Start plnohodnotného vysílání digitální televize se neustále oddaluje. Když pomineme nedořešenou legislativu, protahuje se technická stránka věci, dosud není zkoordinován jediný skutečně celoplošný digitální multiplex. U velké části kmitočtů totiž stále nebyla dokončena mezinárodní koordinace a podle informací ČTÚ mají největší průtahy na svědomí polské úřady.
Mezinárodní koordinaci kmitočtů plánovaných pro zavedení digitálního (DVB-T) vysílání zahájil Český telekomunikační úřadu již v roce 1999. Celkem bylo k mezinárodní koordinaci zasláno 149 požadavků s cílem zajistit realizaci vysílacích sítí alespoň dvou multiplexů s možností celoplošného pokrytí. Vývoj posledních let ukazuje, že budeme muset být vděční alespoň za jeden plně funkční, do kterého se poskládají všechny čtyři celoplošné stanice.
Jeden multiplex pro 63% obyvatelstva
Mezinárodní koordinační jednání jsou časově velmi náročná. Všechny kmitočty totiž musí schválit úřady zemí, které jsou v jejich koordinační zóně. To je v České republice vždy Polsko, většinou Slovensko, Rakousko a Německo a často i Maďarsko. S ohledem na rozdílný stav přípravy přechodu od analogového k digitálnímu televiznímu vysílání v jednotlivých sousedních zemích a na rozdílné strategie plánování kmitočtů pro vysílání DVB-T jsou jednání značně problematická.
Ke dni 31.5.2003 byla úspěšně dokončena mezinárodní koordinace kmitočtů pro realizaci vysílací sítě jednoho multiplexu s možností pokrytí 63% obyvatel České republiky. Problematickou oblastí je území jižních a západních Čech, kde se dosud nepodařilo získat k požadovaným kmitočtům souhlas polské správy, stojí ve zprávě, kterou počátkem července vydal ČTÚ.
Jednofrekvenční síť se zatím nedaří
ČTÚ připravuje kmitočty pro digitální multiplexy ve dvou skupinách. Jedna je tzv. jednofrekvenční síť, která je postavena pouze na 54. kanále. Stav její koordinace je ovšem žalostný, dosud bylo okolními státy schváleno pouze šest z požadovaných 53 lokalit.
Podstatně lépe je na tom druhá skupina, ve které bylo úspěšně zkoordinováno 29 z 66 kmitočtů. Problematické zůstávají výše zmiňované jižní a západní Čechy. Polská strana totiž dosud neodsouhlasila žádný vysílač v Plzni, Českých Budějovicích, Českém Krumlově, Vimperku nebo Karlových Varech.
Polsko je tak jednoznačně největším problémem úspěšného dobudování multiplexů. Do konce června zamítlo 45 návrhů na koordinaci, zatímco Slovensko pouze 3, Německo a Rakousko po jednom a Maďarsko nevydalo žadné zamítavé stanovisko.
Český telekomunikační úřad pokračuje v dalších koordinačních dvou i vícestranných jednáních s cílem úspěšného dokončení mezinárodní koordinace maximálního možného množství ze zaslaných požadavků, uzavírá ťisková zpráva ČTÚ.
Podrobné tabulky se stavem koordinace jednotlivých lokalit a kmitočtů naleznete na webu ČTÚ ve formátu PDF.