Společnost UPC zveřejnila ve čtvrtek 15. prosince na tiskové konferenci v Praze výsledky svého celoevropského televizního průzkumu za tento rok. Nemluvilo se ale o celém starém kontinentu. Výzkum se dělal pouze v těch zemích Evropy, kde UPC nabízí své služby. Tedy ve čtrnácti státech. Jedná se o Nizozemí, Francii, Rakousko, Švýcarsko, Norsko, Švédsko, Irsko, Belgii, Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Českou republiku, Slovensko a Slovinsko.
Ve většině zemí byl výzkum prováděn prostřednictvím internetu, v postkomunistických zemí formou face to face (tváří v tvář) a v Polsku byla zvolena metoda dotazování po telefonu.
Celkem bylo osloveno 6000 respondentů (přibližně 450 z každé země) všech věkových skupin. Vybrali jsme ty nejzajímavější výsledky.
Počet televizních přijímačů
Česká republika je na tom, co se týká vlastnictví televizorů, nejhůře. Plných 62 % obyvatel vlastní pouze jeden televizor. Naopak nejméně obyvatel s tímto počtem je v Nizozemí, a to 20 %. Evropané už jsou na tom poměrně dost vyrovnaně, co se týká dvou televizorů. U nás je to 34 %, v Polsku 35 %, stejně jako ve Slovinsku 35 % a nejvíce obyvatel se dvěma televizory v domácnosti bychom našly v Nizozemí – 42 %.
Průměrná doba sledování
Nejvíce času stráví u televize Francouzi. Téměř každý den je to u 70 % z nich více než 2 hodiny. Naopak nejméně volí tuto možnost Švýcaři. Češi jsou v pomyslném průměru. Možnost více než 2 hodiny volí 50 % obyvatel. Nejvíce vyrovnaná je však u Evropanů možnost, že sledují televizi téměř každý den, ale méně než 2 hodiny. Tam se pohybuje počet obyvatel mezi 20 až 30 procenty. Z normálu se vymykají pouze Švédové, Poláci, Slovinci, Rumuni a Švýcaři, kteří mají u této možnosti zastoupen počet obyvatel nad 30 procent.
Hlavní důvod sledování televize
55 % obyvatel Evropy ji sleduje kvůli zisku informací, 37 % pro pobavení a pouze 8 % kvůli vlastnímu obohacení (znalostem).
Česká republika se pohybuje v celoevropském průměru. Pro 53 % lidí je televize zdrojem informací, pro 40 % zábavy a 7 % ji vyhledává pro poučení. Podobně je na tom např. Maďarsko, Rakousko a Rumunsko. Zdrojem informací je potom nejvíce pro Poláky, kdy ji z tohoto důvodu vyhledá plných 76 % obyvatel.
Důvěryhodnost televizního zpravodajství
Pokud jde o důvěru v televizní zpravodajské relace, zcela jim věří jen 21 % evropských diváků. Zpravodajství vysílanému veřejnoprávními a komerčními televizemi důvěřuje téměř shodně 48 % Evropanů, ale z jejich druhé poloviny dává 41 % jednoznačně přednost zpravodajství veřejnoprávních stanic. Prim hraje televize v případech, kdy dojde k neštěstí. V tomto ohledu považuje 52 % všech Evropanů televizi za nejspolehlivější zdroj informací, následovaný rozhlasem (18 %) a novinami (15 %). Internet je spolehlivějším zdrojem informací pro mladé lidi (16 %) spíše než pro lidi starší (10 %).
A jak jsou na tom Češi? 37 % z nich věří, že zpravodajství je většinou pravdivé, 33 % z nich si myslí, že je pravdivé pouze někdy, 25 % obvykle ano a 5 % nevěří televiznímu zpravodajství vůbec.
Překvapujícím zjištěním je jistě to, že téměř polovina obyvatel Česka (47 %) důvěřuje zpravodajství komerčnímu. Až poté následuje veřejnoprávní televize (38 %) a oběma druhům médií věří shodně 15 % obyvatel.
Češi a Slováci jsou národ pro reality show
Zní to možná jako nadsázka, ale z výzkumu už to tak vypadá. Více než polovina obyvatel v Česku (53 %) a na Slovensku (54 %) zvolila buď možnost „Ano, snažím se sledovat reality show“, nebo „Ano, zajímá mě reality show, ale obvykle ji nesleduji“.
O tom, že k nám reality show dorazily se zpožděním svědčí i jejich oblíbenost v Evropě. Většina obyvatel (64 %) uvádí, že je tento druh zábavy nezajímá nebo ji nemá rádo. Nejvíce to dávají najevo ve Švýcarsku, kde jednu z těchto možností volí 85 % obyvatel.
Shrnutí výzkumu
Starší lidé (nad 50 let) sledují televizi proto, aby byli informováni, mladší lidé (16-29 let) ji považují za zdroj zábavy. Starší lidé tráví sledováním televize mnohem více času než mladí lidé a mnohem častěji si také své oblíbené televizní pořady nahrávají. Všechny generace evropských diváků považují televizní zprávy za nejdůvěryhodnější zdroj informací (52 %), následuje rozhlas (18 %) a noviny (15 %). Přesto však zastávají Evropané k tomu, co se z televizního zpravodajství dovídají, skeptický postoj – pouze 21 % věří, že informace jsou vždy nebo obvykle pravdivé. Většina Evropanů (48 %) se domnívá, že televizní zpravodajství veřejnoprávních i komerčních televizních stanic je stejně důvěryhodné, 41 % důvěřuje spíše televiznímu zpravodajství vysílanému veřejnoprávními televizními stanicemi.
Zpracováno s využitím materiálu společnosti UPC.
