Televize Nova je jako červený hadr, který dráždí rozzuřeného býka. Tím je na prvním místě Vláda ČR a dále početná skupina občanů této země. Jak se na bývalého ředitele Železného a samotnou televizi dívá Josef Klíma, reportér pořadu Na vlastní oči?
V úterním diskusním Press klubu rádia Frekvence 1 byl hostem reportér investigativních reportáží pořadu TV Nova, o kterém se kdysi Vladimír Železný vyjádřil, že je výkladní skříní „jeho“ televize. Moderátorka Frekvence 1 Barbora Tachecí se rozhodla, vzhledem k aktuální zprávě o jmenování nových šéfů TV Nova, věnovat celou hodinu právě této televizi. RadioTV přináší zkrácený přepis rozhovoru.
Co si myslíte fakticky, že tato jména (Petr Dvořák, Libuše Šmuclerová, Pavel Zuna, Martin Ondráček – pozn. aut.) budou znamenat pro nejbližší budoucnost Novy? Váš Odhad.
Já to nedokážu odhadnout. Pavel Zuna je koneckonců novinář, čili… Já osobně bych řekl, že bude posílena novinářská stránka Novy. Ale nevím to, protože my jsme zase publicistika a to je něco jiného než zpravodajství. Já jsem také nikdy s Pavlem nepřišel do bližšího styku.
Dobře. Nebudu od vás chtít obecné výhledy na budoucnost, ale takové legrácky. Myslíte si, že Petr Dvořák bude chtít také v sobotu vysílat pořad Volejte řediteli, nebo se toho ujme paní Šmuclerová, kterou znáte lépe?
Chcete si zafantazírovat? Podle mě se pořad Volejte řediteli v sobotu ještě vysílat nebude a nevím, zda by se pan Dvořák do toho hrnul. Myslím si, že je to spíše člověk, který přichází ze světa financí, nikoliv ze světa médií. Libuše Šmuclerová by na to určitě novinářsky měla, i Pavel Zuna.
Chtěl byste, aby ten pořad pokračoval?
Chtěl… Já nevím, jestli bych chtěl. Já se v sobotu stejně dívat nebudu. Budu stříhat, upřímně řečeno.
Vám je to jedno? Dá se to tak říci?
V pořadu Volejte řediteli jsem se někdy dozvěděl zajímavé věci, ale nesledoval jsem ho pravidelně. Musím říci, že jsem ho ani nesledoval.
Je jasné, že se vám o těchto věcech nechce moc mluvit. Stejně se ale k nim ještě dostaneme. Ministr kultury Pavel Dostál mimo jiné řekl (ve vyjádření ke zvolení nových šéfů TV Nova – pozn. aut.), že nyní může jen vyčkat a hodnotit Novu po měsíci. Jak tento výrok dešifrujete jako novinář?
Počkejte… Ale jestli to takhle opravdu řekl, tak to není jeho záležitost.
Nedělejte překvapeného. Sám jste to slyšel a hlásil jste mi to, že jste to slyšel.
Já jsem slyšel, že říkal…
…Mohu jedině vyčkat a hodnotit po měsíci. Držím Nově palce.
Aha. Ale to nevím, co bude hodnotit. Nova je soukromé médium.
No i to může vyčkat a hodnotit po měsíci… Nebo ne? Já se ptám.
No já také nevím, co bude Dostál hodnotit.
Takže si myslíte, že po měsíci, kromě toho, že zmizí Volejte řediteli, nic jiného se nezmění?
Možná zmizí zajíc Zaza… Podívejte. Kdyby to bylo podle toho, jakou já mám zkušenost, tak se zatím nezmění vůbec nic. Protože pro mě se nezměnilo vůbec nic. Já jsem pana ředitele Železného viděl třikrát do roka živého a jako že bych pociťoval jeho přítomnost či nepřítomnost na své práci… Tak to také ne. Celý týden jsem točil a stříhal, takže pro mě to zatím není žádná změna.
Tušíte, čím je pan Dvořák generálním ředitelem a paní Šmuclerová výkonnou ředitelkou, protože jak je známo, žádná společnost Nova neexistuje, to je jenom název programu. Takže čeho jsou vlastně ředitelé?
Tak to byste se musela zeptat jich.
A kdo je vašim zaměstnavatelem?
Mým zaměstnavatelem je Česká produkční.
Takže pravděpodobně to budou funkce v této společnosti… Je to tak?
Pravděpodobně to budou funkce v této společnosti. Mým šéfem je Radek John, čili ten je pro mě směrodatný šéf. A kam on nyní bude chodit na porady a kdo mu bude dávat rozkazy… Rozkazy. U nás se rozkazy nedávají. Ale kam on bude chodit, tak to nevím.
To se dozvíte určitě. Mimochodem. Měl jste také dojem jako většina médií či komentátorů, že tím rychlým odvoláním Vladimíra Železného chtěli vlastníci licence docílit vylepšení vztahů s vládou?
Já nevím. O tom se strašně spekuluje. Ale vy se mě ptáte, co chtěli vlastníci, které jsem v životě neviděl.
Já se ptám na vaše pocity.
Já je neznám.
Tak pojďme k někomu, koho znáte. Sám jste řekl, že znáte paní Šmuclerovou. Z jakých dob ji znáte?
Já ji znám z doby, kdy televize začínala. Tehdy jsem ji potkal na ulici…
Připomeňme, kde tehdy začínala v televizi.
Ona tenkrát byla v České televizi. My jsme se bavili o nově vznikající televizi, která ještě v roce 1993 neměla ani jméno. A já jsem sám ji říkal, aby se tam šla zeptat, protože ten projekt vypadá zajímavě. Ona se tam šla zeptat a stala se dramaturgyní našeho pořadu, později šéfredaktorkou našeho pořadu a později programovou ředitelkou. My jsme vycházeli vždycky velmi dobře a mám na ni docela hezké vzpomínky, protože to bylo nejhezčí období v té první Nově.
Pamatujete si ještě, co dělala tenkrát ještě v České televizi? Já se vás ptám jako pamětníka.
Ona dělala tuším TKM nebo Studio kamarád. Nebo něco takového.
Ještě v 90. letech? V 80. letech. Nevíte?
V 80. letech. Já mám pocit, že ano.
Víte něco, protože ji relativně dobře znáte, proč odešla z České televize?
Paní Tachecí opět. Zeptejte se jí.
Sám jste říkal, že ji relativně dobře znáte, proto se ptám. Je výkonná ředitelka Novy, proto mě to zajímá.
Odešla z televize krátce po revoluci Proč odešla, to se zeptejte jí. A byl jsem to já, kdo ji přivedl do Novy nebo lépe řečeno, abych nedělal ramena, upozornil na to, že Nova vzniká a že by tam mohla získat místo.
Myslíte si, že se silou osobnosti přibližuje Vladimíru Železnému?
Je jiná, je žena. Železný je chlap, má jiný způsob dravosti, způsob jednání. Líba je ženská.
Jaká je její nejvýraznější vlastnost, kromě toho, že je ženská? Toho jsme si už všimli.
Nad tím bych se musel zamyslet.
Zkuste to.
Já si myslím, že její dost důležitá vlastnost, kterou já jsem vždycky považoval za kladnou – vlídnost. Vlídnost v jednání.
Má nějaké záporné vlastnosti?
Možná má… Ale já vám je rozhodně neřeknu.
Cítil jste nějakou nervozitu zaměstnanců na Nově, že byl odvolán Železný?
Necítil.
A vy sám jste cítil nějakou nervozitu?
Ne, já jsem nervózní nebyl. Já jsem se spíš zamýšlel, jak člověk bilancuje, protože jsem s panem doktorem Železným, můžu říci, strávil deset let. Což je víc, než jsem kdy měl jakého jiného šéfa.Tak jsem se spíše chvílemi zamýšlel, co mi přinesl pěkného a špatného.
Co vám tedy přinesl hezkého a špatného?
To já tady nechci publikovat. To jsou moje vnitřní úvahy. Ale mám na něj několik vzpomínek a musel jsem mu dát za pravdu. Pamatuji si na to úplně první setkání v roztockém zámečku, kdy Nova začínala. My jsme o televizi nic nevěděli a on tam říkal: Za pár dní se na vás rozsvítí světla a někteří z vás se stanou během několika týdnů slavnými. Nebude to tím, co říkáte, ale jak často jste vidět v televizi. My jsme se tomu tenkrát smáli.
A nyní vidíte, že na tom obsahu moc nezáleží…
Ano, ukázalo se, že je to pravda. Také se to projevilo, když ta stará Nova v roce 1999 zanikla a některé ty tváře, jak zhasla obrazovka, tak zhasli taky a nic po nich nezůstalo. Protože vypučeli bez jakékoliv podstavy předchozí práce, bez nějakého podstavce, na kterém by stáli. Takže se zase propadli do ztracena.
Myslíte si, že Vladimír Železný měl na vás velký vliv. Že byste byl jiný novinář, kdybyste nezačínal na Nově právě pod ním?
Asi ne. Já jsem do Novy nastupoval jako dospělý novinář. Mě bylo 43 let. A to už je věk, kdy se člověk neutváří ani názorově ani novinářsky. Ale učil jsem si novou profesi. Z normálního novináře jsem přešel na televizního. A tam jsme se zase učili všichni za chodu. Železný byl tak daleko od toho mého ponku, kde jsem jako dělník pracoval, že v tomhle směru mě také neovlivnil.
Takže přímý profesionální vliv Vladimíra Železného na vás nebyl?
Ne.
Stalo se vám někdy, že jako celý reportérský tým, jste se věnovali nějakému případu proto, že si to přál Vladimír Železný?
Ne. A jestli ano, tak nevím. Je možné, že to téma někde nadnes a potom přilétlo do redakce. Ale co já vím, tak ne. Teda ne v té době, kdy ta nova byla prvních pět-šest let. A co já pamatuji, tak nepamatuji si, že by se snažil i něco zastavit.
Já si pamatuji na případ, kdy Marta Železná musela vyklidit prostory na Staroměstském náměstí…
To jsme ale nebyli my. To bylo zpravodajství.
Myslíte si, že je v pořádku, aby zpravodajství televize krylo takovéto případy, které mají relativně úzkou vazbu na vlastního šéfa?
Je to konflikt zájmů. Já osobně, kdyby mě poslali natáčet reportáž, jak Marta Železná vyklízí prostory, tak si budu rozmýšlet, zda to chci dělat, zda mi to dovolí vnitřní etický kodex. Ale nikdy se mi nic takového nestalo.
Bezpochyby Vladimír Železný je fenomén. Když jsme se bavili před studiem, tak jste si nebyl jistý, zda jeho odchod z mediální scény je definitivní. Proč si myslíte, že jeho odchod není konečný?
Já si tím nejsem jistý ani nyní. Protože média už udělali třikrát účet bez hostinského. Psali už jeho profesní nekrology a vždycky se to změnilo. Protože on není člověk, stejně jako Václav Klaus, který by šel na chalupu na Vysočinu. Osobně je to velmi chytrý, talentovaný člověk s velmi vybraným vkusem.
Je podle vaší intuice vnitřního hlasu Železný čestný člověk? Myslíme to ve správních záležitostech. Jenom zda ano, či ne.
Já nevím. Já jsem si tu otázku nikdy nekladl a neviděl jsem natolik do těch kauz, která propírají média, abych si mohl udělat o tom obrázek, zda v nich je napadán nějakým zákulisním spiknutím, jak se o tom často zmiňoval, nebo zda v tom opravdu lítá.
O Železném se říkalo, že pro své myšlenky dokáže tak nadchnout, že mu podřízení dělali, co mu na očích viděli. Vypozoroval jste sám osobně tu schopnost na něm?
Mě to připadá jako nekrolog nad rakví. Znovu říkám: Vladimír Železný zdaleka podle mne neskončil. Když teda vzpomínám a setkal jsem se s ním osobně, tak mám s ním jednu zkušenost, která mě překvapila. On když nás nominované někam zval do restaurace a v posledních letech k sobě v Dlouhé ulici, tak nás provedl svou galerií. Tam jsem viděl úplně jiného Železného. A tam mě nadchnul. O obrazech věděl všechno, povídal o nich tak charismaticky, velmi přesvědčivě. V tu chvíli jsem si říkal, že je škoda, že nemám kameru a nenatáčím ho. To byl tříhodinový seriál, bohužel pro veřejnoprávní televizi, o moderním výtvarném umění. A tam mě teda okouzlil.
Zapochyboval jste někdy o způsobu, jakým se Železný rozešel s Američany?
My jsme to tenkrát měli, jako publicistika, usnadněné tím, že Američané do svého čela postavili Jana Vávru. A s Vávrou obecně jako publicistika jsme neměli dobré vztahy. Vávra nás neměl rád, my jsme neměli rádi jeho. A ta volba byla velmi snadná. Železného jsme měli vyzkoušeného jako ředitelé.
Vadí vám osobně, že jsme ze státní kasy museli Američanům zaplatit 10 miliard?
Vadí mi to. Ale v jiném slova smyslu, protože ten případ není jednoduchý. Já do toho nevidím, ale myslím si, že média jednostranně osočují Železného jako jediného viníka této záležitosti.
