Seriál Sex and the City má řadu fanoušků i kritiků, kteří jsou schopni kvůli němu bojkotovat jednu televizi. V Singapuru ho dokonce nechtěli vůbec pustit na obrazovku. Že jde o profesionálně dělaný seriál dokládá řada ocenění, která byla udělena za herecké výkony, make up i střih.
Beverly Hills 902 10, Melrose Place a Sex and the City (Sex ve městě) spojuje postava režiséra Darrena Stara. Zatímco první dva se odehrávají v Los Angeles, poslední je situován do New Yorku. Děj je postaven na stejnojmenné knize Candace Bushnellové. Kniha, která po té vyšla k seriálu, se jmenuje Sex and the City, Kiss and Tell. Seriál lze řadit k velice úspěšným projektům. Na celém světe si získal celou řadu fanoušků a také řadu kritiků. Zajímaly se o něj nejen televize ale také tištěná média.
Sarah Jessica Parker jako Carrie Bradshaw, Kristin Davis jako Charlotte York, Cynthia Nixon jako Miranda Hobbes a Kim Cattrall jako Samantha Jones si zahráli role čtyř hlavních hrdinek. Kromě nich a řady dalších vedlejších rolí (partneři hlavních protagonistek apod.) se tu objevila i řada hostujících hvězd. Některé hrály samy sebe jako třeba Donald Trump nebo Heidi Klum, či dostali nějakou roli jako např.: Jon Bon Jovi, Alanis Morissette nebo David Duchovny.
Celkem bylo natočeno 94 dílů po cca. 29ti minutách. Ty se natáčely pouze na jednu kameru. Seriál má celkem 6 řad. První je dvanáctidílná, druhá, třetí a čtvrtá obsahuje dílů osmnáct, pátá jen osm a poslední, šestá dvacet. První epizodu viděli diváci americké HBO 6. června 1998, poslední 22. února 2004. Muži měli díky tomuto seriálu možnost se dozvědět, jak ženy mluví o sexu a o vztazích. Více diváků si ale Sex and the City našlo mezi ženami. Podle některých kritiků jsou čtyři hlavní protagonistky seriálu příliš fixované na velikost mužského přirození, což je záležitost, která více než běžnou ženu zajímá gaye. Nutno podotknout, že několik scénáristů a dalších mužů, kteří se podíleli na tvorbě seriálu, byli právě homosexuálové. Dalším kritikům se nelíbí, že se seriál věnuje přespříliš tělesnu a hrdiny jsou pouze bílí a bohatí. Někteří Sex and the City dokonce označily za lehkou pornografii. Když běžela repríza na kanálu TBS, někteří dokonce tento program bojkotovali, protože na něm byl seriál dětem dostupnější než na HBO, které ho uvádělo jako první.
Samozřejmě že se objevovala i slova uznání. O úspěchu svědčí jednak vysoká sledovanost, řada fanklubů a fanouškovských stránek a pochvalné kritiky v tištěných médiích. Například německý časopis Zeit označil seriál za Ally McBealovou pro dospělé. Michaela Schiessl ve Spiegelu o měsíc později napsala: Tajemství velkého úspěchu tkví jednak ve zdařile namíchaném koktailu z hororu a humoru, legrace a strachu, bolesti a vášně a za druhé ve výborném obsazení a rozdělení rolí, kde se s jednou ze čtveřice protagonistek ztotožní každá divačka.
Dalším úspěchem je řada cen, které Sex and the City nasbíral. Mj. je mezi nimi cena amerických střihačů Eddie Award za nejlépe sestříhaný půlhodinový seriál pro televizi, cena Gracie Allen Award amerických žen v rádiu a televizi, cena Emmy za casting, Zlatý glóbus za herecký výkon ve vedlejší roli v televizním seriálu, který získala Kim Cattrall, dále cena za make up, Primetime Emmy, Lucy Award za ženy ve filmu atd. atd. Ten seznam získaných ocenění a nominací je opravdu hodně dlouhý.
Sex and the City znají diváci řady zemí světa. Ve Velké Británii a v Irsku ho mohli sledovat na stanici Channel 4 a jeho digitální sestřičce E4. Starší epizody reprizuje Paramount Comedy.V Německu diváci Sex ve městě viděli na Pro7, v Itálii na La7 a kabelovém programu Paramount Comedy, v Kanadě na Bravo!Canada a Citytv Toronto, ve Francii na M6, v Holandsku na NET 5, ve Švédsku na ZTV a TV3. TV3 se jmenuje i litevská a dánská televize, které seriály taktéž vysílaly. V Belgii to byly VT4 a později Vitaya a Vijf TV, v Bulharsku Nova TV a v Rumunsku Pro TV, Acasa TV a Pro Cinema. V Austrálii diváci sledovali příběhy Mirandy, Carrie, Charlotte a Samanthy nejprve na kanále Nine Network a později na Netowork Ten. Rozhovory čtyř hlavních protagonistek o sexu sledovali i diváci v Japonsku, Thajsku, Indii, Pákistánu, Malajsii, Jižní Koreji, Hongkongu a Turecku. Na Filipínách běžel seriál nejprve na HBO a později pak na volně přístupné RPN9. Až do července 2004 se Sex and the City nesměl vysílat v Singapuru. Pak ho vláda povolila s tím, že bude cenzurován a uveden pouze na kabelové televizi.
Všech šest řad vyšlo také na DVD. Ta byla vydána pro regiony 1 (Amerika), 2 (Evropa a 4 (Oceania). Objevily se však i ilegální kopie pro region 3 (Korea, Thajsko) a 0 (univerzální). Ty se dají dokonce sehnat i na internetové aukci eBay. Diváci v Evropě měly zpočátku na DVD stížnosti. Jednak tam bylo oproti americké verzi méně bonusů a navíc distributor zapomněl na konverzi z NTSC do formátu PAL.
DVD vycházela vždy po řadách. Pro sběratele vyšla limitovaná série, která obsahovala všechny série. V jednotlivých regionech se lišilo balení, ve které byla DVD prodávána. V Evropě to byla krabice od bot, která byla narážkou na zálibu hrdinky seriálu Carrie v botách. V USA a Kanadě dostali diváci DVD v semišové rozkládací krabičce, ve které navíc byl jeden disk plný bonusů. Diváci z regionu s kódovým označením 4 dostali nosiče zabalené v krabičce na kosmetiku. K seriálu vyšla (ať už zcela legálně nebo nelegálně) CD s hudbou. Soundtrack dokonce zabodoval v americké hitparádě. Sex and the City inspiroval německé tvůrce na radiu Salü k vytvoření podobného seriálu ale jen v podobě pro rádio, která se jmenovala Talk in the City. Viz Rozhlasové seriály jsou na západě ‚trendy‘
