Česká televize nepočítá s tím, že by digitální multiplex veřejné služby, jehož datový tok by měla skládat společně s Českým rozhlasem, zahájil vysílání dříve než v roce 2007. Digitální vysílací síť A provozovanou Českými radiokomunikacemi, kterou Rada pro rozhlasové a televizní vysílání už dříve vyčlenila pro ČT a ČRo, televize podle mluvčího Martina Krafla považuje pouze za dočasné řešení pro šíření současných programů ve formě DVB-T. Krafl ale nevyloučil zájem ČT šířit v této síti plánovaný zpravodajský kanál ČT24, který by měl zahájit vysílání už letos květnu.
„Bohužel neustále dochází k záměně dočasné kmitočtové sítě A, jejíž provozovatel má provozní povolení pouze do července 2007, s multiplexem veřejné služby. Přitom nikdy nebylo záměrem ČT začít vysílat multiplex veřejné služby ve výsledné podobě v této síti,“ řekl Krafl serveru RadioTV. „Považujeme za racionální řešení, vysílat v síti „A“ své dosavadní programy a program ČT24. Pokud se to podaří, půjde o vysílání v přechodném režimu, v němž bude skládat výsledný datový tok provozovatel této sítě, společnost České radiokomunikace. Při modulaci 64 QAM bude v této síti ještě minimálně jedna a možná dvě volné pozice pro televizní programy.“
Nova chce vysoudit pozici v multiplexu A
Česká televize už dříve naznačila, že by jednu z těchto pozic mohla dočasně obsadit televize Nova, která o ni neúspěšně žádala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Předseda Rady Petr Pospíchal ale prohlásil, že pokud by Nova chtěla vysílat v některé z digitálních sítí, musela by se přihlásit do licenčního řízení. Rada však vypsala řízení pouze na obsazení sítí B a C, které Nově nevyhovují kvůli malému pokrytí (obě sítě zasahují asi třetinu území České republiky, zatímco síť A přes 70 procent, což odpovídá definici celoplošnosti). Síť A radní nejprve vyčlenili pro veřejnoprávní televizi, šéf Rady Pospíchal ale později řekl, že o způsobu jeho obsazení se rozhodně „později“.
Žádost Novy o zařazení do digitální vysílací sítě A radní zamítli i z toho důvodu, že televize nemá „dvojí licenci“. Pokud by chtěla vysílat ve formátu DVB-T, měla by podle Pospíchala vrátit analogové kmitočty. Nova se hodlá proti postupu Rady obrátit na soud, zároveň však usiluje o digitální licence pro čtyři nové tematické kanály s pracovními názvy Nova news, Nova sport, Nova film a Nova seriál. „I nadále máme zájem o další čtyři digitální kanály. Proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání neumístit náš stávající program do digitálního multiplexu jsme nuceni se bránit soudní cestou,“ prohlásil minulý týden generální ředitel Novy Petr Dvořák.
Zablokuje Nova proces digitalizace?
Novu rozhořčilo přijetí zákona o elektronických komunikacích, který dává zelenou mulitplexu veřejné služby. Zákon prošel sněmovnou a minulý týden ho podepsal prezident Václav Klaus. Česká televize tak podle Novy získala výhodu před privátními provozovateli, čímž došlo k narušení duálního systému vysílání. Veřejnoprávní multiplex totiž ČT umožní šířit čtyři až pět televizních programů, aniž by musela usilovat o udělení vysílacích licencí jako komerční televize. „Veřejnoprávní televizi zákon mimo jiné umožňuje vysílání stávajících analogových programů i digitálním způsobem a dále provozování dalších digitálních programů a šíření doplňkových služeb,“ uvedla Nova ve svém tiskovém prohlášení.
Nejsledovanější česká televize se proto rozhodla omezit účast ve všech sdruženích a orgánech, které za zabývají procesem digitalizace televizního vysílání. „Zároveň byl požádán i Český telekomunikační úřad o ochranu analogových kmitočtů do roku 2017,“ píše Nova v prohlášení. Právě v roce 2017 skončí platnost prodloužené licence TV Nova pro celoplošné pozemní vysílání na analogových kmitočtech. Nejpozději v roce 2015 by ale podle Evropské komise měly všechny členské státy EU ukončit analogové vysílání a přejít na formát DVB-T. Bez kmitočtů, na kterých v současné době analogově vysílá TV Nova, se ale nepodaří složit všech šest až osm digitálních vysílacích sítí, na nichž by měly vysílat nové digitální kanály.
Krafl: Je to jen účelové prohlášení
„Jasně jsme deklarovali náš zájem aktivně se procesu digitalizace účastnit. Vzhledem k současné zákonné situaci, přístupu státních orgánů a zároveň k blížící se změně majoritního vlastníka televize jsme nuceni náš postup přehodnotit,“ vysvětluje šéf Novy Petr Dvořák. „Mrzí nás, že si stát neuvědomuje, že bez účasti privátních provozovatelů se může proces digitalizace významně zpozdit, ne-li zastavit.“ Česká televize považuje prohlášení Novy za čistě účelové. „Televize veřejné služby působí v jiném právním režimu než komerční vysílatelé. TV Nova žádá o osm programových pozic ve dvou multiplexech, fakticky o čtyři programy, které by chtěla vysílat v digitální podobě. Může to udělat, protože jí tuto možnost dává zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání. ČT nic takového udělat nemůže, protože nemá právo žádat o programové licence pro pozemní televizní vysílání,“ říká mluvčí Krafl.
Do čtyř až pěti let se podle Krafla stane vysílání jednoho nebo i dvou programů pod jedním provozovatelem ekonomicky neúnosným: „Kdo bude chtít vysílat a hrát významnou roli na mediální scéně, bude muset nabízet nejméně čtyři programy. To platí pro ČT právě tak, jako pro kteréhokoli jiného provozovatele vysílání. Rozdíl mezi námi a komerčními stanicemi byl v tom, že komerční vysílatelé mohli o tyto licence žádat, kdežto ČT musela čekat, až tuto možnost dostane novelou zákona o ČT.“ To se podle Krafla stalo přijetím zákona o elektronických komunikacích, který naopak odstranil jednostranné znevýhodnění ČT. „TV Nova je zřejmě nespokojena, že nedošlo k automatickému uznání licence CET 21 jako technologicky neutrální a že podobně jako TV Prima nedostala možnost svůj program šířit v DVB-T. Nevidím však žádný důvod spojovat tuto věc s uzákoněním multiplexu veřejné služby, protože tam žádná přímá souvislost neexistuje,“ říká Krafl.
ČT24 chce do sítě A, záleží ale na provozovateli
Česká televize podle svého mluvčího nikdy nenabízela Nově, aby využila prostor v dočasném multiplexu A provozovaném Českými radiokomunikacemi. Společnému šíření signálu v jedné digitální vysílací síti se ale nebrání. „Záleží pouze na vůli TV Nova a na rozhodnutí správních orgánů, zda vysílání v této síti TV Nova umožní. ČT by takové řešení uvítala, neboť to pro ni znamená úsporu nákladů a racionálnější využití vložených finančních prostředků. Zdůrazňuji, že v takovém případě nepůjde o multiplex veřejné služby. Ten zahájí svůj provoz až tehdy, kdy bude ČT skládat spolu s ČRo výsledný datový tok multiplexu DVB-T a předávat ho provozovateli vysílací sítě k šíření ve finální podobě. Kdy k tomu dojde, to bude záležet na mnoha okolnostech, ale rozhodně to nebude současně se spuštěním multiplexu A,“ tvrdí Martin Krafl.
Digitální multiplex A je podle Krafla vysílací síť, na jejíž části šíří České radiokomunikace televizní programy včetně kanálů ČT1 a ČT2 již od roku 2000. Jedná se o experimentální vysílání pro Prahu a nejbližší okolí, pro které radiokomunikace nedávno znovu získaly svolení od Rady pro rozhlasové vysílání. Experiment má pokračovat do doby, než společnost spustí řádné vysílání celé sítě A, ale nejpozději do konce roku 2005. „Zahájení vysílání multiplexu A bude tedy vlastně administrativní úkon, spojený pravděpodobně s některými změnami vysílaných programů. ČT bude samozřejmě usilovat o to, aby se program ČT24 stal součástí nabídky multiplexu „A“ co nejdříve,“ říká Krafl. Kdy se tak stane? To mluvčí netuší: „To je otázka smluvních vztahů, které dosud nejsou uzavřeny.“
