Televize jako internetový prohlížeč

Sedíte u svého televizoru a při čekání na oblíbený pořad surfujete po internetu. Máte k dispozici lokalizovaný obsah v podobně několika speciálních aplikací, díky kterým si přečtete zprávy internetového serveru, nebo prozkoumáte nejnovější videa na YouTube. I takovou budoucnost vidí výrobci televizních přístrojů. Po jakých serverech můžeme dnes za pomoci televizního přijímače brouzdat a po jakých budeme moci brouzdat v budoucnu. A je vůbec myšlenka internetu v televizi životaschopná?

Ořezaný internet

O propojení internetu s televizním přijímačem se mluví už několik let. Nejprve se jednalo především o použití internetu jako zpětného kanálu pro nejrůznější doplňkové služby jako je televizní banking, video on demand, nebo interaktivní hry.  V této souvislosti zmiňovali internet v televizním přijímači hlavně budoucí provozovatelé digitálních televizních stanic a často na podobných službách stavěli podstatné části rozpočtů svých projektů.

Dnešní představu o podobně propojení internetu s televizí mají na svědomí sami výrobci televizních přijímačů a oproti té původní vypadá výrazně reálněji. Nejde totiž už jen o pouhopouhou představu, ale o konkrétní službu, kterou dnes můžeme v řadě přístrojů opravdu najít. Tím nejjednodušším rozeznávacím znamením je prostý ethernetový konektor v těle přístroje.

I tato podoba spojení internetu s televizí má ale pořád daleko k dokonalosti. Jedná se totiž o jakousi ořezanou verzi internetu, která vám umožňuje přístup ne několik málo serverů.

Šťastná reklamní rodinka sleduje intenetové vysílání v televizi. V reálném životě už by se patrně aktéři dohadovali co se bude sledovat. (Zdroj: Labnol.org)

Výrobci sázejí hlavně na video obsah

V praxi je nabídka internetových aplikací pro televizní přístroje velmi podobná té, kterou dnes najdete v řadě mobilních telefonů. Formou zjednodušených aplikací je uživateli nabízen přístup k některým serverům, či webovým službám. Jejich funkčnost je ale oproti webové podobě značně ořezána. Zatím co i u většiny mobilních telefonů, které umožňují přístup na internet, máte možnost použít mobilní verzi internetového prohlížeče, která vám příslušné stránky zobrazí sice o něco pomaleji, ale v celé jejich kráse a funkčnosti, televizní net takovou možnost nenabízí a jste odkázání pouze na aplikace, které připravili výrobci televizorů.

Těchto aplikací bohužel zatím není v nabídce mnoho a ani do budoucna žádné zázraky čekat nelze. Například v televizorech Samsung se uživatel dočká přístupu do internetového archivu České televize, který je jinak k nalezení na webu ČT pod názvem iVysílání a do konce roku by mohl přibýt i přístup na zpravodajský server iDnes.cz, včetně fotoalba Rajče a do budoucna možná i přístupem k iDnes.tv. Což je ovšem, vzhledem k nabízenému obsahu a jeho kvalitě, služba spíš za trest než za odměnu. V delším horizontu potom možná divák najde i aplikace s přístupen na servery Novy a Stream.cz.

Konkurenční Panasonic nabízí přístup k nováckému archivu už dnes a má v plánu nabídnout i archiv Novy Sport a přístup ne server Tn.cz, což je ještě o něco větší důvod k pláči než zmíněná televize serveru iDnes.

O něco zajímavěji než její konkurenti se k internetu v televizi staví společnost LG, která jako jediná do budoucna ve svých přístrojích připouští možnost plného přístupu k internetu. Zatím její nabídka ale sestává pouze z přístupu k serveru YouTube, předpovědi počasí a komunikačního systému Skype.

Problémem je ovládání i zobrazení

Nabídnout v televizním přijímači plnohodnotný internet není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Výrobci totiž logicky primárně necílí na uživatele, kteří si jsou ochotni k televizoru připojit myš a klávesnici, ale snaží se tyto služby přizpůsobit uživateli, který má v ruce pouze dálkové ovládání. Klasický ovladač ale není koncipován pro ovládání kurzoru na obrazovce a ovládání za pomoci šipek není vždy nejpohodlnější.
Jistě by bylo možné nabídnout v ovladačích tracball, osmistranný ovládací prvek, mini touchpad, nebo gyroskopické ovládání jaké má například herní konzole Nintendo Wii, jenže to by cenu ovladače zbytečně zvýšilo a takový prvek by měl využití pouze u této jedné služby.

Problémem je i rozlišení webových stránek, které nejsou pro televizory optimalizovány.
Pokud by se web zobrazil uživateli ve standardním rozlišení, potom by z křesla jen těžko rozluštil byť jediné písmenko a představa, že uživatel popojde k televizi vždy, když si chce přečíst článek, se rovná likvidaci celé služby.

Z těchto důvodů musí být webové stránky a služby upraveny do aplikací, které televizní přijímač zobrazí korektně, uživatel dokáže přečíst obsah i z pohodlí křesla a lze je ovládat za pomoci běžného dálkového ovládání.

V Česku je zatím nabídka televizních aplikací o poznání chudší. (Zdroj: Newlaunches.com)

Surfuje celá rodina?

Myšlenka internetu v televizi má ale ještě jedno mínus. Televizor je ve většině domácností věcí sdílenou celou rodinou a i když má většinou některý ze členů rodiny jakési právo veta v tom co na televizi poběží, není příliš pravděpodobné, že by při takovém rodinném rozhodování vyhrálo brouzdání po internetu. To je totiž činností vyloženě individuální. Nakonec, zkuste si představit, že půjdete sledovat, jak si někdo prohlíží web. Asi by vás to dlouho nebavilo.

Internet v televizi je tedy myšlenka sice zajímavá, ale v zásadě nepoužitelná. Naopak přístup k internetovým archivům jednotlivých televizních stanic, nebo k video serverům může být zajímavým zpestřením. Jen škoda, že výrobci zatím nenabízejí přístup k zahraničním video serverům jako je Megavideo, které mají většinou výrazně kvalitnější obraz než už zmíněný YouTube. Některá videa z tohoto serveru bych totiž na jiném, než kapesním přijímači, snad radši ani vidět nechtěl.