Rok se s rokem sešel a máme tu možnost bilancovat a nahlédnout do možné budoucnosti digitálního vysílání v naší zemi. Pojďme se podívat na každý systém zvlášť. Asi nejzásadnější, i když v podstatě spíš jen formální záležitostí roku …Rok se s rokem sešel a máme tu možnost bilancovat a nahlédnout do možné budoucnosti digitálního vysílání v naší zemi. Pojďme se podívat na každý systém zvlášť.
DVB-T
Asi nejzásadnější, i když v podstatě spíš jen formální záležitostí digitálního roku 2005 bylo podzimní zahájení řádného vysílání veřejnoprávního multiplexu Českých radiokomunikací. Nečekaným, ale vcelku logickým krokem byla dohoda o dočasném zařazení TV Nova do tohoto multiplexu. V současné chvíli pracují vysílače v Praze a Brně, na spuštění čeká Ostrava, do konce roku bude patrně v provozu větší část vysílačů přidělených multiplexu A.
Začátek nového roku přinesl zahájení řádného vysílání TV Prima v multiplexu B společnosti Czech Digital Group v Praze, zbytek programů pokračuje na bázi experimentu, společnost připravuje vysílání v Brně.
Zájmu o výstavbu multiplexů B a C brání především fakt, že dosud nebyla Radou pro rozhlasové a televizní vysílání dokončena licenční řízení na obsazení multiplexů stanicemi – programy. Soustředění hlavních stanic do multiplexu A a osamocená Prima v multiplexu B bohužel snižuje tlak na rozvoj těchto multiplexů. V ČR vyjma Novy a Primy nejsou a ani v brzké době nelze očekávat vznik dalších plnoformátových televizí, které by mohly nést nemalé náklady na výstavbu dalšího multiplexu.
Z dnešního pohledu je již technologicky překonané zdrojové kódování audiovizuálního datového toku MPEG 2. V kvalitě podobné analogovému vysílání v barevného systému PAL se do jednoho multiplexu dají vložit zhruba čtyři programy. Pokud je vkládáno více programů, je již znát degradace obrazu. Modernější standardy kódování obrazu (např. MPEG 4) sice vyžadují výkonnější procesor v přijímači, ale přinášejí možnost významně kvalitnějšího obrazu při stejném počtu programů v multiplexu, případně větší počet programů v kvalitě blízké PALu. Ke změně použitého zdrojového kódování stejně časem dojde, je proto otázka, zda-li není škoda, že se nepreferuje jeho zavedení ve chvíli, kdy má současné přijímače jen minimální procento obyvatel.
V současném formátu MPEG 2 je v Praze k dispozici výběr přijímačů – tzv. set-top boxů, lze operativně dovézt množství různých typů a zásobit trh po celé republice.
V ČR vysílá v kabelových rozvodech česky nebo v české jazykové mutaci přibližně dalších 10 – 15 TV stanic. Jedná se však většinou o stanice založené na předplatném. I když se nejedná v přímém smyslu o placenou TV jako je tomu například u HBO, jsou tyto televize placeny kabelovými televizemi, případně slouží jako promo pro kanály placené TV. Nedá se tedy moc předpokládat, že by tyto kanály mohly být volně šířeny DVB-T.
V roce 2006 proběhne mezinárodní konference RRC 06, na které budou potvrzeny definitivní příděly pro vysílání DVB-T. V závislosti na odvaze poslanců, Českého telekomunikačního úřadu a nakonec samotných provozovatelů vysílání začne docházet k vypínání analogového vysílání. Po úplném vypnutí analogového vysílání v ČR vznikne prostor pro přibližně 6 – 7 plnohodnotných sítí multiplexů umožňujících pokrytí celé republiky. Zcela určitě zde bude multiplex veřejnoprávní a dále multiplex Novy a multiplex Primy zaplatitelný příjmy z reklam. Další multiplexy by mohly být obsazeny žánrovými stanicemi, pravděpodobněji asi placené – s podmíněným přístupem, protože je náš reklamní trh neuživí. Zájem o vysílání proto asi nebude tak vysoký, aby nezůstal prostor pro platformu mobilní televize DVB-H, multiplex pro stanice HDTV a případně i jeden celoplošný rozhlasový multiplex.
T-DAB
Stručné seznámení viz Přijem digitálního rozhlasového vysílání T-DAB
V roce 2005 v Praze proběhlo z iniciativy jednoho z potencionálních provozovatelů T-DAB vysílání v ČR zasedání World DAB fora doprovázené experimentálním vysíláním v systému T-DAB. Vysílání provedly firmy Teleko a obligátně České radiokomunikace, čímž demonstrovaly schopnost navézt a v krátkém horizontu zprovoznit odpovídající vysílací techniku. Z vysílání se však mohlo těšit jen několik posluchačů se zapůjčenými nebo ze zahraničí přivezenými přijímači.
Zavedení systému T-DAB u nás brání hustě využívané III.TV pásmo okupované analogovým televizním vysíláním. Přes značnou snahu ČTU zatím nedošlo úplnému uvolnění alespoň kanálu R12, kde zásadní překážku tvoří vysílač TV Nova – Buková hora. V letošním roce se snad tento vysílač a s ním i další výkonnější vysílač Domažlice (ČT2) podaří vypnout. Otevře se tak prostor pro vybudovaní prvního T-DAB multiplexu v bloku 12C (Čechy) a 12D (Morava), o který jistě budou soupeřit obě zmíněné firmy.
V návrhu kmitočtů pro nadcházející konferenci RRC-06 jsou od ČTÚ i kmitočty pro další dvě vrstvy sítí – teoreticky další dva multiplexy T-DAB na dalších kanálech III.TV pásma. Výsledné pokrytí České republiky by tak mohly představovat tři multiplexy ve III.TV pásmu a velká města města by mohla být navíc dokryta 2-3 multiplexy v L-pásmu. Do jednoho multiplexu se dá při přenosové rychlosti 192 kbit/s (tato rychlost při zdrojovém kódování MPEG 2 přináší kvalitu zvuku srovnatelnou s nerušeným příjmem analogového vysílání VKV-FM) umístit přibližně šest rozhlasových programů. Na západních trzích jsou desítky různých typů DABových přijímačů, pokud u nás dojde ke spuštění vysílání, které přiláká posluchače digitálnímu systému, nebude problém dovést do distribuční sítě dostatek těchto přijímačů.
Technickou skutečností je, že se v případě T-DABu jedná ve srovnání s DVB-T i DRM o nejstarší digitální systém založený na OFDM (více viz Pozemní digitální vysílání – princip OFDM), který mimo použití formátu MPEG 2 ve zdrojovém kódování zvuku využívá i méně dokonalé kanálové kódování ve srovnání například s DVB-T. Z hlediska zabrané šířky pásma tak například šest stanic T-DAB multiplexu zabírá v podstatě stejný rozsah kmitočtů jako v součtu šest VKV-FM vysílačů. O možnosti vícekanálového jakostního přenosu zvuku netřeba mluvit.
DRM
Stručné seznámení viz DRM – budoucnost zahraničního rozhlasového vysílání
DRM je nejmladší digitální systém založený na modulačním principu OFDM. Je stavěn na soudobé výpočetní prostředky, které také umí náležitě využít. I zde je jádrem výtěžnosti zdrojové kódování. Vzhledem k tomu, že je systém variabilní, nemusí používat jen základní zvukové kódování MPEG 4 AAC, ale může použít další typy kódování, například kódování určené přímo jen pro přenos řečového signálu. Samotné kódování MPEG 4 AAC je neustále vylepšováno a doplňováno různými nadstavbami, umožňujícími významně zvýšit kvalitu přenášeného zvuku za současného jen velmi mírného zvýšení požadované přenosové rychlosti. Přetrvávajícím neduhem tohoto systému jsou však zatím málo dostupné přijímače. První série různých typů a výrobců však už spatřila světlo světa a je otázkou času, kdy se i u nás přijímače rozšíří. V prvé vlně do speciálních prodejen s komunikačními přijímači a potřebami pro radioamatéry a posléze i do běžné obchodní sítě.
V loňském roce žádné vysílání na území ČR neproběhlo a ani v letošním roce se patrně pro vysílání Českého rozhlasu a natož kohokoliv jiného systém DRM zatím nevyužije. Digitalizace DVB-T a vznik nových stanic patrně Český rozhlas vyčerpá natolik, že na další experiment již nezbude prostor. Ovšem jiný názor by mohl zvítězit v sekci vysílání do zahraničí Český rozhlas 7 – Radio Praha. Zahraniční vysílání v systému DRM na krátkých vlnách se stává ve světě skutečností a brzy asi i samozřejmostí. DRM umožňuje na 9 – 10 kHz šířky pásma přenášet datový tok zhruba 15 – 25 kbit/s dle úrovně zabezpečení. Stav vývoje zdrojového kódování MPEG 4 AAC a jeho doplňků umožňuje přenášet stereofonní rozhlasový program v kvalitě blížící se přenosu v pásmu VKV-FM. Možnosti systému DRM při vyšší šířce použitého pásma jsem popsal v loňském článku .
Technologický vývoj se nezastavuje, neustále je hnán kupředu. Je jen na nás, zda-li naskočíme do projíždějícího vlaku digitalizace, tento vlak předběhneme nebo necháme ujet či v se jím nejhorším případě necháme převálcovat.
Vše nejlepší v novém roce a hodně štěstí, zdraví a úspěchů nejen při digitalizaci přeje
