V poslední době se odborná média podrobně zabývají technickými a legislativními otázkami přechodu regionálních stanic na digitální vysílání. Jádrem celého problému je sdílená licence TV Prima s regionálními televizemi.V poslední době se odborná média podrobně zabývají technickými a legislativními otázkami přechodu regionálních stanic na digitální vysílání. Jádrem celého problému je sdílená licence TV Prima s regionálními televizemi. Této otázce se v článku Problematika regionálního vysílání v digitálních sítích věnoval jednatel společnosti Czech Digital Group Leoš Pohl, kterého jsme požádali o podrobnější vysvětlení pro čtenáře RadioTV.
Dne 3. listopadu 2004 vyhlásil předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Pospíchal licenční řízení, přičemž čtvrtá pozice v síti „B“ byla vyhlášenými podmínkami určena pro „regionální program pro pokryté území s povinností vysílat alespoň 90 minut denně původní nereprízovaný regionální program (do roku 2007 půjde nejméně o tři pokryté oblasti, poté licencovaný provozovatel rozšíří vysílání na celé území České republiky, přibude mu však povinnost vysílat odpojované regionální informace pro každý kraj zvlášť.“
Vzhledem k tomu, že ČTÚ přidělil pro naši síť pro Čechy vyjma Prahy jeden kanál, nelze vyloučit, že vybrané regionální vysílání bude přijímatelné na i v jiných regionech. Domníváme se proto, že síť „B“ na přechodných kmitočtech není vhodná výše uvedených důvodů pro regionální vysílání a to ani k regionálnímu odpojování.
Mohu tak potvrdit slova Petra Dvořáka, který v rozhovoru pro Česká média uvedl: “Žádná z těchto sítí neumožňuje jednoduché překlopení stávajících regionálních, sdílených kmitočtů v současném pokrytí. Znamená to tedy velice významné posuny z hlediska pokrytí, z hlediska smluvních vztahů. Stručně řečeno stávající sítě, na kterých bude odstartován přechod na digitální vysílání, regionalizaci de facto neumožní.“
Do budoucna se ale domníváme, že sdílené kmitočty, tak jak byly licencovány pro analogové vysílání, nebude možno v celém rozsahu uspokojit a to především z technických a i ekonomických důvodů. Jsou-li dnes ve stejném regionu dva vysílače jedné celostátní stanice, na které se připojují dva analogové regionální programy, a tento region pak pokryjeme digitální jednofrekvenční sítí, nastává kolize. A to nejen časová (oba do jednofrekvenční sítě nemohou současně), ale i licenční (vložený regionální program pokryje zcela jiné (větší) území než původně v analogovém vysílání). Je prostě jasné, že na rozdíl od celoplošných licencí, nepůjdou překlopit stávající regionální licence z analogového vysílání na digitální tak jednoduše.
K tomu se přidává i ekonomická stránka věci. Technické prostředky pro přepnutí signálu na vysílači v analogu jsou podstatně jednodušší (a tím i nezanedbatelně levnější) než pro stejnou proceduru v digitálním prostředí. Do každého regionu se musí nainstalovat minimálně jeden „malý“ multiplexer“ (zařízení pro přidání nebo výměnu datového toku v regionu), kodér pro vytvoření datového toku regionálního programu, zařízení pro synchronizaci přepnutí, vkladače pro regionální EPG a mnoho dalších zařízení.
To nejen zkomplikuje řešení sítí operátorům (což je asi jejich problém), ale hlavně se jim zvýší náklady na výstavbu a provoz sítě. Ty pak bude chtít operátor sítě „uhradit“ zvýšením ceny služby pro provozovatele regionálního vysílání.
Leoš Pohl
jednatel Czech Digital Group
