Návrh koncepce řízení výroby ČT
1. Hlavní záměr
Cílem předloženého projektu, jeho samotného zadání, výběrového řízení je zefektivnění výroby v ČT. Toto je i důvod mého vstupu do ČT a také vstupu do výběrového řízení na ředitele výroby ČT. V rámci navrhovaného projektu, jeho realizace i dalšího rozvoje ČT bych rád využil a zúročil své dosavadní zkušenosti získané na různých producentských pozicích v komerčních médiích i mimo ně.
2. Přínos
Fungování a činnost ČT jsou financovány zejména z veřejných prostředků, proto by měly být veškeré výrobní činnosti ČT transparentní, veřejnosti srozumitelné a přístupné veřejné kontrole. A to vše by mělo být nejen funkční, ale i efektivní více, než je tomu dnes.
Z krátkodobého pohledu jde o zanalyzování stávajícího stavu výroby a všeho co s ní souvisí (smluvní vztahy, způsoby plánování, organizace studiové a exteriérové výroby, vytíženost TS a jednotlivých oddělení, toky financí, podpisová oprávnění, kontrola výrobních nákladů i využití kapacit, systém motivace a odměňování, pracovní náplně atd.). Vyhodnocení a zpracování analýzy ukáže silná a slabá místa struktury výroby.
Ze střednědobého pohledu určíme priority, které jsou potřebné a vhodné ke zefektivnění výroby ČT. Jednotlivé kroky je samozřejmě nutné konzultovat s vedením ČT a se souvisejícími úseky, aby byla zachována plynulost výroby. Některé z kroků lze uskutečnit okamžitě a důsledky změn pokrýt v rámci jednotlivých oddělení. Jiné kroky však mohou podléhat větším reorganizačním záměrům, a proto je nutné je plánovat delší dobu a se všemi kompetentními lidmi, kteří za změny zodpovídají. Všechny kroky však musí zapadat do celkové reorganizace České televize (včetně TS Ostrava a TS Brno).
Z dlouhodobého hlediska bude nutné vytvořit mechanizmus zpětné vazby, tzn. zanalyzování proběhnutých změn a případné zkorigování nedostatků. V každém případě i v průběhu vlastní reorganizace je nezbytně nutné sledovat funkčnost změn přímo v jejich uskutečňování a určení případných korekcí přímo v jejím průběhu, tak aby nebyla porušena kontinuita výroby a vysílání ČT.
Jedním z hlavních výsledků těchto kroků musí být zefektivnění výroby, které spočívá zejména ve snížení nákladů na výrobu, na personálie, zvýšení produktivity práce, větší využití výrobních kapacit, nastavení kontrolních mechanizmů a to vše při zachování maximální kvality.
3. Rámcové podmínky – analýza
V současné době je v ČT producentský systém, který je založen na vnitropodnikové konkurenci mezi tvůrčími skupinami a výrobními štáby. Postupně se vytrácela konkurence nejen v dramaturgii, ale došlo k vytvoření výrobních týmů, které spolupracují na opakujících se a podobných programových formátech. Producenti nejsou dostatečně motivováni ke kontrole výrobních nákladů a využití vnitropodnikových kapacit. Myslím, že tím došlo k porušení a zastarání tohoto systému.
V minulosti i v současné době má úsek techniky mnohdy hlavní slovo v investicích a technologickém vybavení. Tím, že nemá podrobné informace, nedochází k synergii, což se objevovalo a objevuje v kvalitě pořadů.
Současný stav v nabízení nových pořadů neumožňuje pružné reagování na změny v průběhu roku. Vytíženost studií vlivem nepružné organizace práce zejména při stavění a bourání dekorací je nízká.
Není koordinace výroby mezi jednotlivými studii ČT (TSO a TSB).
Plánování výroby je zbytečně dlouhodobé a nekoordinované vzhledem ke koprodukčním a další závazkům ČT, prioritami se nestávají mnohdy vlastní pořady. Silnou stránkou ČT je, že disponuje celým spektrem výrobních a postprodukčních technologií, zázemím pro většinu stavebních a stavebně dekoračních prací. Na rozdíl od tuzemských komerčních televizí disponuje vlastními filmovými laboratořemi, fundusy kostýmů a nábytku, dílenskými provozy na výrobu dekorací a mnoha dalším.
4. Popis projektu
V následujících bodech navrhuji některé konkrétní kroky vedoucí k cíli, který je popsán v úvodu.
– technika i výroba jsou servisem pro program; celá technika a informatika by byla podřízena šéfovi techniky; ten by byl přímo podřízen řediteli výroby; technika by se neměla vyvíjet bez potřeb výroby, resp.programu.
– vedoucí produkce by byl přímo podřízen konkrétnímu šéfproducentovi, resp. šéfproducentovi zodpovědnému za výrobně-organizační stránku výroby (vertikální řízení, systém dvou podpisů, přímá kontrola nákladů apod.). Touto změnou by byly jasně dané podřízenosti; produkční je specializovaný na určitý programový žánr; šéfproducent posoudí náročnost konkrétních pořadů a tudíž i vytíženost jednotlivých produkčních.
– ve vedení skupin by byli šéfproducenti a šéfdramaturgové na stejné řídící úrovni; (šéfdramaturg odpovídá za obsah, dramaturgii a čistotu žánru = program a šéfproducent za finance a technologii = výrobu) mezi oběma probíhá dialog.
– vytvoření vnitřních mechanismů pro kontrolu výrobních nákladů a využití výrobních kapacit ČT na každý pořad podle úrovně řízení.
– plánování výroby- úprava pracovní doby ve většině servisních úsecích (OSET, studia, stavebně dekorační servis, servis záznamové techniky apod.) tak, aby po velkou část dne je bylo možné využívat.
– využívání nočních a víkendových frekvencích na postprodukčních pracovištích
– výroba nových pořadů by měla být vždy připravena komplexně od námětu, scénáře, realizačního týmu až ke znělce; každý rozpočet nového pořadu by měl obsahovat i veškeré vstupní náklady na tento pořad- grafické podklady, hudební část znělky, dekorace apod.; podpora výroby pilotních pořadů.
– z pohledu výrobce (od úrovně žánrového formátu- např. talk show, magazín, dokument, .) je při plánování nutno vycházet z myšlenky srovnatelnosti nákladů, při respektování dramaturgických úprav.
– uplatňování tržních mechanizmů při rozhodování o technologiích a způsobech výroby (najmutí levnější technologie u externího dodavatele, posouzení nákladů v zakázkové výrobě oproti vlastní výrobě atd.).
– věcné plnění pro koprodukce by mělo být plánováno až po naplánování vlastní výroby a pouze „nevyužité“ kapacity by byly poskytovány koprodukcím; zbylé volné kapacity by byly komerčně využitelné
– koordinace výroby zejména náročných projektů se studii v Brně a Ostravě
– revize smluvních vztahů- ochranné organizace, dlouhodobé závazky
– vytvoření nových smluvních vzorů pro účinkující, režiséry a další tvůrce, do koprodukčních a zakázkových smluv dodávání kontrolních mechanismů vložených prostředků ČT (společný účet, povinné předkládání vyúčtování nákladů apod.)
– vytvoření ceníků pro štábové profese (kameramani, zvukaři, střihači, asistenti kamery, střihu, zvuku, režie, pomocné režie apod.)
– stavebně dekorační techniku přeorganizovat tak, aby byla možnost stavby dekorací ve studiích minimálně dvousměnná a v případě nutnosti i třísměnná
– otevírací dobu skladů rekvizit, kostýmů a dekorací uzpůsobit tak, aby byla přístupná minimálně dvanáct hodin denně.
– v dílenských provozech nastavit režim, aby při složitějším natáčení (inscenace, velké zábavné pořady apod.) byla možnost tyto provozy využít
– najímat si takové odborníky z profesí zejména zvukařů a střihačů, kteří budou schopni sami pracovat ve střižnách; technická obsluha by byla přítomna pouze na jednom místě- servisu tak, aby v případě problémů byli kdykoliv k dispozici (netýká se specializovaných pracovišť).
– do této koncepce bych zapojil i TS Brno a TS Ostrava, aby existovala mnohem užší kooperace i informovanost a aby i kapacity obou studií byly plně a efektivně využity
5. Další postup
– nejdůležitější je souznění se společnou strategií a vizemi nejužšího vedení a Rady ČT;
– další podstatnou věcí je možnost ovlivnění výběru nejbližších spolupracovníků, vzájemná důvěra a podpora mezi nimi navzájem;
– neméně podstatná je podpora vnitřního a vnějšího PR;
– přesná specifikace pracovní náplně s vymezením kompetencí – odpovědnosti a spolu s ní i příslušnou pravomocí;
– vypracování mzdového a vzdělávacího motivačního systému (např. pohyblivá složka mzdy, odborné stáže, praxe apod.);
– zlepšení informovanosti a komunikace mezi jednotlivými úseky ČT.
Málokdo z lidí má rád ordinace lékařů, nemocniční pobyty, operace a léčení všech druhů- podobně tak málokdo má rád změny. Na druhé straně, když je ohroženo zdraví a život, zcela běžně se podrobujeme léčení, operacím, první lékařské pomoci atd. Pokud považujeme výrobu v ČT za nemocnou, je třeba ji léčit. A výroba v České televizi není v nejlepší kondici. Léčení takového pacienta by mělo být důvěryhodné, systematické, koordinované, profesionální, týmové, načasované, úspěšné, efektivní a nemělo by postrádat zdravý lidský rozum.
Velmi rád bych se o to pokusil.
V Praze dne 26.11.2001
Petr Erben
