Se začátkem roku nasadila Česká televize na své zpravodajské stanici novou grafiku a upravené programové schéma. Řada pořadů skončila v propadlišti televizního archivu, řada moderátorů v propadlišti dějin. V upoutávkách ČT24 slibovala víc informací a víc zážitků. Jestli se slova upoutávky vyplnila, to si budeme moci spočítat až po čase. Zážitkem ale pohled na „novou“ ČT24 rozhodně je a možná i adrenalinovým.
Nejzásadnější změnou měla projít grafika zpravodajského kanálu. Pravda, ta stará už měla nějaký ten křížek za sebou. Upoutávky slibovaly grafiku mladou a dynamickou, a kdyby se ČT opravdu podařilo vyměnit celou grafiku, takže by celá ČT24 vypadala podobně jako například znělka hlavní zpravodajské relace Události, potom by nebylo o čem psát a já bych měl o honorář míň.
Grafický kočkopes
Bohudík pro mě a bohužel pro diváky, ale byla změna grafiky ani ne poloviční a výsledný efekt působí výrazně hůř než grafika původní. Zatím co před změnou byl totiž celý vizuál sladěný a působil kompaktním dojmem, tak od nového roku ČT24 působí jako by ji přepadl šílený grafik. Zatím co znělky krátkých zpravodajských relací, zpravodajsko-publicistických bloků i základní vizuál zůstaly nezměněné, tak programové novinky, i hlavní zpravodajská relace dostaly grafiku novou. Výsledkem je podivný mladostarý kočkopes.
-
Grafika krátkých zpravodajských relací zůstala stejná
Grafika uvnitř zpráv je sice pro všechny relace podobná, ale působí dojmem jako by ji grafické oddělení vyrábělo ve spěchu a nestihlo ji odzkoušet a finálně upravit. Díky tomu tak některé původně dobré nápady dopadly rozpačitě. Příkladem mohou být například titulky. Nápad s vyskakujícími lištami by sice nebyl v zásadě špatný, ovšem pouze za předpokladu, kdyby podkladová lišta vyrolovala přes celou šířku obrazu a ne jen podle aktuální délky titulku.
Naprosto tragicky potom dopadl přesun loga do levého horního rohu. Logo, které původně tvořilo se spodní headlines lištou kompaktní celek, teď podivně trčí v prostoru a působí stejně nechtěně jako stopadesátikilová slečna v tanečních šatech. Krom toho, ve chvíli, kdy se v horní části obrazovky objeví zpravodajská lišta, tak kvůli novému umístění loga začíná až ve druhé pětině obrazovky.
Zkrátka, už dlouho se nikomu nepodařilo tak pěkně rozhodit původně sladěnou grafiku, jako právě teď ČT24 a řediteli zpravodajství Milanu Fridrichovi.
Titulek s tématem příspěvku podivně dělí obraz
Zpravodajství pouze za odměnu
Programové změny čtyřiadvacítky byly hojně probírány ještě před koncem roku a některé jsou nepochybně chvályhodné. Třeba interaktivní Hydepark je dobrým nápadem, který sice asi nebude programovou bombou roku, ale za to je zajímavým oživením okoukaných diskusních modelů.
Co naopak příliš radosti nečiní je koncept, ke kterému veřejnoprávní zpravodajská stanice přiklonila a který kupodivu není neschopností editorů, ale záměrem Milana Fridricha. Ano, mluvím o onom prohlášení, které ředitel zpravodajství pronesl v televizním rozhovoru s Danielou Drtinovou v posledním loňském Interview ČT24, tedy že se ČT24 do budoucna ještě víc zaměří na přímé přenosy a na jejich následné analýzy a naopak, zpravodajství bude jen jakýmsi bonbónkem, třešničkou na dortu, bonusem pro diváky. Jenže tím pomalu přestává být ČT24 zpravodajskou stanicí. Tiskové konference ministerstev, magistrátů, politických stran a téměř kohokoli, kdo se zrovna rozhodne nějaké to setkání s novináři uspořádat, to přeci nejsou jediné události, které stojí za informaci. Naopak řada tiskových konferencí obsahuje informace téměř v záporných hodnotách.
Nový koncept Milan Fridrich zdůvodňuje údajnou diváckou oblibou televizních přenosů. Netuším, který průzkum mu tyto informace přinesl, ale pravděpodobně to byl průzkum mezi masochisty. Málokterý divák, který se má alespoň trochu rád, si totiž oblíbí tiskové konference, na kterých nic podstatného nezazní a následné rozebírání onoho nic s hosty, kteří nic neřeknou.
Změny prý ČT stihla za dva měsíce
Co nám tedy ČT24 v novém přinesla? Dočkali jsme se úprav vizuálu, které jsou nedotažené a nekorespondují s prvky původní grafiky, která ve vysílání zůstala. Zpravodajství přišlo o noční relace a se zvyšujícím se počtem přenosů z tiskových konferencí se průběžně snižuje i počet odvysílaných zpravodajských relací v průběhu dne. Přišli jsme o několik tematických pořadů a získali programovou novinku v podobě interaktivního Hydeparku. Sečteno a podtrženo, jako diváci jsme příliš nevydělali.
Hydepark je jednou z mála novinek, které diváka potěší
Veškeré změny ale mohly dopadnout jinak, stačilo jen zbytečně nepospíchat. Podle zdrojů blízkých České televizi se totiž nápad překopat program i grafiku začal realizovat až začátkem listopadu a na realizaci tak zbyly pouhé dva měsíce. Tuto informaci je sice těžko potvrdit, ale kvalita provedených změn by její pravdivosti napovídala. Pokud by totiž novoroční změny na dvacetčtyřce byly výsledkem několikaměsíční práce a pečlivého plánování, potom by stálo za to přemýšlet o personálních změnách na nejvyšších postech.
Ještě podivněji grafické změny působí při společném vysílání ČT1 a ČT24 – třeba při večerních Událostech. Na ČT1 se nevysílá spodní lišta, která je na ČT24 stále přítomná. Výsledkem je, že všechny titulky i stále přítomné logo pořadu (podle mě zbytečné a rušivé) plavou kdesi na obrazovce, neukotvené ke spodní hraně obrazovky. To u původní verze nebyl problém, i když lišta chyběla, titulky i samostatně vypadaly tak, že do relace patří.