Adolf Jílek: Tahounem digitalizace by mělo být medium veřejné služby

Senátor a člen Stálé komise Senátu ČR pro sdělovací prostředky Adolf Jílek je neúnavným kritikem procesu digitalizace „na český způsob“ i práce Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Své hlavní výhrady formuloval v rozhovoru pro RadioTV, za hlavní výtku práce RRTV považuje malý důraz na technická hlediska digitalizace.

Jste členem Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky, zabýváte se digitálním vysíláním, a jste kritikem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV). Co je tou hlavní výhradou a jakým způsobem si představujete její práci?


Za hlavní výtku považuji malý důraz na technická hlediska digitalizace. Vývoj technologií je v dnešní době velmi rychlý. Legislativa nemůže adekvátně stíhat a reagovat na tento překotný vývoj. Právě RRTV by měl být orgán, který technologický vývoj ve svých rozhodnutích zohlední. Na druhou stranu se domnívám, že RRTV při udělování digitálních licencí jednala až příliš rychle. Před správním rozhodnutím měli vyčkat novelizace zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání.


 


Její „boje“ jsou často i „boji“ politickými. Měla by být apolitická? 


RRTV nemůže být nikdy apolitická. Její členové jsou voleni Poslaneckou sněmovnou PČR, proto bude vždy politická. Tento systém volby členů nepovažuji za špatný, neboť i RRTV dělá svým způsobem politická rozhodnutí.


 


Mohl byste uvést nějaké příklady ze světa, kde jsou radní skutečně reprezentativními nestrannými odborníky a příklady, kdy došlo ke zrušení licencí soudem a následně k soudům kasačním?    


O takových příkladech nevím.


 


Zrušení licencí jste podpořil a řekl jste, že už ve chvíli, kdy RRTV vyhlásila výsledky, vás napadlo, že vlastně nemají pro rozhodnutí rámec. Rada tuto tezi odmítá a tvrdí, že vše proběhlo podle pravidel. Mohl byste shrnout své výhrady?  


Jak jsem již naznačil. RRTV rozhodovala podle zákona, který nereflektoval digitalizaci. Právní rámec v té době nebyl adekvátně vymezen. Vláda měla stanovit plán přechodu k digitálnímu vysílání, avšak byla velmi dlouho nečinná. Nemýlím-li se, tak tento plán byl podobně jako novela zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání schválen až po udělení digitálních licencí.


 


Lze kvůli těmto pochybením RRTV odvolat? 


Domnívám se, že nikoliv.


 


Je podle vašeho názoru díky rozhodnutí soudu opožděna digitalizace v ČR? 


Bezpochyby ano. Na druhou stranu tahounem přechodu na digitální vysílání by mělo být médium veřejné služby, tedy Česká televize. Zdá se mi však, že její přístup k tomuto problému neodpovídá jeho závažnosti. Je zřejmé, že současní soukromí vysílatelé nemají zájem na rychlé digitalizaci, protože ta by mohla ohrozit jejich tržby. Proto je nezbytné, aby úlohu lídra ve smyslu podpory a propagace digitalizace na sebe vzala Česká televize. Myslím, že to je dokonce její povinnost.


 


Samotný proces digitalizace se pomalu mění na nelítostnou tvorbu digitálního trhu. Jakou šanci mají podle vás malé televize. Měl by stát jejich pozici nějakým způsobem zvýhodnit, aby zajistil rozmanitost televizního trhu?    


Jako velmi důležitou podmínku pluralitního fungování digitálního trhu považuji skutečnost, aby RRTV nepřidělovala digitální licence přímo ke konkrétní síti (A, B, C). Tím by vznikl monopol na straně provozovatele sítě. Vysílatel digitálního programu má totiž za povinnost do jednoho roku zahájit řádné vysílání. Aby toho ale mohl dosáhnout, musí se dohodnout na podmínkách šíření svého vysílání právě s jedním konkrétním provozovatelem sítě. Ten si pak může diktovat podmínky. Pokud by se však licence nepřidělovala přímo ke konkrétní síti, vznikla by na straně provozovatelů sítí konkurence, což je samozřejmě správné. Další důležitou podmínkou je, aby stávající vysílatelé analogového vysílání obdrželi licence digitální. Mají právo vysílat analogově do roku 2017, respektive 2018. Musí jim být umožněno vysílat i digitálně. Ostatní pozice by měly být přiděleny novým vysílatelům, kteří poskytnou žádanou programovou nabídku a budou mít dostatečné kapitálové zajištění.


 


Novelu vysílacího zákona 231/2001 Sb., schválila sněmovna 25. dubna v senátním znění. Jaké výhrady jste vznášel?


Jednalo se o umožnění automatického prodlužování licencí.  Původní návrh tuto možnost rušil, což  by  znamenalo  změnu pravidel v průběhu hry. Subjekty, které získaly licenci s možností automatického prodloužení licence s ní počítají, narušilo by  to jejich podnikatelský záměr. Dále jsem prosazoval tzv. odočištění vysílatelů, kteří sdílejí kmitočty s regionálními vysílateli. Původní návrh, který zákonem mění správní rozhodnutí, nebyl čistý.

Autor článku:

Napsat komentář

Pro přidání komentáře musíte .