Otevřený dopis předsedovi Poslanecké sněmovny PČR panu Václavu Klausovi, předsedům všech politických stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR – paní Haně Marvanové, panu Vladimíru Špidlovi, Cyrilu Svobodovi, panu Miroslavu Grebeníčkovi
V Brně 23. 2. 2002
Vážený pane předsedo, vážená paní předsedkyně, vážení pánové,
jsme hluboce pobouřeni výroky, které pronesl 22. 1. 2002 v MF Dnes ředitel Národní galerie a člen Rady České televize pan Milan Knížák. Jeho útoky na soužití s romskou menšinou jsou směsí lživých tvrzení, nepřijatelného zevšeobecňování a skrytého rasismu. Víme o interpelaci, se kterou se obrátili poslanci PS PČR, pánové Vladimír Mlynář a Michal Lobkowicz na nadřízeného pana Milana Knížáka, ministra kultury ČR, pana Pavla Dostála.
Pan ředitel Knížák například tvrdí, že „Nemůžeme stále tolerovat to, že když něco provede Rom, budeme to posuzovat jinak, než když něco provede Nerom.“ Z čeho odvozuje svoje tvrzení přitom není jasné, neboť jak známo žádné statistiky členící pachatele trestných činů dle etnického původu Policie ČR, nevede. Protože ředitel Knížák ani na přímý dotaz nikdy během celého měsíce svá slova neupřesnil ani nepodložil fakty, je nutné konstatovat, že šíří nedokazatelné, a ve své podstatě lživé tvrzení, které popuzuje veřejnost vůči národnostní menšině.
Z návštěvy „jednoho romského malíře“ Knížák dále v rozhovoru vyvozuje soud o celé romské kultuře v tom smyslu, že „jejich díla nemají tak kvalitní parametry, aby mohla být v Národní galerii.“ Tuto nepřijatelnou paušalizaci pak pan Knížák ještě zesiluje v závěru citované části rozhovoru, kde dokonce říká: „Židé si s sebou nesou své trauma ze svých dějin daleko silněji než Romové, a přesto jsou schopni sdílet s námi prostor.“ To už skutečně bere dech. Profesor Knížák dělí občany České republiky na schopné a neschopné zde s „námi“ žít – – ale kdo ti knížákovští MY vlastně jsou? A kdo posuzuje schopnost „těch druhých“ soužít „s námi“? Kdo dal Milanu Knížákovi právo, aby tuto schopnost někomu – například Židům – přiznal, ale jinému – třeba Romům – naopak odepřel? A kam vlastně, do kterého „prostoru“ tedy pan Knížák hodlá Romy odsunout? Otázek je celá záplava, ale odpověd neznáme jedinou – – Milan Knížák totiž po svém bezpříkladném útoku na ohroženou a snadno rozpoznatelnou menšinu k dotazům vytrvale mlčí.
Upozorňujeme s plnou vážností, že Milan Knížák je ředitelem Národní galerie a vysokým státním úředníkem, placeným z daní všech občanů, tedy i Romů. Čekáme na vysvětlení jeho výroků z úst pana ministra kultury. Současně je Milan Knížák i členem Rady České televize, tedy zástupcem celé naší veřejnosti. I v Radě ČT pobírá odměnu z prostředků ČT, tvořených mimo jiné i z koncesionářských poplatků placených Romy. Jeho výroky na adresu romského etnika jsou zcela odsouzeníhodné, vzhledem k tomu, že Rada České televize je podle zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi, v platném znění, orgánem, jímž se uplatňuje právo veřejnosti na kontrolu činnosti České televize. Radní má dohlížet na plnění úkolů veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 a 3).
Podle zákona o České televizi jsou hlavními úkoly ČT:
a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,
b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky,
c) vytváření a šíření programů a poskytování vyvážené nabídky pořadů pro všechny skupiny obyvatel se zřetelem na svobodu jejich náboženské víry a přesvědčení, kulturu, etnický nebo národnostní původ, národní totožnost, sociální původ, věk nebo pohlaví tak, aby tyto programy a pořady odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti,
d) rozvíjení kulturní identity obyvatel České republiky včetně příslušníků národnostních nebo etnických menšin.
Vzhledem k tomu, že pan Milan Knížák odmítá jakkoliv vysvětlit své výroky, jsme oprávněni se domnívat, že za nimi plně stojí. Domníváme se, že pan Milan Knížák by měl být odvolán z Rady ČT, neboť narušil závažným způsobem důstojnost funkce člena Rady. Nemůže proto dohlížet na plnění ani jednoho z hlavních úkolů televize veřejné služby.
Athinganoi:
Yveta Kenety
Martina Pokutová
Marcel Cichy
Julius Gulyas
Grajcarová Gabriela
Radka Kováčová – předsedkyně o. s. Athinganoi
Kateřina Mikešová
Robert Oláh
Společenství Romů na Moravě:
Ing. Karel Holomek – předseda SRNM, šéfredaktor Romano hangos
Gejza Horváth – redaktor Romano hangos
Ing. Zuzana Holomková
Evelyna Frámová
Jana Kabeláčová – redaktorka Romano hangos
Kateřina Danyiová – redaktorka Romano hangos
Arpád Ďaray
Marcela Severová
Roman Růžička – novinář
občanské sdružení Vzájemné soužití, Ostrava:
Marek Grundza, terénní pracovník
Anna Teglášová, terénní pracovnice
Miroslav Tegláš, dělník
Mária Grežková, terénní pracovnice
Martina Ševčíková, studentka
Alice Příhodová, sociální pracovnice
Libor Vaštyl, konstruktér
Jan Kotlár, dobrovolník
Zdena Kotlárová, dobrovolnice
Klára Krková, dobrovolnice
Roman Hortváth, terénní pracovník
Ladislav Ferenc, malíř
Petr Dunka, dobrovolník
Miroslav Makula, dobrovolník
Kateřina Černíková, účetní
Ivo Škrabal, komunitní pracovník
Anna Krausová, sociální pracovnice
Věra Holasová, sociální pracovnice
Dana Bartoová, administrativní pracovnice
Helena Kuzníková, sociální pracovnice
Kamil Kuzník, živnostník
Hana Ševčíková, studentka
Kumar Vishwanathan, sociální pracovník
Sdružení Deno:
Ivan Veselý, předseda sdružení Dženo
Mgr. Jarmila Balážová, šéfredaktorka romského měsíčníku Amaro Gendalos
Ing. Zdeněk Ryšavý, redakce Amaro Gendalos, webmaster
Soňa Kalejová, redakce Amaro Gendalos, novinářka
Muzeum romské kultury:
PhDr. Jana Horváthová – historička
Veronika Rycková
Ilona Lázničková – ředitelka Muzea
Irena Kašparová
Helena Danielová
Tomáš Šenkyřík
Eva Šrámková
Aleš Hrad
Mgr. Petr Lhotka
Amnesty International:
Lucie Fremlová
Na vědomí:
pan Václav Havel, prezident ČR
pan Petr Pithart, předseda Senátu PČR
pan Miloš Zeman, předseda vlády ČR
