Poslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona 231/2001 o rozhlasovém a televizním vysílání. Nový předpis mj. ruší možnost prodlužování licencí a prodlužuje ochrannou lhůtu při převodu licencované společnosti. AKTUALIZOVÁNOPoslanecká sněmovna dnes schválila novelu zákona 231/2001 o rozhlasovém a televizním vysílání. Pro hlasovalo 88 ze 120 přítomných poslanců, proti se vyslovil mj. zpravodaj zákona Petr Pleva (ODS). Novelu zákona musí ještě schválit senát a podepsat prezident.
Schválení nového mediálního zákona je stěžejním krokem v procesu zavádění digiálního vysílání. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání totiž již 14 měsíců vede licenční řízení o osm pozic v multiplexech B a C a sněmovna Radu opakovaně vyzvala, aby nevydávala žádná nezvratná rozhodnutí, než bude novela přijata.
Novelu mediálního zákona, kterou připravil poslanec Ladislav Skopal (ČSSD), projednávala sněmovna více než rok. První čtení proběhlo v únoru loňského roku, druhé čtení poprvé neúspěšně koncem červnaa podruhé v prosinci. Závěrečné třetí čtení bylo dvakrát odsunuto o týden, protože se poslanci nemohli shodnout na několika sporných bodech. Závěrečné hlasování trvalo téměř hodinu a bylo při něm postupně hlasováno o desítkách pozměňovacích návrhů.
Závěrečné hlasování se neslo po stranické linii. Návrh podpořili všichni přítomní poslanci ČSSD a KSČM, proti byli všichni poslanci ODS, Táňa Fischerová a Svatopluk Karásek z US-DEU. Poslanci KDU-ČSL jednotní nebyli.
Co novela přináší…
Novela zákona přináší také několik poměrně zásadních úprav, které se týkají současných provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání. Za zmínku stojí zejména pozměňovací návrhy poslankyně Ivany Levé, které byly přijaty přes odmítavé stanovisko předkladatelky Dany Bérové a zpravodaje Petra Plevy.
V první řadě jde o pozměňovací návrh, který zcela ruší možnost prodlužování vysílacích licencí. Novela zákona přidává do §12 nový odst. 8, který říká, že „platnost licence nelze prodloužit„. To se dotkne v první řadě rozhlasových stanic, jimž byla licence udělena v posledních letech a které ještě nestihly požádat RRTV o prodloužení licence o dalších osm let. „To podle mě odradí investory od digitálního vysílání. Digitalizace bude mít zpočátku jen samé náklady, ne výnosy, a navíc výhledovou nejistotu pro zisk a další podnikání,“ řekl zpravodaj Pleva deníku Právo. Záměry investorů ovlivní také změna §21, který nově povoluje převzetí více než 34 procent licencované společnosti ne po dvou, ale až po pěti letech.
Poslankyně Levá prosadila také svůj návrh, aby byl zpřísněn §32, který specifikuje povinnosti provozovatelů vysílání. Kromě povinnosti nezařazovat v době od 06.00 hodin do 22.00 hodin pořady a upoutávky, které by mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých, jsou provozovatelé povinni „nezařazovat do programů pořady, které mohou utvrzovat stereotypní předsudky týkající se etnických, náboženských nebo rasových menšin,“ a dokonce také „nezařazovat do programů pořady a reklamy, které obsahují vulgarismy a nadávky, kromě uměleckých děl, v nichž je to z hlediska líčeného kontextu nutné; taková díla je však možné vysílat pouze v době od 22.00 hodin do 06.00 hodin druhého dne.“
Další zajímavý návrh poslankyně Levé, který se týká hlavně rozhlasových licenčních řízení, naopak přijat nebyl. Doplnění §15 o nový odstavec ve znění „Vyhlásí-li Rada licenční řízení na kmitočet, jehož koordinaci zajistila fyzická nebo právnická osoba, pak v případě, že licence bude udělena jiné osobě, má tato povinnost uhradit prokazatelné náklady spojené s koordinací kmitočtu té osobě, která jeho koordinaci zajistila,“ sněmovna těsně nepřijala. Zpravodaj Pleva jej sice doporučil, ovšem ministryně Bérová nesouhlasila.
