V úterý 3.2.2004 se v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR uskutečnil seminář, dělený na 3 části – Úloha médií veřejné služby, Financování a Digitalizace. Hlavním tématem a smyslem akce byla zcela jistě diskuze o postavení České televize, resp. Českého rozhlasu. Stejně tak bylo zřejmé, že jde svým způsobem o hledání širší podpory pro aktuálně projednávané návrhy na navýšení koncesionářských poplatků i všech legislativních úprav k ČT a ČRo. Diskuze v prvních dvou částech byla relativně zajímavá i obsazení diskuzních panelů bylo celkem reprezentativní.
Místo setkání bylo vybráno velmi „adresně“, ovšem proběhlo v tzv. poslaneckém týdnu, kdy většina poslanců je k dispozici ve svých volebních obvodech. Proto účast poslanců nebyla velká, o to větší byla skupina pracovníků ČT a vůbec televizních zájmových skupin. K samotnému průběhu diskuze je již teď k dispozici řada komentářů a přepis z celého setkání by měl být brzy dostupný a bude určitě zveřejněn. Z mého pohledu diskuze mimořádně nové odborné poznatky nepřinesla, spíše došlo na rekapitulaci různých modelů financování a frekventovaných problémů médií veřejné služby.
Snad jen pragmatický názor z řad poslanců, který připustil jako minimální (ale reálný) výsledek odložení úprav položek poplatků a reklamy pro ČT a shodu na zpřesnění výběru současných koncesionářských poplatků. Tato úprava by podle odhadů přinesla pro Českou televizi velmi brzy cca 400 milionů korun a tím by zmírnila nebezpečí katastrofických scénářů (Mimochodem ředitel Janeček na kulturním výboru celkem hrdě prohlásil, že pro letošní rok je ČT schopna bez problémů plnit své poslání bez zadlužování, ČT ale podle něj nebude mít prostředky na plánovanou přípravu a výrobu programů pro další roky). Dotazy a názory z pléna byly velmi často z řad zájmových a profesních televizních skupin, zástupce ARASu například žádal poslance, aby mysleli především na postavení českých scénáristů a režisérů a jejich uplatnění v ČT. Po pravdě argumentoval úspěchy a dobrým jménem českého filmu v zahraničí, možná, podle mého, opomněl připomenout politikům, aby při svém rozhodování mysleli také na diváky (voliče).
Odpolední část, vymezená tématu digitalizace, byla zaměřena na kritiku právě dokončené aktualizace Koncepce přechodu na zemské digitální vysílání. Většina otázek ( i útoků) směřovala na Ministerstvo informací, zastoupené náměstkem Franklem. Radní V.Žák zopakoval své osobní výhrady k dokumentu a absenci legislativy. Nejbližší úprava zákonů bude zřejmě při projednávání nového Zákona o elektronických komunikacích (probíhá připomínkové řízení,do vlády bude předložen do 29.2.), kdy se aktuálně objevuje nová informace ohledně nově vytvářené Rady ČTÚ – podle informací by se z původně 3členné Rady měla stát Rada 5členná. Přitom nelze vyloučit obsazení míst v Radě podle známého klíče poměrného politického zastoupení. Většina příspěvků obsahovala argumenty pro/proti veřejnoprávnímu multiplexu. Přitom, jak jsem již i dříve uvedl, Koncepce veřejnoprávní multiplex nevylučuje, jen jej nedefinuje exaktně. Při diskuzi ale nezaznělo, že současná právní úprava určuje ČT vysílání 2 programů, a v multiplexu by měly být programy 4. Chybějící pravidla pro vztahy mezi provozovateli sítí a provozovateli programů a doplňkových služeb podle MI zajistí standardní obchodní vztahy. Zazněla také „teorie“ MI, že na licence pro digitální programy (resp. pro šíření programů prostřednictvím digitálních souborů technických prostředků) by měli mít nárok držitelé licencí pro analogové celoplošné vysílání.
Ministr Dostál mě pak potvrdil, že společně s ministrem Mlynářem budou jako spolupředkladatelé jednat na téma Koncepce tento pátek. Nepočítají, že by došlo k nějaké významné korekci dokumentu nebo stažení návrhu z jednání ve vládě (Většina oponentních institucí předala MI množství připomínek). Drobná úprava jen zamění negativní vyjádření ohledně zájmu diváků o digitální rozhlasové vysílání. Ministr také potvrdil dosavadní kuloárové spekulace, kdy se po projednání dokumentu Koncepce ve vládě ve shodě s ČT počítá s praktickým vytvořením veřejnoprávního multiplexu. Ten by měl být realizován v tzv. multiplexu B, který by měl podle dosavadních informací být provozován Czech Digital Group (CDG) a dnes dosahuje penetrace cca 30% území. Šlo by tedy o poměrně menší náklady pro počáteční fáze, které současně znamenají souběh nákladů spojených s dosavadním analogovým vysíláním. Zástupce CDG vyjádřil názor, ze kterého jsem pochopil, že by pro omezené zahájení digitálního zemského vysílání ČT mohlo být pokryto ze stávajících finančních zdrojů. Nedořešeným problémem i nadále zůstává provozování a regulace doplňkových služeb , především provoz a prioritní pozice v programovém průvodci EPG.
Zahraniční účastníci připomněli, že v severských zemích stát set top boxy dotuje přímo, ovšem vyžaduje při tom prokázání placení koncesionářských příspěvků. Dosud neschválený Výbor pro digitální vysílání má podle náměstka Frankla již první důležitý úkol – stanovení termínu vypnutí analogového vysílání. Od toho by se mohl odvíjet postrádaný časový harmonogram opravdové koncepce přechodu na digitální vysílání.
Poslanec Vrbík, který řídil diskuzi, potvrdil, že tématem digitalizace by se na svém nejbližším regulérním zasedání měla zabývat mediální komise PSP. Digitalizace je tedy již i v Parlamentu. V optimistickém duchu se zdá , že zbývá jen , aby digitální vysílání „dorazilo“ k většině diváků…
