První sitcom se vysílal v rozhlase. Způsob, jakým se tento druh natáčí, byl položen už před zrhuba půl stoletím a stejným způsobem se točiliy i ty nejlepší sitcomy devadesátých let, kdy tento žánr dosáhl svého vrcholu. První situační komedie se objevila v roce 1948 v USA, tehdy ještě ne na televizní obrazovce, ale v rozhlasovém éteru.
Herečka a komička Lucille Ball tehdy vystupovala v jednom rozhlasovém pořadu jako lehce ztřeštěná žena a měla úspěch. CBS ji potom požádalo o vytvoření podobného pořadu v televizi. Lucie Ball a její manžel Desi Arnaz, který byl kapelníkem, vytvořili pořad o lehce potrhlé manželce a jejím muži kapelníkovi. Aby se show mohla vysílat v různých časových pásmech v těch nepříhodnějších časech, natáčela se na filmový pás, aby se dala na různých místech vysílat v různý čas. Tím tak byl položen i základ syndikovaným pořadům, které vznikají pro celé programové sítě a můžou se opakovat na lokálních stanicích.
Aby Lucille Ball mohla pořádně rozehrát svůj um, natáčelo se před živým publikem, takže Ball mohla reagovat na smích a náladu diváků. Televizní divák pak díky smíchu publika ve studiu měl pocit, že se dívá na živý pořad. Tento trik využili i tvůrci seriálu Přátelé. O tento zážitek ze živého smíchu ale přicházejí diváci nadabovaných sitcomů, protože při dabingu se musí smích nahraný v originální zvukové stopě nahradit smíchem z konzervy. Sitcom Lucie Ball se točil na tři kamery.Tento způsob se pak při natáčení před živým publikem udržel až do devadesátých let. Jedna kamera zabírá celou scénu, další dvě pak snímají detaily a jednotlivé postavy. Kamery jsou v kobce, která dělí scénu od prostoru diváků. Všechno je tak natočeno na třech filmových pásech ze třech perspektiv. Z těch třech pásů se pak sestříhal dohromady celý seriál.
Už od začátku, kdy se objevily sitcomy, se do hlavních rolí obsazovali herci z filmu a naopak hvězdy ze sitcomů se později stávaly hvězdami ve filmu. Příkladem může být Geena Davis, Charlie Sheen, Robin Williams, Danny De Vito nebo Michael J. Fox.
Sitcomy se dostaly i do Velké Británie. Německé televize se také pokusily napodobit americký způsob výroby sitcomu. ProSieben mělo své Die Viersteins a RTLplus Unter einer Decke. Velký úspěch ale tyto pořady u publika nesklidily. Nejznámější je pravděpodobně Ein Herz und eine Seele (Jedno srdce a jedna duše), které je stejně jako americká verze All in the Family (1971-1979) adaptací sitcomu BBC Till Death Do Us Part (Dokud nás smrt nerozdělí) z let 1965 až 75.
RTL potom začala vyrábět půlhodinové seriály s akcentem na komično. Netočilo se ale ve studiu před publikem, takže chyběl živý smích, byl jen z konzervy a často se používala jen jedna kamera. Proto se pro tento druh pořadů začalo používat označení Comedy-Serie, aby se nepletly se sitcomy. Takto vznikly seriály jako Nikola, Die Camper, Ritas Welt nebo Hausmeister Krause. U nás se kdysi televize Nova pokusila o sitcom Nováci.
Situačních komedií je celá řada. Většina z nich se odehrává v každodenním životě. Některé používají decentně prvky sci-fi. Jako třeba Alf. Toho se natočilo celkem 102 dílů. S tímto mimozemšťanem se diváci poprvé setkali 22. září 1986 na NBC. Po čtyřech řadách se 24. března 1990 vysílal poslední díl. Dva díly byly zvláštní tím, že šlo vlastně o jiný pořad a to o Tonight Show baviče Johnnyho Carsona. Toho nahradila postavička Alfa, který dvě vydání této show moderoval. Tonight Show je nejúspěšnější late night show v USA.
Stejně jako u jiných seriálů, i u sitcomů se tvoří různé spin-off seriály, které jsou odvozené z jednoho úspěšného projektu. Podle Alfa vznikl kreslený seriál a také film. V roce 2002 pak opět Alf zazářil v reklamě na jednu americkou telekomunikační společnost a v roce 2004 ho bylo možné vidět v ALF´s Hit Talk Show.
Už v říjnu 1962 se v jednom komiksu objevila mladičká čarodějka Sabrina. V roce 1971 pak vznikl kreslený seriál Sabrina a v roce 1996 se diváci dočkali seriálu v podobě sitcomu Sabrina, The Teenage Witch. Od 27. září 1996 do roku 2000 běžel tento sitcom na ABC, pak se přestěhoval na The WB, kde zůstal až do roku 2003. Celkem se natočilo 163 dílů.
Stejně jako se klasické seriály odehrávají v prostředí nemocnic, zabývají se vyšetřováním trestných činů atd., jsou i děje sitcomů posazené do různých míst. Většinou tady ale platí, že zde nedochází k žádným dramatickým zvratům, nikomu se nestane nic ošklivého (smrt, sebevražda, vyhnání, nepříjemný rozvod atd.) Výjimkou byl John Goodman v Roseanne, který zemřel. Sitcomy mají většinou stopáž 22 až 24 minut, aby i s reklamními bloky zabraly půl hodiny. Svého vrcholu dosáhl Sitcom v devadesátých letech mj. i seriálem Přátelé, který jsme vám už představili.
BBC vyprodukovalo např. úspěšný sitcom Yes Minister. Ten má 38 dílů a všechny až na jeden mají 30 minut. Yes Minister je ukázkou anglického humoru. Margaret Thatcher napsala na oslavu tohoto díla při příležitosti udílení televizních cen jednu scénku v duchu tohoto seriálu. I v USA vznikl satirický sitcom. V roce 2001 začali tvůrci Southparku Trey Parker a Matt Stone pracovat na seriálu That´s My Bush, který si dělal srandu z toho, že se syn bývalého prezidenta se stane prezidentem. To se opravdu stalo a navíc přišlo 11. září, takže tento satirický sitcom skončil už po osmi dílech.
