Minulý týden se na internetu objevila neoficiální pracovní verze koncepce přechodu na digitální vysílání. RadioTV dnes přináší jeho aktualizovanou verzi, která vzešla z Ministerstva informatiky.
(pro období zahájení řádného zemského digitálního vysílání 2004 – 2006)
Obsah
1.1 Věcné zaměření aktualizace Koncepce. 2
1.2 Zahájení zemského digitálního televizního vysílání v roce 2004 – 2006. 2
1.3 Zemské digitální rozhlasové vysílání 2
2. Současný stav zemského digitálního televizního vysílání v ČR.. 2
3. Stav koordinace kmitočtů pro digitální sítě. 3
5. Programové obsazení digitálních multiplexů. 4
5.1 Zásady programového obsazení digitálních multiplexů ve srovnání s Koncepcí 4
5.2 Programové obsazení digitálních multiplexů. 4
6. Státní regulace zemského digitálního televizního vysílání 4
6.1 Subjekty zúčastněné na zemském digitálním televizním vysílání 5
7. Standardizace v digitálním vysílání 5
10. Vládní výbor pro digitální vysílání 6
10.2 Složení VVDV a řízení jeho činnosti 7
10.3 Organizační struktura VVDV.. 7
Přílohy
A. Síť pro multiplex A
B. Síť pro multiplex B
I. Koncepce přechodu na digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice.
II. Současný stav rozvoje digitálního televizního vysílání v Evropě.
Pojmy používané v textu
digitální multiplex – souhrnný digitální datový tok složený z dílčích digitálních datových toků jednotlivých programů a služeb, upravených pro společné šíření prostřednictvím digitální telekomunikační sítě tvořené zemskými rádiovými vysílači nebo televizními kabelovými sítěmi,
digitální síť – telekomunikační síť tvořená zemskými rádiovými vysílači, určená pro šíření digitálního multiplexu, včetně zařízení pro sestavování digitálního multiplexu nebo bez tohoto zařízení.
1. Předmět aktualizace Koncepce přechodu na zemské digitální rozhlasové a televizní vysílání v České republice
Koncepce přechodu na zemské rozhlasové a televizní vysílání v České republice byla vzata na vědomí vládou usnesením č. 696 ze dne 9.července 2001 (dále jen „Koncepce“). Předkládaná aktualizace vychází z této Koncepce a z aktuálních podmínek, které ovlivnily digitální zemské televizní vysílání u nás a ve světě po roce 2001. Jejím cílem je umožnit zahájení digitálního zemského televizního vysílání v nejbližším období. Její časové a věcné zaměření je limitováno tímto účelem.
1.1 Věcné zaměření aktualizace Koncepce
Z věcného hlediska je aktualizace Koncepce zaměřena na zemské digitální televizní vysílání v systému DVB-T, a to na
- stanovení programového obsazení digitálních multiplexů,
- stanovení pravidel pro držitele licencí k provozování veřejných telekomunikačních sítí určených k šíření zemského digitálního televizního vysílání vydaných Českým telekomunikačním úřadem (dále jen „ČTÚ“),
- zřízení Vládního výboru pro digitální vysílání,
- stanovení dalšího postupu vůči současným provozovatelům sítí určených pro experimentální digitální vysílání.
1.2 Zahájení zemského digitálního televizního vysílání v roce 2004 – 2006
Aktualizace Koncepce je z časového hlediska zaměřena výhradně na období zahájení zemského digitálního televizního vysílání v ČR. Pro toto období bude charakteristické souběžné digitální a analogové televizní vysílání. Stávající analogové televizní vysílání nebude v tomto období ze strany státu omezeno.
1.3 Zemské digitální rozhlasové vysílání
V současné době není v ČR od provozovatelů vysílání ani od posluchačů indikován výrazný zájem o zavádění zemského digitálního rozhlasového vysílání v systému T-DAB. Proto se zatím neaktualizuje část 3 Koncepce. ČTÚ ve spolupráci s RRTV ale pokračuje v práci na uvolnění 12. televizního kanálu pro uvedený systém. Aktualizace Koncepce stejně jako Koncepce nadále předpokládá jako jednu z možností, šíření rozhlasových programů spolu s televizními programy v systému DVB-T. Systém DVB-T však není pro šíření rozhlasu prioritní a mohlo by dojít k rozporu s podmínkou šíření minimálně 4 televizních programů v kvalitě PAL. Řádné vysílání bude zahájeno poté, co provozovatelé rozhlasového vysílání projeví o tento způsob šíření rozhlasových programů vážný zájem. Další vývoj v této oblasti však může být ovlivněn i novým systémem DRM (Digital Radio Mondiale) pro zemské digitální rozhlasové vysílání v pásmech středních a krátkých vln.
V dalších částech této aktualizace se proto pod pojmem „digitální vysílání“ rozumí jen zemské digitální televizní vysílání v unifikovaném evropském systému DVB-T.
2. Současný stav zemského digitálního televizního vysílání v ČR
V současné době provozují digitální sítě v ČR společnosti ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE a.s. a Czech Digital Group, a.s. v rámci experimentálního vysílání. Platnost oprávnění k experimentálnímu vysílání vydaná těmto společnostem RRTV a ČTÚ skončila koncem roku 2003. Na základě žádosti těchto společností jim byla oprávnění prodloužena do data zahájení řádného digitálního vysílání, minimálně však do konce roku 2004.
3. Stav koordinace kmitočtů pro digitální sítě
V současné době jsou k dispozici mezinárodně zkoordinované kmitočty pro zřízení dvou perspektivně celoplošných digitálních sítí pro šíření televizních programů a doplňkových interaktivních služeb pomocí digitálních multiplexů, a to bez odebírání kmitočtů, které byly přiděleny současným provozovatelům vysílání pro analogové vysílání televizních programů (dále jen „analogové vysílání“). Průběh prací na kmitočtových koordinacích zejména se sousedními státy ukazuje, že do roku 2006 lze předpokládat dokončení koordinací kmitočtů pro první dvě celoplošné digitální sítě.
Předpokládá se, že výsledky 1. části Regionální radiokomunikační konference ITU, která se uskuteční v roce 2004, a další rozvoj zemského digitálního televizního vysílání v sousedních zemích mohou po roce 2006 přinést nové podmínky využití kmitočtového spektra pro digitální vysílání. Očekává se, že tento vývoj příznivě ovlivní zřizování nových celoplošných i regionálních digitálních sítí také v ČR (podrobněji viz kapitoly 2.2, 2.3, 2.4 a 2.5 Koncepce).
Při provádění kmitočtových koordinací je nezbytné i nadále pokračovat v praxi RRTV a ČTÚ, kdy kmitočty využitelné pro digitální sítě již nejsou přidělovány pro analogové vysílání.
Digitální sítě i analogové sítě pro zemské televizní vysílání budou využívat společně kmitočtové pásmo 470 MHz – 862 MHz. Dále uváděné hodnoty pokrytí jsou stanoveny na základě teoretických výpočtů pro příjem s pevnou venkovní anténou. Z praktických zkušeností vyplývá, že skutečné hodnoty pokrytí digitálním televizním signálem budou větší. Kvalita příjmu však závisí i na technických parametrech a stavu pevné venkovní antény.
Při souběžném provozu analogových a digitálních vysílačů může dojít k negativnímu ovlivňování příjmu analogového vysílání (například zvýšené „zrnění“ nebo „dýchání“ obrazu na analogovém přijímači – viz kap. 2.20 Koncepce). Toto ovlivňování by však nemělo postihnout více než 0,8 % obyvatelstva.
Digitální síť pro šíření digitálního multiplexu A
Současný stav mezinárodní koordinace k 31. 12. 2003 umožňuje pokrytí 77 % obyvatel na 69 % území ČR (viz příloha A). Další zvýšení procenta pokrytí v nejbližším období je možné formou postupné realizace sítí SFN (Single Frequency Network – jednofrekvenční síť).
Digitální síť pro šíření digitálního multiplexu B
Současný stav mezinárodní koordinace k 31. 12. 2003 umožňuje pokrytí 32,1 % obyvatel na 18 % území ČR (viz příloha B). Do roku 2006 lze očekávat dosažení pokrytí asi 50% obyvatelstva.
Dosažení pokrytí obyvatel u obou digitálních sítí blížící se 100 % je reálné až po až k termínu ukončení analogového TV vysílání, které umožní aplikaci výsledků konference RRC.
Jak plyne z map pokrytí, bude možné již od zahájení digitálního vysílání přijímat zejména v Praze a v Brně programy obou digitálních multiplexů. To je jeden z důležitých předpokladů pro úspěšné přijetí digitálního vysílání obyvatelstvem v těchto oblastech. Tato skutečnost může významně přispět i k zahájení uvolňování analogových kmitočtů v dalším období, a tím i k dynamičtějšímu růstu pokrytí a počtu digitálních sítí v ČR.
5. Programové obsazení digitálních multiplexů
Rozhodnutí o programovém obsazení jednotlivých digitálních multiplexů na počátku řádného zemského digitálního televizního vysílání je jedním ze základních předpokladů úspěšného zahájení i dalšího rozvoje zemského digitálního televizního vysílání. Podle zahraničních zkušeností lze úspěch očekávat v případě, že bude k dispozici i nabídka nových atraktivních a pro diváky bezplatně šířených TV programů (tedy nejen stávajících celoplošných programů).
5.1 Zásady programového obsazení digitálních multiplexů ve srovnání s Koncepcí
Koncepce v bodu 2.4 předpokládala zahájení pravidelného digitálního vysílání s až deseti TV programy. Jednání o realizaci Koncepce ukázala, že je potřeba poskytnout dostatečnou míru volnosti rozhodování pro všechny subjekty na nově vznikajícím segmentu trhu (provozovatele digitální sítě, provozovatele vysílání, poskytovatele služeb obsahu, televizního diváka), která zajistí úspěšné přijetí zemského digitálního televizního vysílání obyvatelstvem. Je proto vhodné požadovat v každém digitálním multiplexu umístění minimálně 4 TV programů ve standardní kvalitě PAL a programového průvodce – EPG (Electronic Programming Guide) a ponechat prostor pro šíření doplňkových služeb a pro službu podmíněného přístupu.
V bodu 2.7 a 2.8 Koncepce se předvídala možnost vyhradit jeden celý digitální multiplex pro veřejnoprávní digitální vysílání České televize (ČT) a Českého rozhlasu (bod. 2.13 Koncepce). Současná zákonná úprava pro ČT[1]) a finanční situace ČT však zatím neumožňuje rozšíření počtu programů ČT, a tím využití celé kapacity jednoho digitálního multiplexu již od zahájení řádného vysílání.
5.2 Programové obsazení digitálních multiplexů
S přihlédnutím k uvedeným skutečnostem se navrhuje následující programové obsazení digitálních multiplexů pro zahájení řádného vysílání.
Každý z digitálních multiplexů A i B bude určen minimálně pro 4 celoplošné televizní programy a v každém z nich bude povinně umístěn jeden program veřejnoprávní televize ČT.
6. Státní regulace zemského digitálního televizního vysílání
Cílem státní regulace zemského digitálního televizního vysílání je stanovení transparentních podmínek pro vstup podnikatelských subjektů na nový segment trhu zemského digitálního televizního vysílání, které umožní vznik konkurenčního trhu s nezbytnou mírou regulace a zároveň ponechají dostatečný prostor pro rozhodování zúčastněných subjektů.
V bodu 2.9 Koncepce je uvedena pro období zahájení digitálního televizního vysílání zásada, že všichni dosavadní držitelé licencí k provozování vysílání stávajících celoplošných programů zajistí vlastními prostředky souběžně analogové i digitální vysílání. Tato povinnost byla kompenzována právem na přednostní umístění v digitálním multiplexu.
Aktualizace Koncepce však upřednostňuje rychlý rozvoj digitálního vysílání, proto netrvá na povinnosti zachování souběžného analogového vysílání programu, jde-li o provozovatele vysílání s licencí. Z tohoto důvodu i z důvodu vytvoření rovných podmínek pro vstup na trh provozování digitálního vysílání nebude poskytnuto současným provozovatelům celoplošného vysílání přednostní právo na umístění v digitálním multiplexu.
6.1 Subjekty zúčastněné na zemském digitálním televizním vysílání
V kapitole 1.8 Koncepce byla navržena struktura subjektů podílejících se na digitálním vysílání: provozovatelé vysílání, poskytovatelé dodatečných služeb, poskytovatelé služby podmíněného přístupu, provozovatel digitálního multiplexu (subjekt, který sestavuje výsledný datový tok z jednotlivých dílčích datových toků) a poskytovatelé vysílacích služeb. Do právního řádu měl být zaveden institut provozování digitálního multiplexu, který by spočíval v licencování provozovatele digitálního multiplexu a v ukládání s tím spojených povinností zákonem a licencemi tomuto subjektu. V průběhu roku 2002 se však nepodařilo dosáhnout shody zainteresovaných úřadů ohledně navrženého licenčního schématu uvedeného v kapitolách 1.8, 2.10 a 2.11 Koncepce.
Pro zahájení řádného zemského digitálního televizního vysílání není nutné, a ani účelné, zavádět do právního řádu nový institut provozovatele digitálního multiplexu. Sestavování výsledného datového toku z jednotlivých dílčích datových toků a jeho šíření vysílací sítí bude realizováno v rámci provozování digitální sítě. Tento princip znamená změnu původní koncepce (kapitola 1.8). Proto není dále přihlíženo k definicím uvedeným v bodu 2. a 3. kapitoly 1.8 původní Koncepce („provozovatel digitálního multiplexu“ a „provozování digitálního multiplexu“).
Na základě principu dvou hlavních subjektů zemského digitálního televizního vysílání se podle platné právní úpravy budou na digitálním vysílání podílet, vedle veřejnoprávního provozovatele vysílání
a) držitelé licence k provozování vysílání šířeného prostřednictvím zemských vysílačů (programová licence) podle zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů (mediální zákon),
b) držitelé licence ke zřízení a provozování veřejné telekomunikační sítě (telekomunikační licence) podle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (zákon o telekomunikacích).
Kromě zákonem stanovených podmínek pro udělení telekomunikační licence budou dále jejich držitelům stanoveny tyto povinnosti:
a) použít standardy podle bodu 7,
b) umístit v každém digitálním multiplexu minimálně 4 televizní programy ve standardní kvalitě PAL a programového průvodce EPG,
c) respektovat u jednotlivých vysílačů změny v přidělených kmitočtech, ke kterým bude docházet v průběhu dalších kmitočtových koordinací prováděných ČTÚ,
d) šířit v každém multiplexu jeden program ČT.
7. Standardizace v digitálním vysílání
Při zahájení zemského digitálního televizního vysílání bude v licenci stanovena povinnost vysílat podle standardu DVB-T. Pro interaktivní služby bude použit standard MHP (Multimedia Home Platform).
8. Vybavenost diváků
Pro příjem zemského digitálního televizního vysílání bude divák nucen si zajistit přídavné zařízení k analogovému televiznímu přijímači (tzv. set-top box) nebo digitální televizní přijímač a v počátečním období zahájení vysílání i pevnou venkovní anténu.
V zahraničí jsou set-top boxy dostupné v cenách od 50 EUR. Digitální televizní přijímače se zabudovaným standardem MHP jsou dostupné v cenách nad 1000 EUR.
9. Podpora státu
Aktualizace Koncepce nepředpokládá při zahájení zemského digitálního televizního vysílání přímou finanční podporu státu podnikatelským subjektům ani divákům pro pořízení potřebného vybavení.
Nákup přídavných zařízení k analogovému televiznímu přijímači (tzv. set-top boxů) vláda zvýhodní jejich zařazením do snížené sazby DPH.
10. Vládní výbor pro digitální vysílání
Po zahájení zemského digitálního televizního vysílání bude nezbytné dále upřesňovat zejména strategii pro období postupného přechodu z analogového na zemské digitální televizní vysílání, pro definitivní ukončení analogového vysílání a dále i pro období po skončení analogového vysílání. Zahájením řádného zemského digitálního televizního vysílání budou vytvořeny podmínky pro vstup nových provozovatelů televizního vysílání na tento segment trhu, pro vývoj a zavádění nových aplikací a jejich využití komerční sférou i pro zájmy státu (např. pro budování informační společnosti nebo pro potřeby krizového řízení státu). Rovněž budou získány zkušenosti odrážející reálnou situaci v ČR. Tato složitá problematika se týká řady subjektů (ministerstva, regulátoři, provozovatelé, aplikovaný výzkum, zájmová sdružení provozovatelů a uživatelů) a vyžaduje trvalou analytickou a koncepční činnost řízenou na úrovni vlády. To je zřejmé i ze zkušeností přechodu na digitální vysílání v zahraničí, které jsou ve stručném souhrnu uvedeny v příloze č. II. Proto se navrhuje zřízení Vládního výboru pro digitální vysílání (dále jen „VVDV“), který bude předkládat návrhy strategických dokumentů vládě.
Působnost VVDV a jeho aktivity budou zaměřeny zejména na tyto okruhy činností:
· spolupráce při vytváření právního rámce digitálního zemského, družicového a kabelového rozhlasového a televizního vysílání v ČR (harmonizace s právem ES),
· strategie rozvoje digitálního vysílání v ČR ve vazbě na záměry a projekty EU (IST, e Europe 2005) a mezinárodních organizací jejichž členem je ČR (ITU),
· standardizace DVB (např. uplatnění MHP),
· formulace záměrů a požadavků pro státní informační politiku a pro politiku dalších resortů v oblasti digitálního vysílání (MK, MŠMT, MF, MPO, MPSV a MŽP), regulátorů v oblasti elektronických komunikacích (ČTÚ) a v mediální oblasti (RRTV) a pro rozvojové programy zejména v oblasti aplikovaného výzkumu multimediálních a interaktivních služeb,
· spolupráce při výběrových řízeních provozovatelů digitálních sítí a provozovatelů vysílání a při koordinaci využití kmitočtového spektra pro potřeby zemského a družicového digitálního vysílání,
· sestavování stálých nebo ad hoc odborných týmů s účastí expertů z ČT a komerčních televizí, provozovatelů vysílacích sítí (mobilních, družicových a pevných), reklamních agentur, výrobců digitálních technologií, vědecko-výzkumné sféry a uživatelů služeb digitálního vysílání k řešení aktuálních i výhledových potřeb digitálního vysílání,
· spolupráce s komisemi Parlamentu v otázkách dotýkajících se digitálního vysílání.
10.2 Složení VVDV a řízení jeho činnosti
VVDV bude složen z max. 12 členů – zástupců zainteresovaných ministerstev (MI, MK, MŠMT, MF, MPO, MPSV a MŽP), zástupců obou regulátorů (ČTÚ a RRTV) a aplikovaného výzkumu (TESTCOM). Činnost výboru nebude klást nárok na státní rozpočet.
Činnost VVDV bude upravena jednacím řádem, který schválí předseda VVDV.
10.3 Organizační struktura VVDV
VVDV bude tvořit:
· předseda (ministr informatiky)
· zástupce předsedy
· tajemník
· členové (zástupci výše uvedených ministerstev, ČTÚ, RRTV a TESTCOM).
Podle potřeby budou výborem ustavovány odborné pracovní týmy (stálé nebo ad hoc). Jednotlivé pracovní týmy budou řízeny členy výboru.
Na základě působnosti VVDV se předpokládá jeho existence minimálně do doby ukončení analogového vysílání v ČR.
Aktualizace Koncepce stanovuje podmínky pro zahájení řádného zemského digitálního televizního vysílání v roce 2004 s využitím stávající právní úpravy a dosažených výsledků v mezinárodní kmitočtové koordinaci. Tím umožňuje vznik nového segmentu mediálního trhu. Občanům nabízí nové možnosti v oblasti televizního vysílání, zábavy, vzdělávání a přístupu ke službám informační společnosti bez nutnosti použít například osobní počítače.
Rozvoj tohoto trhu připraví podmínky pro postupný přechod z analogového vysílání na digitální a následné definitivní ukončení analogového vysílání. Vytvoření podmínek pro ukončení analogového vysílání je nezbytné z důvodu hospodaření s kmitočtovým spektrem, neboť digitální vysílání umožňuje jeho významnou úsporu. Tento trend se uplatňuje de iure v mezinárodních organizacích, jejichž členem je ČR, i de facto v sousedních státech, jejichž kmitočtové hospodaření přímo ovlivňuje situaci v hospodaření s kmitočty v ČR.
Aktualizace Koncepce je zpracována v souladu s připravovaným zákonem o elektronických komunikacích, kterým se implementuje nový regulační rámec elektronických komunikací ES.
Založení Vládního výboru pro digitální vysílání umožní vládě provádět aktualizací dalšího postupu a směrování rozvoje digitálního vysílání v souladu s potřebami státu, občanů i podnikatelské sféry.
Zahájením zemského digitálního televizního vysílání se Česká republika zařadí mezi vyspělé státy, které řádné zemské digitální televizní vysílání již provozují. Bude to zároveň významný příspěvek našeho státu k plnění programu Europe 2005.
[1]) zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění pozdějších předpisů.
Další podrobnosti najdete na internetových stránkách Ministerstva informatiky.
