Výběrové řízení na generálního ředitele České televize provázelo několik skandálů, které Rada ČT zcela ignorovala. Nebylo by proto divu, kdyby se některý z neúspěšných kandidátů obrátil na soud.
Velmi nestandardním způsobem probíhalo výběrové řízení na generálního ředitele České televize, ze kterého vyšel vítězně prozatímní šéf ČT Jiří Balvín. Radní nejen že měnili „pravidla hry “ již probíhajícího konkurzu, několika kandidátům ale sami znemožnili postup do finále.
Za učebnicový příklad lze pokládat diskreditaci ředitele výroby a techniky ČT Víta Novotného, který původně patřil mezi favority konkurzu. Radní Milan Knížák na neveřejném slyšení jednotlivých kandidátů naznačil, že v úseku, který má Novotný na Kavčích horách na starost, bují korupce.
Ať žije diskreditace!
Novotný se sice proti Knížákově tvrzení ohradil, tvrzení o korupci ale ovlivnilo ostatní radní při hlasování o finalistech výběrového řízení. Knížák svá tvrzení ničím nedoložil a Novotnému se neomluvil. Podobným způsobem došlo k diskreditaci dalšího horkého kandidáta na ředitele ČT Petra Sládečka, který však narozdíl od Novotného postoupil mezi finalisty konkurzu.
Sládečkovy šance snížila tvrzení v některých médiích, že by v případě vítězství uvažoval o privatizaci jednoho veřejnoprávního kanálu. Těsně před volbou se objevila další informace, podle které měli lidé ze Sládečkova okolí podplatit radní Lucii Weissovou, aby hlasovala právě pro tohoto kandidáta. Weissová tuto informaci sice popřela, deník Právo, který v konkurzu jasně stranil Balvínovi, ji však patřičně medializoval.
Inzerát pro srandu
Vraťme se však na samotný začátek výběrového řízení. Radní tehdy slibovali, že si každého kandidáta vyzkouší ze znalosti cizího jazyka. Zůstalo však u velkého gesta, takže kandidátům stačilo v přihlášce uvést výčet jazyků, který údajně ovládají. Podstatnější jsou ale změny podmínek konkurzu, které byly v rozporu s textem inzerátu Rady ČT v Hospodářských novinách a Mladé frontě Dnes.
Rada například den po uzávěrce přihlášek začala rozhodovat, které podmínky uvedené v inzerátu budou povinné a které nikoli. Velký problém nastal v interpretaci požadavku na dodání referencí. Podle inzerátu měli kandidáti do přihlášky napsat jména osob, které o nich mohou dodat reference.
Jedna reference, dvě reference
Když pomineme problém pomnožného čísla slova „reference“, který radní rovněž řešili (a nevyřešili), všem soudným kandidátům bylo jasné, že radní chtějí pouze jména osobností, které o nich mohou referovat. Rada však svůj vlastní inzerát chápala tak, že písemné reference budou přímo součástí přihlášky.
Největší problém měli radní s definicí normostrany. V inzerátu si vymínili, že součástí přihlášky má být kandidátský projekt o rozsahu maximálně 10 normostran a úvaha o veřejnoprávním poslání televize o rozsahu maximálně ři normostrany. Z pozdějších jednání však vyplynulo, že rada bude chtít vyřadit všechny kandidáty, jejich projekt má jiný počet normovaných stran než 10, a sejný způsobem chtěli postupovat také u třístránkové úvahy.
Deset stran. Ani méně, ani více.
Striktní dodržování počtu stran vyžadoval zejména Milan Knížák. Pokud bychom brali text inzerátu opravdu vážně, formulace „maximálně 10 normostran“ dává kandidátovi také možnost dodat projekt o jedné jediné straně, v extrémním případě dokonce o počtu stran rovný nule. Rada také v inzerátu nespecifikovala, jakou normostranu má na mysli.
Ještě před selekcí všech 44 přihlášek radní Petr Kučera tvrdil, že na 10 stran projektu se může při použití různých fontů a velikostí písma vejít mnohem rozsáhlejší text a že by to bylo v pořádku. Z chování radních vyplývalo, že sami nevědí, co je to normostrana. Upozornil je na to pověřený ředitel výroby a techniky ČT Vít Novotný, který nakonec Knížákovým neetickým zásahem z konkurzu vypadnul.
Budeme volit 7. listopadu
Posledním důvodem, proč lze konkurz na generálního ředitele ČT zpochybnit, je časté měnění termínů, včetně samotné volby ředitele. Radní nebyli s to dostatečně vysvětlit důvod, proč k volbě došlo již minulý týden, když minimálně měsíc deklarovali jako termín volby 7. listopad. Kromě místopředsedy Bohumila Fanty navíc žádný z radních ještě 14 dní před plánovaným datem volby neměl na 7. Listopadu žádný jiný program.
Dřívější volbu však většina radních nakonec odůvodnila právě tím, že se 7. listopadu nebudou moci dostavit. Helena Fibingerová tvrdila, že bude mimo republiku kvůli atletice, Milan Knížák varoval, že v den plánované volby mohou chybět další radní. Nečekanou změnu názorů kritizovala radní Jana Šilerová, která spolu s dalšími čtyřmi členy rady tvoří „protibalvínovskou“ opozici.
Oblek pro ekonomický blok
Radní, kteří nakonec nehlasovali pro Balvína, však také mají kousek másla na hlavě. Jak jinak si lze vysvětlit, že se na zasedání, kde se měly probírat pouze ekonomické záležitosti a stížnosti na ředitele ČT, oblékli jako na nějakou společenskou událost?! Nota bene když na jiná veřejná zasedání chodí v mnohem civilnějším oblečení?
Rada zvolila ředitelem ČT na příštích šest let Jiřího Balvína. Ať už bude tato volba zpochybněna, či nikoli, Balvínovým úkolem je nyní stabilizace televize a rozsáhlá reorganizace. Radní deklarovali, že budou po staronovém řediteli požadovat rázné kroky, ke kterým ho chtějí zavázat přísnou manažerskou smlouvou. Jejím prostřednictvím rozhodují o 40 procentech Balvínova platu, a to je rozhodně velká motivace k tomu, aby ředitel svůj projekt skutečně dodržel.
