Rada České televize bude vybírat ze 40 kandidátů, reálnou šanci na zvolení má jen minimum z nich. Nejpravděpodobnější je souboj prozatímního ředitele Petra Klimeše s bývalým šéfem Českého rozhlasu Vlastimilem Ježkem.Rada České televize bude vybírat ze 40 kandidátů, reálnou šanci na zvolení má ale jen minimum z nich. Nejpravděpodobnější je souboj prozatímního ředitele Petra Klimeše s bývalým šéfem Českého rozhlasu Vlastimilem Ježkem.
Do výběrového řízení na generálního ředitele České televize se přihlásilo 51 kandidátů, po vyřazení neúplných přihlášek jich zbylo 40, reálnou šanci utkat se o post šéfa veřejnoprávní televize má ale maximálně pětice z nich. Maximálně pět uchazečů totiž postoupí do únorového finále ostře sledovaného konkurzu Rady ČT. Kdo by to mohl být?
Petr Klimeš
Zřejmě nikdo nepochybuje o postupu prozatímního ředitele ČT Petra Klimeše. Jeho šance stouply poté, co radě předložil vyrovnaný rozpočet ČT na letošní rok (pravda, za skřípění zubů programového oddělení i prodejce reklamních časů na ČT – televize letos více než kdy jindy hrábne do archivu) a zbavil funkce kontroverzního šéfa brněnského studia ČT Zdeňka Drahoše, který ve funkci přežil čtyři generální ředitele. Splnil tím to, co odmítal jeho předchůdce Jiří Balvín. Co na tom, že tím popřel vlastní programové prohlášení, které zveřejnil krátce po svém jmenování – že nebude dělat žádné překotné a závažné personální změny, jež přísluší až řádně zvolenému generálnímu řediteli.
Klimešovu kandidaturu pravděpodobně podpoří i lidé uvnitř ČT, především ve zpravodajství a publicistice, kam se narychlo vrátili rebelové z dob hodačovské vzpoury. Od prosince k divákům z obrazovky ČT znovu promlouvá redaktor Patrik Kaizr, a do redakce publicistiky se vrátil Marek Vítek, kterému by ke štěstí stačilo odvolání šéfdramaturga pořadu Fakta Jiřího Ovečky. Pokud by rada potvrdila ve funkci generálního ředitele ČT právě Klimeše, ve vedení zpravodajství by patrně nedošlo k žádným výrazným personálním změnám. To se nedá říci v případě vítězství jakéhokoli jiného kandidáta.
Klimeš má výhodu i v tom, že se s radními dobře zná. Jako finanční ředitel přišel s radou do styku ještě za ředitelování Jiřího Balvína, a nejednou televizi za jeho nepřítomnosti vedl. Klimešova netelevizní minulost a manažerská praxe je přesně to, po čem rada v poslední době volá. Místo televizního odborníka by totiž radní na Kavčích horách nejraději viděli krizového manažera. Že by byl Klimeš vhodnou volbou, už bez rozpaků říká například místopředseda rady Ladislav Miler.
Vlastimil Ježek
Jako nejvážnější Klimešův protivník se jeví bývalý ředitel Českého rozhlasu Vlastimil Ježek. Ten se sice už jednou o post šéfa veřejnoprávní televize neúspěšně pokoušel, dnešní situace je úplně jiná. Ježek se může zaštítit dobrými spolupracovníky. Za ředitele programu by jmenoval Petra Sládečka, a na místo šéfredaktora zpravodajství prý počítá se šéfem Radiožurnálu Alexandrem Píchou. Pro Ježka hovoří šest let úspěšného vedení veřejnoprávního rozhlasu, mínusem jsou jeho aktivity ve sdružení Děkujeme, odejděte! Pokud bude rada rozhodovat pod politickým tlakem, mohla by mu tato okolnost zlomit vaz.
Ježkova kandidatura se nemusí líbit lidem, jejichž pozice je za Klimeše silná, a nepřejí si žádné větší změny. Ve zpravodajství by zřejmě Ježka uvítali – někdejší šéf veřejnoprávního rozhlasu patřil k nezarytějším příznivcům rebelů při předloňské stávce. Otázkou zůstává, jak by se redaktoři smířili s chystanou změnou šéfredaktora zpravodajství. A také na tom, koho by Ježek obsadil do funkce ředitele zpravodajství, pokud by ji rovnou nezrušil (to byl velmi vítaný a populární krok, který by jakémukoli řediteli ze začátku pomohl získat sympatie zaměstnanců).
Kdo může překvapit
Nemalé jsou šance člena Rady Českého rozhlasu a moderátora talk show Krásný ztráty Michala Prokopa. Především proto, že patří mezi kandidáty, s nimiž se radní už mohli setkat – třeba na společných jednáních Rady ČT a Rady ČRo. Bývalý poslanec je přijatelný i politicky, má dobré kontakty a nelze mu podstrkovat nějaké postranní úmysly.
Překvapit může také poněkud váhavý režisér Martin Vadas, jeden ze tří finalistů minulé volby ředitele ČT. Dramaturga Jana Šterna zřejmě rada nepustí do užšího finále, protože zastupuje skupinu okolo Filmového a televizního svazu, považovanou za nejmilitantnější rebely v ČT. Určité šance má bývalý šéf výroby ČT Vít Novotný, jehož minulou kandidaturu negativně poznamenalo křivé nařčení z korupce. Méně pravděpodobné je zvolení bývalého šéfa ČT Dušana Chmelíčka nebo někdejší programové šéfky Primy Jany Kasalové. Spíš jako žert můžeme vnímat účast komentátora MF Dnes Martina Komárka nebo lobbisty za rozhlasové licence Martina Nezvala (úspěšně prezentoval na půdě RRTV projekty rádií Impuls a Sázava).
Ať už rada 26. února zvolí ředitelem České televize kohokoli, nečeká ho žádná růžová budoucnost. Parlament novopečenému šéfovi Kavčích hor změní za několik týdnů pravidla hry – novela zákona o ČT povede k pádu současné Rady ČT a jmenování nových radních, kteří si s ředitelem nemusí padnout do oka. Pro odvolání ředitele, na jehož jemnování jste se nepodíleli, se totiž zvedá ruka velmi lehce.
