Období okolo 22.ledna, kdy se uskutečnila tisková konference Ministerstva informatiky k aktualizované Koncepci digitálního vysílání, bylo spojeno s výraznou frekvencí slova digitalizace téměř ve všech médiích (výjimkou trochu nepochopitelně byla Česká televize). Optimistické titulky v poněkud nadsazeném stylu například …Začínající televizní revoluce… a další mohly diváky, kteří budou nejdůležitějším hráčem na poli nového způsobu televizního i rozhlasového vysílání, spíše poněkud vyděsit až zaskočit. Také titulek z dílny ČTK nebyl úplně přesný neboť dokonce kromě zahájení digitálního vysílání současně trochu zmatečně oznamoval jeho ukončení za osm let. Takový výsledek si určitě nepřejeme nikdo, ani ministr informatiky Mlynář, který coby vládou určený garant prezentoval výsledný kompromisní návrh dokumentu (dodatek – zvolená formulace ČTK zřejmě měla za cíl popsat dobu přechodu na digitální vysílání, ale vyznívá jinak. Za 8 let se předpokládá možnost ukončení současného analogového vysílání).
Samotný dokument je nakonec právě možná až příliš kompromisní a nepříliš jasný a srozumitelný. Probíhá sice ještě připomínkové řízení, které může přinést zásadní návrhy změn, ale i to je podle mého poněkud krátké období na tak závažnou věc. MI sice potvrdilo, že se jedná o standardní 9tidenní lhůtu, ale přeci jen to je poněkud málo na věc s dopadem do řady oblastí života obyvatel i české ekonomiky. Dříve slibovaný prostor pro širokou a otevřenou diskuzi je tedy minimální. Přesto kromě oficiálních institucí je zde i možnost připomínek z řad veřejnosti, prostřednictvím webových stránek MI. Mimochodem i Rada pro rozhlasové a televizní vysílání jako spoluautor návrhu projednávala některé připomínky, ale nakonec zřejmě nebudou tak významné – Rada nezveřejnila žádné souhrnné stanovisko.
Aktualizace sice zásadně inovuje některé principy původní Koncepce, například způsob licencování a rozdělení kompetencí mezi ČTÚ a RRTV, ale řadu podle mého zásadních otázek ponechává bez odpovědi. K takovým patří nejasná pravidla už při přidělování digitálních multiplexů (resp. sad kmitočtů pro jednotlivé multiplexy, první licence jsou již přiděleny). Pravidlo přidělení rozsahem nesrovnatelných multiplexů, kterým má být pořadí došlých žádostí, je poněkud zvláštní. Navíc procedura by měla proběhnout v intencích současných zákonů, tzn. prostřednictvím ČTÚ se souhlasem RRTV s přidělením technických prostředků. Předpokládá se spuštění dvou multiplexů, které ministr Mlynář označil v dohledné době za téměř 100% (z hlediska územního pokrytí). Realita je podle dostupných informací poněkud méně optimistická, i když i zde je třeba připustit značný vývoj a možná i nedostatek přesných informací, neboť ještě na počátku roku 2003 nebyl sestaven ani jeden multiplex. Přesto varianta, že by se přednostně doplnily první dva mutliplexy o zkoordinované kmitočty na úkor dalšího 3. multiplexu není zatím považována za zajímavou. Osud dalších multiplexů tak záleží nejen na koordinačních jednáních, ale i na budoucím postupném uvolňování kmitočtů využívaných analogových vysíláním nebo blokovaných z jiných důvodů. Určité riziko zainvestování dvou neúplných sad kmitočtů a v dalším období vznik jiného multiplexu s mnohem lepším pokrytím tedy zůstává.
Relativně nejasné a v dokumentu více neřešené jsou také programové sestavování jednotlivých multiplexů a pravidla vztahů mezi provozovateli digitálních sítí a provozovateli programů. Zde se jedná o kompetenci RRTV a není jasné jaká kritéria a postup Rada zvolí. Platnost a technický rozsah prodloužených analogových celoplošných TV licencí a plánovaná změna samotných licencí, obsažených v navrhovaném telekomunikačním zákonu, je nejasná. Obecně se v digitálním vysílání předpokládá účast stávajících komerčních televizí (včetně přípravy nových programů), ovšem bez nějaké přednosti či nároku. Ke stávajícím komerčním televizím a regionální TV Praha/Hradec přichází několik nových zájemců o celoplošné digitální vysílání. Nejčastěji se hovoří o hudební TV Óčko, která již svou žádost na RRTV podala.
Také ministr Mlynář ke zmíněným tématům připouští nejednoznačný výklad a bude tedy velkou otázkou jejich praktické řešení. Právě určitá nezávaznost nové Koncepce je jedním z obecných problémů. Připojený návrh textu usnesení vlády obsahuje doporučení regulátorům jak mají postupovat. Ve skutečnosti nedochází k žádné úpravě předpisů a zákonů a tím vše i nadále zůstává plně v kompetencích ČTÚ a RRTV, které se mohou doporučením vlády řídit nebo také ne. Osud projednávání ve vládě zatím není jasný, žádné bližší informace, které by avizovaly principiální připomínky dosud nejsou známy. Spekulativní informace o záměrech Ministerstva financí na zpoplatnění vstupu do digitálních multiplexů ministr Vladimír Mlynář nemá a sám tento princip nepodporuje.
Osud striktně nadefinovaného tzv.veřejnoprávního multiplexu je předloženým návrhem zřejmě uzavřen, ale nelze vyloučit, že tento problém může být i tématem politickým při projednávání ve vládě. Česká televize sice na jedné straně přiznává, že ani dva avizované nové programy nemůže spustit v plné rozsahu ihned (resp. cca do 2 let), ale zároveň vyvíjí značné PR aktivity v tomto směru a požádala již o digitální kmitočty. Problematika Českého rozhlasu ve vztahu k digitálnímu vysílání se také trochu uklidňuje. Lednové vyjádření ČRo, které obsahovalo určité „překvapení“ nad absencí podpory celoplošného multiplexu pro rozhlasové zemské digitální vysílání v systému DAB-T ve skutečnosti určitě nebylo až takovým překvapením. Také ministr informatiky sdělil, že komunikace již pokračuje a věc se vzájemně vyjasňuje. Oproti tomu systém DRM v pásmu krátkých a středních vln již má za sebou úspěšný experimentální start a bude pokračovat. Trochu překvapivý je zájem některých komerčních rádií o vstup do digitálního vysílání (mj. Čas, Hey, Proglas ad.), které bylo oznámeno na návštěvním dnu RRTV ve středu 21.ledna.
Dalším širším problémem Koncepce je určitá časová omezenost tohoto dokumentu, který řeší jen krátké přechodné období do roku 2006. Pro další etapy je vývoj těžko odhadnutelný a i to může být problémem, například z hlediska míry vložených investic komerčních subjektů.
Nepatrná podpora ze strany státu ve formě navrhovaného přesunu set top boxů do nižšího pásma DPH není veliká, a navíc není vůbec jistý souhlas Ministerstva financí s touto výjimkou (pozn. Zatím se nějaké výraznější daňové či cenové zvýhodnění pro obor informatiky a telekomunikací novému MI nepodařil, i když je to i nadále podle informací na tiskové konferenci v plánech pro letošní rok – například zvýhodněné odpisy pro tzv. Home PC ad.).
Přípravy dokumentu nebyly z mnoha důvodů jednoduché, například i ministrem Mlynářem zmiňovaný problém Rady RTV jako „kolektivního orgánu“, která zatím zřejmě nenašla v otázce digitalizace většinový konsensuální názor (resp. toto stanovisko nebylo veřejnosti sděleno). Současně ministr doufá, že nejednotnost názorů nepovede k nějakému zásadnímu zpomalování procesu digitalizace. Proto MI přistoupilo k ukončení diskuze nad Koncepcí v současném stavu a navrhlo vládě tento kompromisní dokument. Osud digitalizace nakonec i nadále zůstane plně v kompetencích nezávislých regulačních institucí (ČTÚ a RRTV), které nejsou na vládě závislé. V letošním roce ale ČTÚ čeká zásadní změna, která v rámci nového návrhu zákona dává Ministerstvu informatiky pravomoc navrhnout vládě osoby do nově vznikající tříčlenné Rady ČTÚ, jejíž složení nakonec musí podle záměrů odsouhlasit vláda. RRTV je odpovědná Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, která se problematikou digitalizace nezabývala (nepočítáme-li jarní volbu nových členů do v té době již nefunkční Skupiny pro digitální vysílání). Podle řady oborníků se i zde v ne příliš vzdálené době může situace změnit, a to určitou konvergencí směrem ke sloučení do universální regulační instituce jako je tomu v některých evropských zemích.
V každém případě snaha Ministerstva informatiky urychlit a zahájit plnohodnotné zemské digitální vysílání u nás do konce letošního roku může být určitě sympatická, ale zatím není 100% jistota, zda by později nedošlo na zmíněnou „předvídavost“ trochu nejednoznačného četkařského titulkáře. Zatím u mnohých odborných pozorovatelů převládá pocit spíše rutinního splnění úředně stanoveného termínu pro odevzdání dokumentu.
Nová pravidla jsou tedy v nějaké formě naznačena. Digitalizaci ale nakonec skutečně odstartují až komerční subjekty svojí aktivní účastí a investicemi ( a spolu s nimi zájem diváků), a s tím podle dřívějších vyjádření souhlasí i pan ministr Mlynář.
