1. Úvod
Sportovní redakce České televize ve své dnešní podobě, ale i historicky, patří k její lepší části. Její činnost vychází ze samé podstaty sportu a sportovního vysílání, které je oblíbené, přitažlivé a dramatické samo o sobě.
Sportovní redakce České televize všechny tyto přirozené atributy vhodně využívá a solidně zpracovává. Bohužel zároveň až příliš používá zaběhnutých stereotypů zavedených dávnou praxí a jen velmi málo nového přináší. Absence tvůrčího přínosu je patrná ve všech základních oblastech a formátech sportovního vysílání. Hlavní důvod této ztrnulosti vidím v roztříštěnosti a roztěkanosti práce vedení redakce. To je tvořeno z velmi výkonných a kvalifikovaných redaktorů, kteří pochopitelně chtějí rozvíjet svou profesionalitu komentátorů nebo moderátorů, ale už jim nezbývá čas a možná ani síly na kvalitní každodenní soustavnou řídící práci. Tuto absenci skutečně cíleného vedení redakce nabízím odstranit.
Pro splnění tohoto úkolu se budu opírat o dlouhodobé osobní znalosti práce a chodu Redakce sportu Československé, nyní České televize. V letech 1969 – 1989 jsem zde pracoval jako externí redaktor, natočil několik tisíc reportáží, pracoval jako asistent režie, napsal několik desítek scénářů sportovních dokumentárních pořadů a mnoho z nich jsem také režíroval. V roce 1996 jsem půl roku pracoval jako vedoucí zpravodajské části Redakce sportu ČT. V Československé, později České televizi jsem od roku 1990 pracoval jako vedoucí domácího zpravodajství ČsT, vedoucí vydání zpravodajství ČT. V roce 2001 jsem napsal a režijně realizoval čtyři dokumentární pořady, které se mnohokrát reprízovaly (viz životopis).
Při své práci budu vycházet ze zásad projektů generálního ředitele ČT Jiřího Balvína a ředitel zpravodajství Zbyňka Honyse. To je nutné pro další přirozený rozvoj Redakce sportu ČT. Ta si podle mne dnes příliš zakládá na autonomii ,místo aby se jasně deklarovala jako integrální součást celé ČT.
2. První krok
Především budu klást důraz na zásady práce pracovníka ČT obecně. Připojuji se k naléhavé potřebě Kodexu, včetně následných vnitropodnikových norem a ke vzniku Kariérního řádu. Každý pracovník ČT musí jasně vědět, že za ním televize stojí, pokud si plní beze zbytku a na vysoké profesionální úrovni svou práci. Zároveň ale vždy musí pracovat s pokorou před vážností a důležitostí tohoto média, která musí být zřejmá z každého jeho slova a činu. Tato pokora musí být zřetelná především pro diváky. Její aplikace ale nemůže být dána direktivou. Vzhledem k současnému stavu redakce, její vzdělanostní, morální a profesionální úrovni to také není nutné. Jde jen o zdůraznění jejího každodenního, i mimo televizního uplatňování.
Přirozeným motorem profesionálního rozvoje, ale i korektivem případných odchylek a negativních trendů bude pravidelné ústní hodnocení práce, které bude probíhat na denních poradách redakce. Každý redaktor bude minimálně jednou ročně hodnocen písemně. Součástí hodnocení bude jak posouzení podávaných výkonů, tak i přehled úkolů na další období spolupráce s ČT.
3. Audit výrobního úkolu
Důsledný vnitřní audit proběhne jako kontrola a případné přehodnocení interních i externích nákladů VÚ (výrobního úkolu). Výsledkem pak bude volba cesty pro efektivní nakládání s poplatky koncesionářů.
Druhou částí je právní i finanční zhodnocení, případně přehodnocení smluv na výrobu pořadů a nákup vysílacích práv. Cena musí u atraktivních sportů korespondovat s náklady na výrobu a vysílání a se sledovaností. Vždy bude nutné najít variantu výhodnou především pro diváky ČT. Po konzultaci s firmou ARBO MEDIA je jasné, že je nutné mnohem přísněji uzavírat různé krátkodobé sponzorské smlouvy tak, aby byly výhodné především pro ČT.
Nový model je nutné hledat i pro finanční zainteresovanost jednotlivých pracovníků redakce sportu. Ta je dobrým prvkem rozvoje zainteresovanosti, ale nesmí jít na úroveň dumpingových cen, které možná přinášejí jistý zisk redakci, ale celkově snižují finanční hodnotu sportovní produkce ČT.
4. Personální audit a zásadní reorganizace
Redakce potřebuje prověrku pracovní potřeby současného počtu zaměstnanců.
Případné rezervy je nutné vidět v počtu administrativních pracovníků a v proporčním nasazování externích pracovníků. Ve srovnání s množstvím zaměstnanců v komerčních televizních stanicích je možné zamyslet se i nad počtem redakčních pracovníků, resp. jejich lepšího využití. Tento audit v žádném případě nesmí vést k podvázání akceschopnosti redakce nebo dokonce vyřizováním si účtů mezi jednotlivými skupinami, jak, žel, bylo v minulosti v této redakci zvykem.
Zásadní reorganizaci vidím v okamžitém převedení produkční části Redakce sportu pod jednotné vedení šéfproducenta ředitelství zpravodajství ČT. Tato změna by jednak splnila můj požadavek na větší souznění s celou zpravodajskou částí ČT, jednak by uvolnila novému vedení RS prostor především pro řešení programových otázek. Důležitým aspektem tohoto kroku je zároveň důslednější kontrola finančních toků.
Dalším krokem je okamžité zrušení zástupce šéfredaktora. Tato funkce je ve chvíli, kdy šéfredaktor bude pracovat na „plný úvazek“ a nebude oscilovat mezi komentováním, moderováním a řízením, zbytečná.
Nutnost zcela zásadní reorganizace vidím především v nadcházející etapě projektování a realizace celodenního vysílání kanálu ČT SPORT. To sice není otázka letošního roku, nicméně je neodkladně nutné pracovat na přípravě tohoto vysílání. Je to z hlediska předpokládané digitalizace vysílání, programové a personální danosti ČT a diváckého očekávání jeden z největších kroků do doby skutečně moderní podoby programu ČT.
Mezi požadavky zásadní reorganizace spadá i požadavek pracovní exkluzivity všech zaměstnanců RS pro Českou televizi. Nechce omezovat nikoho v aktivitách mimo redakci, ale ty nesmějí probíhat na úkor práce v redakci. Zcela vylučuje spolupráci s jinými elektronickými médii.
5. Zpravodajství
Sportovní zpravodajství musí být hodnotovým pilířem české společnosti. Musí zahrnovat celou škálu sportovní nabídky. Současná programová agenda sportovního zpravodajství se omezuje především na vrcholový profesionální sport. Toto omezení může být divácky přijatelné, není však plně v souladu s principem služby veřejnosti. Právě zde je největší překážkou výše zmíněná zaběhanost.
Zároveň je chybou, že se sportovní zpravodajství zcela vytratilo z denních zpráv. Tady se přímo nabízí kontinuita sportovního vývoje každého dne. Ve Zprávách v 18.00 hodin mohou diváka zaujmout průběžné či dokonce konečné výsledky vrcholových soutěží, reportáže z nižších nebo dokonce amatérských sportovních aktivit.
V regionálním zpravodajství musí mít sportovní reportáž své místo. To znamená daleko víc využívat krajské redakce ČT nejen na místní úrovni, ale i v reportážích z vrcholového sportu. Přineslo by to jejich větší zainteresovanost a rozvoj profesionality. Prospělo by to prezentaci regionálních redakcí mezi diváky v celé republice, ale i v jednotlivých krajích. Při správném rozvoji regionů to přinese i finanční úsporu.
Taková změna by ovšem přinesla i organizační změnu celodenní vysílací směny, kde by už nestačil jen moderátor, režisér a produkční, ale nově by musel fungovat i editor zpráv. Do této funkce bych nominoval zkušené pracovníky.
Do zpravodajství musí daleko víc než dnes přispívat všichni redaktoři RS. Jejich autorské příspěvky zvyšují vlastní prezentaci a zvýrazňují důvěryhodnost zpráv. Pokud bude nasazený externista, pak takový, který bude o splnění obou požadavků usilovat.
V okamžiku realizace kanálu ČT SPORT bude nutné zvážit počet pracovníků redakce. Tři moderátoři BBV ve chvíli rozšířeného vysílání sportovních zpráv po celý den nestačí. I v denních zprávách musí být sportovní moderátor. Přibudou jistě i nové formáty, více se bude využívat archiv ČT apod. Zároveň je nutné detailně zmapovat, zda musíme najímat další pracovníky nebo zda bude výhodnější kooperovat se specializovanými nezávislými výrobci a dodavateli jednotlivých programových produktů.
Za obsah zpravodajství zodpovídá šéfredaktor, který v tomto případě deleguje své pravomoci na dramaturga zpravodajství a publicistiky. Na tento post navrhuji PhDr. Petra Feldsteina. Ten bude zároveň dramaturgicky řídit i dokumentární tvorbu a denně ve spolupráci s editorem také předkládat hodnocení vysílání předešlého dne. Zároveň řídí denní
Porady redakce sportu.
6. Dokumentární tvorba
Tato v minulosti i současnosti velmi silná stránka činnosti RS musí nalézt lepší a pokud možno pravidelné časy vysílání. Určitě by oživila fádní a velmi často nezajímavá sportovní nedělní odpoledne. Při výběru témat i jejich zpracování se vrátím k pečlivé redakční a dramaturgické přípravě a podrobnému hodnocení. Je nutné věnovat i daleko větší pozornost a vážnost jejich výrobě. Začnu hledat nové autory a zahájím spolupráci s FAMU – fakultou dokumentární tvorby.
7. Přímé přenosy
Přímý přenos je největší zbraní každé světové televize. Proto je nutné věnovat mu mimořádnou pozornost.
Přímý přenos se v redakci sportu opírá o tradičně výbornou práci režisérů a kameramanů. Jejich složení však stárne a redakce už dnes stojí před problémem nenásilné a kvalitu zachovávající obměny. I tady je nutné se rázně spojit s FAMU, nabídnout spolupráci vyškoleným režisérům. Jeden z nejlepších režisérů ČsT byl např. absolvent FAMU Pavel Pospíšil. Nové režiséry a kameramany musíme přesvědčit, že sportovní režie nabízí celou škálu umělecké tvorby.
Zvýšená konkurence zdůrazněná perspektivní prací mladých musí udržet a v souladu s technologickými možnostmi moderních sportovních přenosů dále rozvíjet současnou vysokou úroveň přímých přenosů.
Protikladem mnohdy nezáživných sobotních či nedělních sportovních odpolední jsou promyšlené koncepty Bully a Studia fotbal. Tyto zkušenosti je nutné uplatnit i v sobotních (pokud zde není Bully) a nedělních blocích. Především je tady nutné rozbít pohodlný stereotyp nadšení pouhou skutečností, že se vůbec něco vysílá, aniž by kohokoliv trápil výsledek. Bude nutný rázný řez. Je nutné klást větší důraz na využívání vstupů, sestavit
odpoledne dynamicky, okamžitě reagovat rozhovory na průběh dne. Zpestřením může být
improvizovaná aktuální beseda nebo zakomponování dokumentu do skladby pořadu. Prostě zanedbanou příležitost změnit v atraktivní program.
Za úroveň přímých přenosů zodpovídá šéfredaktor. V tomto velmi náročném programovém úseku jeho práce ji míním delegovat na dramaturga přímých přenosů, který připraví konečný návrh jejich rozsahu. Při jeho sestavování je nutné pracovat s větší než kvartální perspektivou a počítat vždy s nutnou rezervou, která by předcházela zbytečným dramatům a nevybízela konkurenci k líbivým řešením. Dramaturg přímých přenosů pak při jejich realizaci úzce spolupracuje s vedoucími komentátory. Ti nominují komentátory a garantují jejich vysokou profesionální, jazykovou a stylistickou úroveň.
Vedoucí odborní komentátoři jednotlivých sekcí zároveň vypracují návrh obsazení komentátorů na jednotlivé sporty a předkládají dramaturgovi přímých přenosů návrhy na zařazení sportů do vysílacích časů. V personální oblasti musí vedoucí komentátoři nabízet příležitost novým lidem, tím spíš, že někteří současní redaktoři už nejsou schopni dalšího vývoje nebo jsou výrazně opotřebovaní.
Zvláštní kapitolou přímých přenosů je používání odborníků – spolukomentátorů. Zatímco v Bully nebo v Olympijském studiu se většinou daří zvát nestranné hosty, Studio fotbal dělá zásadní chyby v angažování odborníků, kteří nejsou nestranní. Zcela vyloučené je ke glosování utkání dál zvát jako hosta trenéra týmu, který je sám v „činné službě“. Je také nutné zvažovat, zda není hrubou chybou zvát ke komentování trenéra, který od mužstva, jehož zápas sleduje, před časem odešel. Konkrétně Zdeněk Ščasný nemůže komentovat utkání Sparta v Lize mistrů, když každý ví, že před časem ze Sparty nedobrovolně odešel a jeho nový tým právě se Spartou bojuje i o titul letošního mistra. I tato trestuhodná chyba (trestuhodná proto, že zpochybňuje důvěryhodnost ČT jako takové) se pečlivou a časově náročnou přípravou musí eliminovat.
Je nutné podpořit, aby se podařilo zkombinovat i komentátorsky vždy dva sporty: jeden velký, druhý zatím zasutý, který začneme na obrazovkách ČT představovat, aby dostal příležitost stát se silným sportem.
Do kategorie přímých přenosů je možné zařadit i přímé vstupy, které oživují právě sportovní odpoledne. Přímé přenosy svým komentářem nabízejí možnost uměleckého, autorského
rozmachu. Proto je nutné věnovat jim maximální pozornost. Na přípravě každého přenosu
musí spolupracovat režisér, komentátor a hlavní kameraman. Režisér a kameraman zaručují vysokou obrazovou úroveň, komentátor pak vedle perfektní znalosti samotného sportu i nejvyšší odbornou slovní úroveň. Jedině takoví pracovníci mohou přímé přenosy realizovat.
8. závěr
Předložený projekt nabízí nejen zachování současné úrovně sportovního vysílání, ale i její další zvyšování. Nabízí práci pro všechny, kteří chtějí pro další slávu České televize odevzdat maximum svých schopností a talentu.
Autor projektu je odhodlán stát v jejich čele a každodenní prací jim všem co nejvíc a nejlépe v jejich snaze pomáhat.
Otakar Černý
Kladno, 28.března 2002
