Zatím nebyly oficiálně prezentovány výsledné dokumenty ke změně vládní Koncepce přechodu na digitální vysílání v ČR (Koncepce), neboť zřejmě ještě stále probíhá připomínkové řízení k pracovním návrhům (tzn. že není zveřejněno ani oficiální stanovisko např. RRTV). Také slibovaná možnost veřejné diskuze tím zřejmě nemohla začít, přesto jsou mezi odborníky k dispozici již poměrně dobře a uceleně zpracované teze připravovaného dokumentu. Dokumentu, který po svém schválení, zásadně ovlivní české mediální prostředí s významnými dopady nejen na rozhlasový, televizní i reklamní trh, ale v nejbližší době vtáhne do celého procesu řadové uživatele – diváky a posluchače.
Postupně se rýsují základní teze této inovované Koncepce, které byly již v rámci dosavadního vývoje průběžně avizovány a očekávány. Mezi takové lze mj. zahrnout:
- zahájení regulérního digitálního vysílání v ČR již v roce 2004
- udělení licencí na základě platných zákonů
- rozdělení licencí na licenci k provozování digitálního vysílání (uděluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) podle platného mediálního zákona) a na licenci ke zřizování a provozování digitální vysílací sítě (udělované Českým telekomunikačním úřadem (ČTÚ) podle zákona o telekomunikacích)
- předpoklad postupné kompletace 3 celoplošných multiplexů (při využití části vysílačů ČT2 – viz předchozí texty)
- obecná snaha minimalizovat náklady na přechod z analogového vysílání na
digitální - zachování státní regulace v nezbytné míře a zároveň stanovení technologických standardů (tedy tolik potřebná kompatibilita pro systém DVB-T)
- v případě více zájemců o provoz digitálních sítí bude vypsáno výběrové řízení, podmínky stanoví vláda
- aktualizace koncepce nepředpokládá přímou podporu státu. Nepřímá státní podpora je chápána některými kombinacemi umístění programů v multiplexech vč. umístění bez zvláštních poplatků
- kombinace obsazení digitálních multiplexů je zatím ve 3 různých variantách , mj. v závislosti na stavu koordinace 2 – 3 multiplexů. Vždy se počítá s povinností umístění ČT 1 a ČT2. Kombinace umístění programů je oprávněně považováno za relativně rizikové místo
- jedna z variant počítá s vyhrazením jednoho celoplošného multiplexu pro veřejnoprávního vysílání – již od počátku digitálního vysílání
- v některých alternativách se počítá s platbou poplatků provozovatele multiplexu za možnost volného rozhodování o umístění komerčních stanic v multiplexu
- vytvoření Výboru pro digitální vysílání pod gescí MI pro celý proces přechodu na digitální vysílání – minimálně do doby ukončení analogové technologie. (Tzn. také určité odsunutí pozice RRTV oproti dosavadnímu stavu)
- předpokládá se pořízení přijímacích sep-top-boxů na straně diváka (zatím tedy na vlastní náklady diváka)
Jedná se tedy o rámcový koncept, zatím bez zásadních zásahů do dnes platné legislativy, což by mohlo umožnit dodržet plánované realizační termíny . Zatím však, dle mého názoru, není stále reálně hodnocena finanční náročnost a konkrétní nákladové dopady jak na státní sektor, tak očekávané finanční zátěže na konkrétní provozovatele včetně České televize. Bude zajímavé znát stanoviska současných provozovatelů na návrh digitalizace. Samozřejmě, že jde o pracovní stav , který jistě dozná v dalším období řadu změn, přesto zásady návrhu zřejmě zůstanou zachovány. Pokud dobře chápu mě dostupné podklady, apriori se nestanoví veřejnoprávní médium (ČT) jako provozovatel multiplexu, ale současně je jasně řečeno , že ve všech variantách bude stanoveno umístění minimálně 2 veřejnoprávních programů – až k maximální variantě obsazení celého multiplexu (tedy vč. Možnosti pro rozhlas). Toto oddělení považuji za systémově správné.Přesto ale, bez zodpovězení již mnohokrát nastíněných otázek, bude asi velmi náročné najít konsensus v optimální variantě programových kombinací. Nakonec bude stejně nejdůležitější schopnost budoucích provozovatelů digitálních sítí a digitálních broadcasterů namotivovat diváka k uskutečnění zásadní změny v naprosté většině českých domácností.
Jinou obecnou otázkou však zůstává, jak bude tento důležitý dokument zakomponován do strategických a politických záměrů současné vlády. Zatím jsou nashromážděné úpravy mediálních norem připravené ve sněmovně k podzimnímu projednávání („technická euronovela“ mediálního zákona, novela zákona o ČT). V avizovaných plánech ministra Dostála je však stále zcela nový mediální zákon, původně oznamovaný již na podzim letošního roku. Není zřejmé, jaká bude koordinace digitální koncepce a zahájení digitálního vysílání (napasované na platný zákon) a obsah a principy nového zákona, včetně celé poměrně složité a zdlouhavé schvalovací procedury. V posledních týdnech se nakonec objevují informace o určitém časovém posunu s přípravou zcela nového zákona, který je stále zařazen v legislativním plánu práce vlády. Mnohé také znepřehledňuje nedávný rozhovor se šéfem nejsilnější politické strany o plánované cestě „…od odvolání RRTV …k odpolitizování trhu s elektronickými médii…“ prostřednictvím právě projednávané novely mediálního zákona (tedy není řeč o zcela novém zákonu – viz okamžitý komentář Milana Šmída na Louči). Zatím za rok nové vlády se Parlamentu podařilo silou 101 hlasu odvolat RRTV. Navíc je tento akt, kromě mnoha pochval, doprovázen mnoha pochybami včetně reakcí ze zahraničí – například stanoviskem členských organizací Evropské platformy úřadů regulujících rozhlasové a televizní vysílání (EPRA) ze zasedání v Neapoli dne 9. května 2003 – k odvolání členů regulačních orgánů a k dodržování zákonů a obrany před politizací (viz tisková zpráva). Nakonec se v několika etapách podařilo zvolit většinu rady nové (i když téměř z 50% složené z bývalých politiků – tím nemyslím samozřejmě nic osobního neboť v tom, vyjma pokrytectví v prohlášeních některých politiků, až tak problém nevidím).
Z hlediska technologického pokroku v oblasti elektronických médií máme tedy v ČR docela slušnou šanci vyrovnat v několika nejbližších letech možnosti rozhlasového a televizního vysílání s evropskými leadery. Na tomto trendu v zásadě nezmění nic ani hlasy požadující zpomalení příprav a ještě důkladnější přípravu. Konečně i já, přes stálý optimismus, urguji včasnou, širší a otevřenější diskuzi k tématu digitalizace (mimochodem slibované zástupci předkladatele již od poloviny července). Téma digitalizace vysílání i tím, že se dotkne nás VŠECH, lze bezpochyby jednoznačně označit za věc VEŘEJNOU.
