Jakou váhu přikládají finalisté výběrového řízení na generálního ředitele České televize digitalizaci? Mají vlastní představu o počtu programů, jejich zaměření, o tom, zda by měla ČT mít vlastní multiplex?Jakou váhu přikládají finalisté výběrového řízení na generálního ředitele České televize digitalizaci? Mají vlastní představu o počtu programů, jejich zaměření, o tom, zda by měla ČT mít vlastní multiplex? Podařilo se nám získat exkluzivní informace.
Kasalová chce pět samostatných programů
Nejžhavější finalistka konkzurzu Jana Kasalová se chce soustředit na stabilizaci struktury vysílání dvou plně samostatných kanálů a na ně by navázala třemi vzájemně doplňujícími programy: výchovně-vzdělávacím kanálem, sportovním a zpravodajsko-publicistickým programem. Požaduje přitom pro ČT samostatný multiplex, na jehož obsahu by měla televize úzce spolupracovat s Českým rozhlasem.
Spolupráci s rozhlasem by chtěla Kasalová posvětit rozhodnutím Rady ČT, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a Rady ČRo. Všechny programy ČT, tedy i nové digitální, by podle ní měly zohlednit jednotlivé regiony České republiky. Kasalová ale nepředpokládá, že ke spuštění multiplexu dojde dříve než v roce 2005.
Ježek uvažuje o parlamentním kanálu ČT4
Vlastimil Ježek je přesvědčen o tom, že to musí být právě ČT, kdo v Česku nastartuje proces digitalizace televizního vysílání. Bývalý ředitel Českého rozhlasu předpokládá, že ČT bude mít vlastní multiplex se čtyřmi kanály, z nichž by jeden zůstal většinový (ČT1), jeden zaměřený na kulturu (ČT2), zpravodajství a sport (ČT3) a čtvrtý na přenosy jednání z Parlamentu (ČT4).
U parlamentního kanálu by se Ježek inspiroval od britské veřejnoprávní stanice BBC Parlament. Kromě přenosů ze sněmovny a Senátu by do jeho programu patřily i přenosy tiskových konferencí vlády, politických strana krajských struktur, které by do vysílání vstupovaly odpojovaně v jednotlivých regionech. Definici jednotlivých kanálů digitálního multiplexu chce Ježek dokončit ještě letos.
Kosek: je třeba vyřešit financování digitalizace
Přípravy na digitalizaci vysílání nepodceňuje ani režisér Otakar Kosek. Podle něj by měla ČT hledat důvody a smysl této inovace i ve vztahu ke komerčním televizím. Televize bude muset najít zdroje financování, neboť přechod na digitalizaci vyjde na několik miliard korun. Také Kosek upozorňuje na nutnost připravit jasnou strategickou a programovou koncepci digitalizace.
Naopak moderátor, hudebník a člen Rady ČRo Michal Prokop jasné představy o digitalizaci ČT nemá. Ví sice, že na Kavčích horách proběhly technické úpravy, podrobnosti ale nezná a chce se s nimi seznámit až v případě svého zvolení. Prokopovi zatím není jasné ani to, zda by měla ČT vlastnit celý multiplex a kolik kanálů by v něm mělo vysílat.
Nový ředitel může v mnohém navázat na Balvína
Představy ekonoma Jiřího France a dramaturga Jana Šterna nejsou jasné. Oba kandidáti se rozhodli své plány držet v tajnosti až do středečního veřejného slyšení před Radou ČT. Nový ředitel ale může v mnohém navázat na práci Jiřího Balvína. Ten ustavil pracovní skupinu pro digitalizaci, která měla sestavit programová schémata zpravodajského kanálu ČT3 a vzdělávacího a dokumentárního kanálu ČT4.
Balvín také uvažoval o zřízení speciálního sportovního programu. Nejprve o něm hovořil jako o samostatném kanálu, později ale naznačil, že by šlo o vysílání v rámci zpravodajského kanálu ČT3. Se zkušebním vysíláním nových digitálních programů chtěla ČT začít již letos na podzim. Z důvodu nedořešené legislativy (zákon o rozhlasovém a televizním vysílání oblast digitalizace zcela pomíjí“) a financování tohoto procesu od toho ale televize upustila.
