvěry u diváků. Postupně by pak pracovala na sloučení ČT s Českým rozhlasem, ke kterému by mělo dojít v roce 2005. Zároveň by začala pracovat na přípravě návrhu nové mediální legislativy.
Kasalová, která jako jediná z kandidátů svůj prolov četla, by zavedla novou funkci výkonného ředitele. Ten by po dobu minimálně pěti let přímo dohlížel na uskutečňování strategických změn. Sama Kasalová by si nechala vedení celé televize. „Ponechala bych si i kontrolu nad zpravodajstvím a publicistikou,“ prohlásila s tím, že na funkci výkonného ředitele by vypsala klasické výběrové řízení. Bývalá programová ředitelka Primy dále uvedla, že by zvážila další spolupráci s analytickou společností InnoVatio. Nadále by ale spolupracovala s firmou KPMG, která pro ČT vypracovala projekt restrukturalizace.
Do 1. května letošního roku chce Kasalová provést revizi nakládání s finančními prostředky ČT a informovat o tom Radu ČT. Analýza by měla vést k dalším úvahám o rozsahu reklamy na ČT a výši koncesionářských poplatků. Kasalová je také připravena v první fázi změn vytvořit dvě odborná konzilia, která by se věnovala vývoji vlastní tvorby a trendům v zahraničí a digitalizaci. V první by seděli tvůrčí pracovníci, ve druhé mediální experti. V obou by mohli být členy také zástupci Rady ČT, kteří by měli přístup na všechna jednání zmíněných komisí.
Druhá etapa proměny ČT by začala v roce 2005 a trvala by čtyři roky. Během nich by Kasalová chtěla prosadit komplexní změnu zákona o ČT a ČRo, který by nahradila jedním společným zákonem o médiu veřejné služby. Vytvořila by také jednu multimediální radu, která by nahradila Radu ČT a Radu ČRo. Televize by se v této fázi měla zaměřit hlavně na regionylizaci a vytváření vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu. Své plány v legislativní oblasti by Kasalová průběžně konzultovala s parlamentní mediální komisí.
Milan Knížák se Kasalové zeptal na stížnost režiséra Jiřího Pálka, který radě napsal, že bývalá ředitelka programu Primy není vhodnou kandidátkou na šéfku ČT. „Jestli to je režisér Pálka, tak ten přes Domeanu do Primy dostal obskurní seriál o zvířátkách, jehož kvalita byla tak hrozná, že jsme ho museli po několika dílech s Kateřinou Fričovou stáhnout z vysílání,“ uvedla Kasalová. Za klíčovou roli při uskutečňování změn na Kavčích horách Kasalová označila dialog se zaměstnanci a odbory. „Komunikace bude třeba tolik, že jí bude mít dost generální i výkonný ředitel,“ řekla.
Kasalová prohlásila, že má představu o svých nejbližších spolupracovnících, ale nejprve chce prověřit současné vedení ČT. „Do ČT by se dalo převést mnoho prvků řízení komerčních televizí,“ prohlásila s tím, že veřejnoprávní televize je mnohdy ve svém rozhodování zbytečně těžkopádná. Jako příklad uvedla rozhodování o projektech, které televizi dodávají externí autoři. „Na komerčních televizích se autor velice rychle dozví, jestli se jeho námět uskuteční, a kdy se podle něj bude točit. To v ČT trvá neúměrně dlouho,“ řekla Kasalová.
Na kritiku televizních odborů, které označily průběh výběrového řízení na ředitele ČT za podivný, Kasalová podle svých slov reagovala telefonátem odborovému předákovi Antonínu Dekojovi. „Odmítl se mnou ale mluvit. Budu mu volat tak dlouho, dokud nebude ochoten vyslechnout mé argumenty,“ prohlásila překvapivě Kasalová. Na dotaz radního Jiřího Presla, co by jí donutilo k případné rezignaci na post ředitelky ČT, Kasalová uvedla, že by se musela opakovat situace z přelomu let 2000 a 2001, kdy došlo k nezvládnutí zákonné povinnosti ČT.
Kasalová také upozornila, že Česká televize není vstřícná vůči mladým tvůrcům. „Vytvořila bych na Kavčích horách jakousi dílnu pro mladé, protože jinak by se mohlo stát, že za několik let ČT ustrne ve věčném kruhu repríz,“ prohlásila Kasalová a upřesnila, že nové legislativě o veřejnoprávních médiích by měla generální ředitelka pracovat společně s Radou ČT. „Měla by to být naše společná iniciativa, ze které by vzešel zcela nový zákon,“ řekla na závěr svého vystoupení Jana Kasalová.
Otakar Kosek
Vystoupení režiséra a bývalého ředitele ostravského studia ČT Otakara Koska bylo nejnudnější ze všech. Kosek se pustil do dalekosáhlých filozofických úvah, ze kterých ho musel vyvést předseda Rady ČT Jan Mrzena upozorněním na desetiminutový limit. Kosek prohlásil, že v ČT provedl zásadní změnu programového schématu a zrušil třetinu pořadů. „Myslím si, že máme jiné chápání programu veřejné služby,“ vysvětlil s tím, že by ČT neměla vysílat zábavné pořady a formáty obvyklé na komerčních televizích. „Nabízí se otázka, jestli zábavné pořady jsou službou veřejnosti,“ prohlásil.
Kosek by přespecifikoval žánry a zavedl nové funkce ředitelů programu ČT 1 a ČT 2. Ti by společně tvořili ředitelství programu, nad nimi by už nikdo nebyl (Kosek by zrušil pozici programového ředitele). Radní Helena Fibingerová se Koska zeptala, zda by v případě zvolení do funkce generálního ředitele po několika měsících neutekl k televizní tvorbě, jako se to stalo v době, kdy vedl ostravské studio ČT. Kosek překvapil prohlášením, že vlastně ani neví, jestli chce být ředitelem. „Tenkrát jsem jím být nechtěl, teď si myslím, že jsem na to už uzrál a mám o tu funkci zájem,“ řekl nakonec.
Podle Koska by se televize neměla zbavovat reklamy. „Zbavovat se v současné situaci jakéhokoli zdroje financování by bylo nezodpovědné,“ řekl. Kosek je příznivcem zvýšení koncesionářských poplatků, ale až ve chvíli, kdy televize vnitřními úsporami dokáže, že si vyšší poplatky skutečně zaslouží. Důležitým zdrojem financování televize by podle něj měla být také výroba licencovaných pořadů a jejich prodej do zahraničí. Kosek by také více dbal na vzdělávání zaměstnanců. Kritizoval například špatné vědomosti redaktorů zpravodajství, kteří vystupují na obrazovce.
Koskovo vystoupení nebylo tak důvěryhodné jako u předchozích kandidátů. Většinu času věnoval filozofickým úvahám, upozornil ale také na důležitou skutečnost, že by ČT měla vyrábět pořady, o které má společnost zájem, a nikoli takové, o které má zájem televize a snaží se je vnutit divákovi. Kosek odmítá výrobu pořadů na objednávku zadavatelů reklamy. „Toho bych se chtěl především vyvarovat,“ řekl.
Michal Prokop
Moderátor a hudebník Michal Prokop na úvod své řeči upozornil, že by ČT byla plnit tři základní úkoly veřejnoprávní televize: informovat, vzdělávat a bavit. Také Prokop kritizoval absenci programové vize ČT, od které by se mělo odpíchnout financování televize. Odmítá pravidelné zvyšování koncesionářského poplatku v závislosti na vývoji inflace. „Jsem příznivcem skokové úpravy poplatku, a jsem přesvědčen o tom, že právě nyní nadešla doba, kdy by se jeho výše měla upravit,“ řekl Prokop s tím, že o jeho zvýšení je ale možné hovořit až ve chvíli, kdy bude ČT schopna říci, co za něj nabídne.
Prokop kritizoval vedení televize kvůli špatné práci se zaměstnanci. „Nikdo jim neříká, jestli to, co dělají, je dobře nebo ne, případně co dělají špatně. To se týká také zpravodajství,“ uvedl Prokop. Televize podle něj nevytváří vlastní osobnosti a nepracuje na profilaci obou kanálů. Prokop vyjádřil přesvědčení, že Česká televize je napůl firma a napůl úřad. Pokud by jej rada zvolila ředitelem, do začátku června by předložil komplexní harmonogram chystaných změn – organizačního schématu, programové vize a personálních změn.
Politické vlivy na ČT podle Prokopa nelze nikdy zcela eliminovat. „Proto televize potřebuje silnho ředitele. Záleží na síle jeho osobnosti,“ prohlásil Prokop. Tlaky podle něj neustanou nikdy, ale ředitel je musí ustát. Prokop by jmenoval intendanty pro programy ČT1 a ČT2, kteří by přímo podléhali programovému řediteli. Intendanti by mimo jiné kupovali pořady od jednotlivých redakcí uvnitř ČT. Prokop odmítl myšlenku radního Knížáka na prodej některých nemovistostí ČT. „V tuto chvíli by to nebylo rozumné,“ řekl doslova.
Ani Prokop před radou nejmenoval žádné své psolupracovníky, které by si v případě vítězství přivedl na Kavčí hory. Pouze řekl, že dva takové lidi má. „Podezřelý je ten, kdo si přivede pět lidí a všechny vymění, to tady tak nejde,“ vysvětlil. Prokopa na jednání doprovázel jeho spolupracovník z pořadu Krásný ztráty Jan Lacina, který se podílel na přípravách Prokopovy kandidatury a v případě jeho úspěchu by se zřejmě stal jedním z členů nejužšího managementu ČT.
Jan Štern
Dramaturg Jan Štern předstoupil před radní jako poslední ze šestice finalistů. Jeho pozice tudíž byla nejtěžší. Přesto dokázal překvapit návrhy razantních změn. Štern by ve spolupráci s Radou ČT určil minimální roční výrobní úkol ČT, aby televize věděla, kolik má vyrobit filmů, seriálů, inscenací nebo večerníčků. Podle toho by se plánoval její rozpočet. Výrobní úkol by byl také základním východiskem pro úvahy o snižování počtu zaměstnanců. Štern by zavedl povinná hodnocení pořadů podle kritérií jako je sledovanost, kvalita, úspěch u cílové skupiny, apod.
Ředitelství výroby by Štern rozdělil na výrobní a technickou část, přičemž každá by měla svého ředitele (ten by byl automaticky členem užšího managementu ČT). Nově by zavedl také funkci obchodního ředitele, což televizi doporučuje také studie společnosti KPMG. Obchodní ředitel by se měl zaměřit také na netelevizní aktivity, jako je vydávání knih, dárkových předmětů a dalších produktů, které mohou propagovat ČT. „To je velké mínus ČT, ve kterém vidím úniky v řádu desrtimiliónů korun,“ prohlásil Štern.
Štern by odstranil dvojkolejnost řízení producentských center, která nyní spadají jak pod ředitele výroby, tak pod programového ředitele ČT. Personální změny by provedl hlavně v oddělení programu, které včetně studií v Brně a Ostravě čítá na 900 zaměstnanců. Zrušil by také využívání externích a interních služeb a zavedl systém „jedné koruny“. Pak by podle Šterna bylo jasné, co je levnější a co dražší. Tuto novinku by ŠTern v televizi zavedl už od 1. ledna příštího roku. Zároveň by stanovil normativy pro honoráře a ceníky služeb, aby ČT měla jasnou obchodní a cenovou politiku.
Podle Šterna je nutné vypracovat motivační mzdový systém a vyargumentovat všechny chystané změny před zaměstnanci, odbory a profesními organizacemi. Mezi těmi má Štern vynikající jméno, je místopředsedou Filmového a televizního svazu. „Je nezbytné zvýšit koncesionářské poplatky, televize už je pod hladinou ponoru,“ prohlásil Štern, podle něhož „není čas na hrdinství“. „Musíme vybudovat most důvěry mezi ČT a decizní sférou,“ řekl Štern. „Většinu kroků je potřeba učinit ještě do konce tohoto roku, i když vím, že to bude často problematické,“ dodal.
Štern také kritizoval špatnou úroveň oddělení PR. „Činnost PR trpí tím, že lidé v tomto oddělení nerozumí problematice ČT,“ řekl. Štern by se velmi rozmýšlel, kde a jakým způsobem uplatňovat outsorcing. „Balvín zrušil autoprovoz a pak se ukázalo, že na tom vůbec nic neušetřil,“ argumentoval. U externích autorů projektů by Štern zavedl pozici vedoucího projektu, který by si sám určil, s kým bude na pořadu spolupracovat. „Teď se to děje tak, že vám televize určí, s kým to budete natáčet, aniž na to máte nějaký vliv,“ kritizoval Štern, který se podle svých slov inspirovat u Febia Fera Feniče.
Velké kritice Štern podrobil také zpravodajství ČT. To má podle jeho slov jisté mezery, personální změny by v něm ale nedělal. „Televize má řadu možností, které nevyužívá, jako například kontinuální zpravodajství. Měla by taky zajistit profesní růst redaktorů, kteří vystupují na obrazovce,“ uvedl Štern. „Nechápu, jak někdo může považovat post mluvčího ministra za vyšší než post parlamentního redaktora,“ řekl Štern ve zjevné narážce na Hanu Vítkovou, která televizi loni opustila a nastoupila jako mluvčí ministerstva školství.
Radní Petr Kučera Šterna na závěr jeho vystoupení napadl, že jeho návrhy jsou pouze pasivní a ve skutečnosti neznamenají žádnou změnu. „Ano, souhlasím s vámi, já jsem to neřekl, ale myslel jsem to tak, jak říkáte,“ odpověděl mu kajícně Štern. Tím také veřejné šlyšení šesti finalistů výběrového řízení na generálního ředitele České teelvize skončilo. Příští středu si kandidáty rada vyslechne znovu, ovšem už neveřejně. Ve středu 26. února by měla rada zvolit nového ředitele. Stále častěji se přitom spekuluje o možnosti, že žádný z kandidátů nezíská potřebný počet deseti hlasů a volba skončí patem.
