Ředitel televize Nova Vladimír Železný se sice ve svém sobotním pořadu Volejte řediteli nezabýval prohranou arbitráží se CME (relace byla předtočená), zato diváky poučil o nadcházející digitalizaci televizního vysílání. Podle Železného jde o velmi zdlouhavý a finančně náročný proces bez jistoty na úspěch. Divákům se podle něj nevyplatí investovat do nových televizních přijímačů, protože v České republice v dohledné době nezačne vysílat žádný nový televizní kanál. Co přesně Železný řekl?
Jak je to s digitalizací? Česká republika má omezený počet frekvencí. To, co je možné teď rozběhnout jako digitální kanály, jsou přibližně – ve slušné kvalitě, nebo v dobré kvalitě – čtyři kanály. K tomu, abyste je rozběhli, potřebujete na ty čtyři kanály umístit ty čtyři celoplošné televizní stanice, které vysílají analogově. Čili po poměrně velmi dlouhý čas, mnoha let, by měl souběžně běžet analogový signál všech čtyř celoplošných televizí a digitální, úplně stejný. Bude jedno, jestli se díváte na analogu, nebo na digitálu. A teprve poté, kdy vy všichni diváci si vyměníte televizní přijímače, nebo si dokoupíte speciální převodníky z digitálu na analog, čímž ovšem smažete výhody digitálního vysílání, a budete mít dále analogový signál, do kterého si to převedete – tak až do té doby poběží oba souběžně, a teprve poté bude analogový signál vypnut..
A teprve poté, kdy bude vypnut, se uvolní frekvence, na kterých dosud vysíláme, a z nich bude možné stavět další kanály. Čili je to velice bolestivý, velice dlouhý proces, který – jak se ukázalo teď v západní Evropě, vede ke kolapsu televizního trhu, úžasnému propadu – podívejte se na situaci ve Francii, kde dokonce kvůli tomu zvažují, že jeden z kanálů veřejnoprávní televize budou muset privatizovat, podívejte se na situaci v Německu, podívejte se na situaci v Německu, podívejte se na krach Kirchova impéria, podívejte se na všechny důsledky překotné digitalizace. Ono totiž tam nezískáváte žádnou podnikatelskou výhodu. Běží vám stejný program, jen se vysílá dvakrát, na začátku.
No a ty další kanály, které budou, tak ty obsadí, samozřejmě mohou je obsadit druhé programy komerčních televizí, třetí, čtvrté programy veřejnoprávních televizí, a také placené kanály. Ale to je hodně daleko. Ona je to také sociální otázka. Za jak dlouho umoříte investici, kterou jste vložili teď do nového televizního přijímače, koupili jste si ho na Vánoce, a teď někdo přijde a řekne: a víte co, já ten analog takto vypnu. To není úplně jednoduchá sociální situace v České republice, která nutí i televizního diváka, aby investoval. Investoval do něčeho, co mu zatím po velmi dlouhou dobu nepřinese viditelnou výhodu. Nebo hodně zřetelnou výhodu.
Vladimír Železný má pravdu v tom, že pokusy o digitalizaci televizního vysílání v západní Evropy nejsou zrovna nejúspěšnější. To ale neznamená, že by byl proces digitalizace špatný. V České republice se očekává, že „hnacím motorem“ digitalizace bude veřejnoprávní Česká televize. Ta má dokonce již vypracované projekty zpravodajského kanálu ČT3 a dokumentárně-vzdělávacího kanálu ČT4. Pro Železného a Novu ale digitalizace znamená vážné ohrožení. Trh se ještě více rozštěpí, divák získá větší nabídku a sledovanost jednotlivých kanálů klesne. Proto je potřeba diváky postrašit, a to s jasným předstihem. A musí to přijít včas, ještě předtím, než vláda schválí nový zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který má řešit právě proces digitalizace.
